Většina lidí stále nějak žije v iluzi, že socialismus je doménou východní bývalé, nikoliv západní budoucí Evropy. Chyba lávky. Tahle iluze se možná zrodila ze setrvačnosti. Řada lidí ještě pořád v duchu žije někdy v devadesátých letech, kdy tohle platilo. Lidem, kteří na tuhle vějičku věří, ale unikla jedna podstatná věc:
Neznám žádnou jinou skupinu lidí, u které je tak propastný rozdíl mezí tím, jak vysoké mínění oni sami o sobě mají, a tím, jací ve skutečnosti jsou. A propos. Tak mě tak napadá. Kdovíjak by to v Listopadu asi dopadlo, kdybychom o pravdoláskařích už tenkrát věděli, co o nich víme dnes?
Je načase se těmhle hrobařům demokracie se vší vážností postavit.
Extrémní měnová i fiskální expanze umožňují maskovat a zakrývat rozměr hospodářské katastrofy, kterou umělé globální zastavení ekonomiky přineslo a přinese. Obnovení rovnováhy a růstu dosavadními nástroji bude nesmírně obtížné, ne-li nemožné. Vše směřuje k nové, trvalé dominantní roli státu v ekonomice – státu, který na sebe vědomě bere úkol „resetovat“ hospodářství a prosadit změny dosavadních principů, na nichž stálo.
Na tomto místě jsem opakovaně mluvila poněkud netradičním tónem o inflaci. Mnohokrát jsem tu v posledních letech říkala, že bezprecedentní politika světových centrálních bank musí zákonitě vést k inflaci.
Problémem do budoucna je, že vedení EU zneužilo situaci, kdy lidé propadli panice, a pod rouškou pandemie prosadilo plán Next Generation EU, jehož součástí jsou společné dluhy členských zemí EU a jednou i společné daně. Vedení EU se tak podařilo prosadit to, o čem se dlouho mluvilo a nikdo neměl odvahu a sílu to realizovat. To právě takhle se obchází vůle jednotlivých národních států.
Neměl by někdo těm hochům, kteří se nedávno nezapomenutelně zviditelnili u Michaely Jílkové v jejím pořadu Máte slovo, totiž moderátoru Cibulkovi a herci Jagelkovi, respektive obecně homosexuálním párům domáhajícím se uznání jejich partnerství za manželství, vysvětlit, že análním či orálním pohlavním stykem ještě nikdy nikde žádné dítě počato nebylo? A ani nebude.
Ve Spojených státech amerických už zase impíčují prezidenta. Ponechme pro tuto chvíli stranou, že je to dost na palici odvolávat z prezidentské funkce člověka, který už prezidentem není, a podívejme se na ten tyátr z trochu jiného úhlu. Jedna fotografie nám toho totiž někdy napoví víc než tlupa právníků a politiků, desítky svědků a hodiny mlácení prázdné slámy před soudem, ve který se přeměnil americký senát.
Jak se nový koronavirus vlastně šíří? Jak je možné, že nakažlivý je pouze někdo a někde? Jak je možné, že katastrofické rozměry má nákaza v nejbohatších vyspělých zemích, zatímco chudé země se slabým zdravotnictvím postihuje daleko méně? Věk nad 65 let a doprovodné závažné choroby nejsou dnes charakteristiky pouze bohatého Západu. Věk se prodloužil a civilizační nemoci se rozšířily všude na světě. Přesto nejsme konfrontování se zjevným výrazným zvýšením mortality v rozvojových zemích, kde dodržování hygienických standardů a epidemiologických a karanténních opatření je pouhou iluzí. Jak je to možné?
Ta samá dáma, která označila prezidenta Trumpa za nepříčetného a nebezpečného, hovořila počátkem ledna 2021 s nejvýše postaveným americkým generálem Markem Milleyem o tom, jak odcházejícímu prezidentu Trumpovi v posledních dnech jeho mandátu zabránit v tom, aby nařídil vojenské kroky či jaderný útok. Zdá se ale, že nenávist k tehdejšímu prezidentovi naopak přivedla až na pokraj nepříčetnosti právě ji samotnou.
Čím více jsem se ponořil do anglicky psaných materiálů, tím více se mi prezident Wilson jevil jako autoritářská povaha nemající problém s tím, šlapat po svých nepřátelích, a navíc přikrývající tvrdost svých činů pláštěm těžko snesitelného moralizujícího žvanění. Možná jsem k němu nespravedlivý, ale se svobodou projevu v USA “zacvičila” Wilsonova administrativa v míře dříve (i později) neslýchané. Naštěstí nikoliv natrvalo, i když náprava vzniklých škod se táhla celá léta.
10622 článků (1063 stránek)