Touhle svojí praxí Česká televize – ale nejen ona, platí to obecně pro všechna média tzv. hlavního proudu – vytváří obyvatelstvo dvojího druhu. Na jedné straně jsou ti, kteří mají českotelevizní propagandu za svůj jediný informační zdroj. Nikoli nepodobní ovcím pak bezmyšlenkovitě, pohodlně a naivně věří všemu, čím jim političtí aktivisté z Kavčích hor vymývají mozky. Vůbec netuší, že svět je mnohem pestřejší a složitější. Ba dokonce, budou se s vámi do krve hádat, že realita je přesně taková, jak to na obrazovce ukazovali, a že ta televize je skvělá.
Zpravodajský kanál veřejnoprávní České televize ČT24 je na přenos z Londýna také připojený, fakticky z něho ale téměř nic neukazuje. Pouze sem tam nějaký prostřih. Namísto toho ve studiu plkají bezejmenní jednobarevní hosté. Na Kavčích horách je celý den smutek, jsou potaženy černým flórem, chybí snad už jen černé stužky na klopách redaktorů. Objektivní nestranné zpravodajství? Zapomeňte!
Těchto devatenáct senátorských výtečníků vyzvalo dopisem Českou biskupskou konferenci, aby stáhla svoji nominaci Ing. Hany Lipovské do Rady České televize. Kdo je Hana Lipovská? Ekonomka a vysokoškolská učitelka, mladá, chytrá, charakterní žena s pevným konzervativním světonázorem. Vyzná se v číslech, umí argumentovat, publikuje. Učí na Masarykově univerzitě a externě spolupracuje s Institutem Václava Klause. Do Rady ČT ji nenavrhuje žádný legrační spolek z Horní Dolní, nýbrž ctihodná a vážená instituce.
Považujeme za nepřípustné, aby demokraticky zvolení zástupci bránili angažovat se ve veřejném prostoru jakémukoli občanu České republiky. A to jenom proto, že si tento občan dovoluje mít odlišné názory na působení veřejnoprávních médií. Senátoři tímto krokem fakticky popírají demokratické principy a pošlapávají Ústavu České republiky.
Již delší dobu si všímám, že v sobotu odpoledne (ale možná i někdy jindy) běží na ČT24 velmi zvláštní pořad, který se vším – obsahem, osobami, tématy, názorem, formou – naprosto liší od všech dalších pořadů České televize. Je to vidět na první pohled. Dlouho mi to vrtalo hlavou, až jsem v pravém horním rohu obrazovky objevil, že to je – bez jakýchkoli poznámek či dovysvětlení – přebíraný pořad od německé DW, Deutsche Welle, což je německé vysílání pro zahraničí. Neboli je to organizace německého státu.
Že si lidé odhlasovali brexit, vůbec nic neznamená, protože osvícený parlament zcela správně a oprávněně skutečný odchod Velké Británie účinně blokoval, protože to je ta správná demokracie, a ne, že si popletení lidé, kteří se nechali zmást nezodpovědným mluvkou a prolhaným zmatkařem, něco odhlasovali.
Kdyby stát nevyhazoval šest miliard do luftu, aby si někteří mohli vozit zadky zadarmo, a namísto toho jimi financoval ČT, měli bychom VŠICHNI tu příšernou televizi aspoň zadarmo. Tedy relativně. Bylo by to sice dál za naše peníze, protože státní kasa je naše peněženka, ale přece jen by nás to vyšlo o dost levněji.
Je to nádherná ukázka toho, že když se chce, tak to jde, a když se nechce, tak to nejde. O čem hovořím? V tomto případě o způsobu, jakým vykonávají svou práci dva zahraniční zpravodajové České televize. Konkrétně Lukáš Dolanský v Bruselu a Bohumil Vostal v Londýně. Dost často se totiž v posledních dnech stává, že právě tito dva vedle sebe referují o posledním vývoji okolo brexitu.
Tento týden se dostala na pořad jednání sněmovny Výroční zprávy o hospodaření a činnosti ČT za roky 2016, 2017 a 2018. Panoptikum, paskvil, střet zájmů, deficit, ztráta a nehospodárnost. I taková slova padala.
Poslanecká sněmovna má nyní příležitost nastartovat reformu České televize, která bohužel již delší dobu pod vedením jejího generálního ředitele Petra Dvořáka neplní roli nestranné veřejnoprávní instituce.