Dnes už existují vpodstatě jen 3 skupiny lidi co provolávají slávu EU:
1) snílci s LMP
2) lidé co se bojí všeho a musí je někdo před vším chránit, typově ti stejní, co chodili s mávátky před 40 lety
3) lidé závislí na dotacích, tedy uplácení z daní občanů EU. Ti mohou chápat o co jde, ale hloupej kdo dává, hloupější kdo nebere. Prostředky světí účel.
Eurokomisařka Jourová v poslední době také perlí. Tuto političku do Evropské komise dostalo hnutí ANO, které má ve výběru lidí obecně problém. Personální politika hnutí ANO je ale jejich vnitřní záležitost a každému již dnes musí být jasné, že se většinou o žádné odborníky nejedná. Věra Jourová dostala v současné Evropské komisi zvláště vypečený post "kontrolorky" dodržování zásad právního státu. Většinou je ale tato její činnost namířená proti zemím V4. Opatření, které opravdu k době pandemie koronaviru pomáhá, je kontrola hranic. No, a právě to nám EU nechce dovolit, mimo jiné prostřednictvím nátlaku komisařky Věry Jourové.
Zpráva Evropské komise o právním státu v 27 členských státech EU nevypovídá ani tolik o jednotlivých hodnocených zemích jako spíše o svých pisatelích a o tom, jakým způsobem si navykli s konceptem právního státu zacházet.
V západní části EU má určující vliv moderní levice a její představy o potřebnosti a prospěšnosti masové migrace pro budoucnost Evropy a evropské integrace. Tato levice spolu s nadnárodními bruselskými byrokratickými strukturami nenávidí tradiční Evropu s jejími národy a národními státy, které se nechtějí nechat glajchšaltovat, trvají na své identitě a rozdílnosti a jsou tak překážkou velkým idejím o sjednocení kontinentu a globálním vládnutí. Masová migrace je pro ně šancí, jak tuto starou Evropu rozbít a zničit. Země jako Belgie, Francie, Německo či Švédsko rychle směřují k multietnickým společnostem, v nichž přistěhovalci budou mít během pár generací většinu. Totéž plánují pro celý kontinent.
Vůdci EU začali fušovat do obchodu s „bílým“ masem. Inženýr, jaderný fyzik či „nezletilé dítě“ z Afriky či Blízkého východu jsou v nabídce za 10 tisíc eur. Samozřejmě plus, protože o překvalifikované není příliš zájem.
Jsme hrozně hákliví, když si na nás otevřou ústa Čínani a Rusové. Ale když von der Lejnová otevřeně hovoří o tom, že nám Brusel nařídí přijetí uprchlíků a nemáme na vybranou, je ticho po pěšině.
Kde jsou hrdinové Hřib, Kolář, Novotnej, Vystrčil a další, kteří obvykle tak udatně hájí Českou republiku před těmi, kdo na nás dělají bu bu bu?
Nejde ale jen o zadlužení. Celý plán je výzvou k opuštění ekonomické racionality, je krokem znamenajícím rezignaci na uplatňování jakýchkoli rozumných ekonomických kritérií. Má být prostředkem k nové fázi centralizace EU, k financování velmi sporných záměrů a v neposlední řadě k posílení politické unie. Takové obrovské finanční přesuny budou dalším krokem k vytvoření evropského superstátu. Plán operuje s obrovskými částkami, ale nepřináší žádné dodatečné finanční zdroje. Jde jen o přesuny našich peněz, ne o obdobu Marshallova plánu, který přinášel peníze „zvenčí".
Německý velvyslanec v České republice Christoph Israng reagoval na výsledek hlasování k návrhu SPD o zařazení bodu „Vyhlášení referenda o vystoupení z Evropské unie“ na jednání Poslanecké sněmovny. Shodou okolností tak učinil v den 150. výročí úmrtí V. I. Lenina – výročí, které si někteří Němci chtěli připomenout vztyčením Leninovy sochy v západoněmeckém Gelsenkirchenu.
Přesně tak. O blbostech se jim to vyjednává a předvádí důležitost, natřásá se unijní peří, markýruje se horečná činnost. Ale když jde do tuhého, najednou objevíme jedinou věc, která fakt funguje: národní stát. Vlády. Domácí instituce. Tam sedí lidé chytří i hloupí, schopní i neschopní, pracovití i líní, jako všude jinde. Ale mají jasnou odpovědnost a jasné kompetence.
Schengen je po euru další velký projekt architektů unifikované Evropy, který se proměnil v noční můru. Riskantní experiment maastrichtské generace evropských politických elit, která chtěla integrační projekt skokově posunout směrem ke státnímu útvaru a vystavět si svůj pomník v dějinách, uvrhl Evropu do závažné krize. Zapůsobil jako jeden z hlavních spouštěčů, které vyvolaly migrační záplavu, učinil z ní rázem společný problém všech členských států a stal se katalyzátorem dalšího prohlubování celé katastrofy.