Nastupuje nová totalita. Bohužel je tak rafinovaná, že si toho mnozí z nás ani nevšimli
Autor: Robert Troška | Publikováno: 02.04.2018 | Rubrika: Polemika
Ilustrace
LGBT komunita začíná své požadavky čím dál tím agresivněji stupňovat prostřednictvím nejrůznějších nátlakových akcí. Vzpomínáte na ujištění zástupců LGBT komunity, že po registrovaném partnerství nebudou vznášet další nároky?

LGBT komunita začíná své požadavky čím dál tím agresivněji stupňovat prostřednictvím nejrůznějších nátlakových akcí. Vzpomínáte na ujištění zástupců LGBT komunity, že po registrovaném partnerství nebudou vznášet další nároky?

Jejich tehdejší sliby již dávno neplatí. Dnes požadují zrovnoprávnění homosexuálního svazku na roveň s manželstvím, používají termín „legalizace“ manželství. V jejich prohlášeních se to jen hemží výrazy jako láskyplná rodina, stabilita, tolerance různorodosti a další argumenty.

Podpora v médiích

Jsou nesmírně vytrvalí, semknutí a své požadavky dokáží v mediálním prostoru neustále stupňovat po boku se zapálenými kulturními neomarxisty, dnešními novodobými revolucionáři.

Po nechutných a exaltovaných pochodech hrdosti (Prague pride) a happeningu na Hradčanském náměstí přicházejí nyní pro změnu s peticí prosazující rovnost manželství a homosexuálního svazku, které veřejnoprávní Česká televize a další mainstreamová média dopřávají popularizaci ve svých vysílacích časech, naposledy v pořadu Máte slovo, kde v tiráži diskusního pořadu zní proklamace, že cituji „Podle průzkumů je pro asi 67 % české veřejnosti“. Jakých průzkumů se již samozřejmě nedozvíte, ale víme alespoň, komu ze stran objektivní a vyvážená ČT fandí a koho nepokrytě podporuje. Tato podpora zrovna v médiích není náhodná, poněvadž velké procento homosexuálů a lesbiček a jejich příznivců pracuje právě v médiích, kdežto na stavbách nebo ve výrobním procesu je potkáte stěží.

Důvody odmítnutí zrovnoprávnění homosexuálního svazku

Tuto iniciativu je potřeba odmítnout ze tří zásadních důvodů. Tím prvním je ochrana manželského svazku jako takového, nelze zrovnoprávňovat něco, co manželským svazkem není. Manželský svazek je tradiční forma mezi mužem a ženou požívající po celá tisíciletí výjimečnou exkluzivitu a to především z důvodu ochrany dětí. A věděli to moc dobře naši předkové, kteří rodinu chránili, museli vychovávat děti, uživit je a často děti podporovat finančně na studiích, posléze pomáhat rodinám svých dětí.

Druhým důvodem pro odmítnutí jsou velice jasná propojení mezi homosexualitou a jinými psychickými problémy neurotického rázu – pocity méněcennosti, strachu, nutkavá neuróza, problémy s kontakty a sexualitou, kdy u homosexuálu dochází k sexuálním poruchám, jak uvádí renomovaný nizozemský psycholog, psychoanalytik a psychoterapeut Dr. Gerard J.M. van den Aardweg (více ZDE).

A třetím zásadním důvodem je právo samotného dítěte vyrůstat ve svazku muže a ženy, jedná se o osvědčený, staletími prověřený model, který je pro vývoj dítěte nejideálnější. Děti nesmí být obětí homosexuální ideologie,jak uvádí Dr. Gerard J.M. van den Aardweg.

Důsledky uzákonění homosexuálního svazku

LGBT aktivisté moc dobře vědí, že legalizací manželství se otevírá možnost adopce dětí pro homosexuální komunitu, proto za tuto legalizaci tak vehementně bojují!

V případě schválení poslaneckou sněmovnou by již homosexuální páry měli ze zákona stejný nárok na adopci jako heterosexuální páry. Taková situace již nastala v celé řadě zemí západní Evropy. Jsou ale státy, které se tomuto zhoubnému trendu dokázaly postavit, stačí jmenovat Polsko, Slovensko, Maďarsko nebo Rumunsko, kde vznikly spontánně petice na ochranu manželství a kde je většinou manželský svazek definován novelou v ústavě daných zemí jako svazek mezi mužem a ženou.

Pokud Česká republika se podlomí tlaku LGBT komunity a poslanci schválí zrovnoprávnění, bude to další hřebíček do rakve prorodinné politiky, která je základem pro další desetiletí. Tady se bohužel výsledky neměří čtyřletým volebním obdobím, ale na desetiletí, a jak tato politika „progresivních“ hodnot s akcentem na vymazání tradiční rodiny a upřednostňování menšin dopadá, vidíme na západ od nás, kde sociální inženýři klesající porodnost řeší přílivem statisíců potenciálně nebezpečných jedinců z nekompatibilních, většinou islámských kultur.

Máme velikonoční svátky, kdy si připomínáme Ježíšovu smrt na kříži a jeho zmrtvýchvstání, byl člověkem a Bohem zároveň. Velikonoce oslovují věřící i nevěřící. Jeho smrt byla reálná a symbolická zároveň, když umíral na kříži, umíral za naše hříchy resp. hříchy našich předků. Krev (symbolicky) na kříži tekla znovu při dvou nejhrůznějších totalitách, komunistické i nacistické, kdy komunističtí a posléze nacističtí fanatici popírající Boha chtěli uskutečnit nové ráje na zemi. Jak tyto ráje dopadli, víme všichni. Dnes bohužel nastupuje nová, mnohem rafinovanější ideologie multikulturalistická.Totalita drtící dosavadní žebříček hodnot a upřednostňující menšiny nad většinovou populací je stejně zrůdná jako předchozí totality a útok na tradiční rodinu prostřednictvím LGBT komunit je jen její sebedestruktivní součástí.

Dnešní snahy LGBT komunity a neomarxistické kulturní fronty nejsou ničím jiným než frontálním útokem na institut rodiny a její základní funkci, což je výchova dětí.

Braňme rodinu a její tradiční model dříve než bude pozdě.

převzato z blogu autora, titulek upraven redakcí

 

Čtěte také: