Chystá ODS "měkké ano" evropské ústavě?
Autor: Tomáš Břicháček | Publikováno: 28.02.2007 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Kde jsou ty časy, když Mirek Topolánek označoval euroústavu nevybíravým, ale velmi výstižným anglickým slůvkem a kdy byl Přemysl Sobotkova se svým "měkkým ano" černou ovcí ODS. Od sestavení menšinové vlády, ale hlavně posléze trojkoaliční vlády, jakoby špičky ODS začaly volit o poznání opatrnější slovník. Bylo to dobře patrné při nedávné návštěvě kancléřky Merkelové. Vrcholem tohoto obratu je zatím společné prohlášení stran vládní koalice z 22. února

Kde jsou ty časy, když Mirek Topolánek označoval euroústavu nevybíravým, ale velmi výstižným anglickým slůvkem a kdy byl Přemysl Sobotkova se svým "měkkým ano" černou ovcí ODS. Od sestavení menšinové vlády, ale hlavně posléze trojkoaliční vlády, jakoby špičky ODS začaly volit o poznání opatrnější slovník. Bylo to dobře patrné při nedávné návštěvě kancléřky Merkelové. Vrcholem tohoto obratu je zatím společné prohlášení stran vládní koalice z 22. února, ve kterém mimo jiné stojí, že "Česká vláda se [.] aktivně a odpovědně zapojí do diskusí o institucionální reformě zahájené německým předsednictvím. Východiskem pro diskusi musí být nevyhnutelně stávající návrh smlouvy o ústavě pro Evropu. Budoucí nový smluvní text musí ovšem být přehlednější, transparentnější a jednodušší. Měl by Evropu spojovat, nikoli rozdělovat." Toto prohlášení jistě velká část voličů ODS nemůže vnímat jinak než s rozpaky.

Po celém světě se velmi často setkáváme s podobným scénářem: dokud je politická strana v opozici a nemá přímou odpovědnost za vedení státu, její představitelé se vyjadřují poměrně svobodně k zahraničněpolitickým otázkám. Jakmile se ovšem strana dostane k moci, nápadně zkrotne a drží se v zásadě vyšlapané cesty (často určované diplomaty). Silná slova mizí ze slovníku, a když se sem tam nějaké objeví, tak jedině pro domácí publikum. Důvody mohou být různé - strach z odpovědnosti, hledání společných postojů v rámci koalic, vidina politických trafik v mezinárodních institucích, pohodlnost. Inu, jak se kdysi se říkalo: "mladí revolucionáři, staří dvorní radové". Dnes by zřejmě více sedělo "mladí demokrati, staří eurokrati."

Naprostou výjimkou nejen v českém prostředí, ale i v evropském kontextu je dnes prezident Václav Klaus, který ač v čelné funkci, doma i v zahraničí dlouhodobě hájí myšlenku Evropy samostatných států před nebezpečným, federalistickým přeludem.

ODS by měla svým voličům vysvětlit, co mají od jejího nového přístupu očekávat. Co se bude muset na současném textu euroústavy změnit, aby pro občanské demokraty byla přijatelná? Sám fakt, že by nový text byl "přehlednější, transparentnější a jednodušší" nic neřeší, rozhodující je obsah. Kývne ODS na smlouvu, která bude o něco kratší, nebude se jmenovat Smlouva o ústavě pro Evropu, ale např. Základní smlouva nebo Berlínská smlouva, nebude zahrnovat tzv. Chartu základních práv EU (kterou si ostatně Evropský soudní dvůr svým "kreativním" přístupem začlení do evropského primárního práva sám), ale bude nadále obsahovat rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou do několika desítek oblastí, funkci stálého předsedy Evropské rady (tzv. evropského prezidenta), ministra zahraničí EU, evropského prokurátora, rozšířenou doložku flexibility, passerelle, a která bude nadále skrz naskrz prolezlá federalistickou dikcí? Na to by mělo vedení ODS voličům jasně odpovědět.