Přestaňte už strašit občany. Brexit není žádná hrozba
Autor: Marek Šnobr | Publikováno: 20.06.2016 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
To, čemu se říká "BREXIT" není hrozbou, jak se snaží média neustále vyobrazit. Jde prostě o to, že Britové mohou říct, zda se jim společná EU zamlouvá a vyplatí a nebo ne.

To, čemu se říká "BREXIT" není hrozbou, jak se snaží média neustále vyobrazit. Jde prostě o to, že Britové mohou říct, zda se jim společná EU zamlouvá a vyplatí a nebo ne.
 

Strach je mocným prostředkem k ovládání lidí. Chtějí-li politické elity při výběru dvou možností nasměrovat společnost, začnou prohlašovat, že jedině ta jimi prosazovaná varianta je správná a při volbě té druhé by nás čekalo neštěstí, hosp. krach, fůry nezaměstnaných. Proto se teď neustále můžeme dočítat, co všechno zlého by nás postihlo vlivem britského vystoupení z EU, jaký ekonomický propad by to byl, v ČRo zazněla reportáž jak by utrpěl Gibraltar - britská výspa na Pyrenejském poloostrově.

 

Nemalujte čerta na zeď

Člověk by skoro měl pocit, že by ráno po vystoupení Spojeného království z EU nastal konec světa. My v České republice samozřejmě nebudeme rozhodovat o tom, jestli Velká Británie vystoupí nebo zůstane členem EU. Spíše mi všechny ty články, zprávy apod. přijdou jako takový lehký, ale přeci jen ukázkový, odvar kampaně, která by nastala, kdyby bylo referendum o vystoupení České republiky z EU.

Nemám rád takováto strašení. Pamatuji si i jedno takové v docela nedávné historii u nás. Před rozdělením Československa, které jsem vnímal jako malý kluk, někteří lidé, především z oblasti kultury, strašili, jak dojde ke zpřetrhání přátelství atd,, jak se zhorší vztahy mezi Čechy a Moravany na jedné straně a Slováky na straně druhé. Nic z toho nestalo, vztahy mezi federálními expartnery jsou možná lepší než byly kdy za společného státu. Rozumím tomu, že v hlasováních, kdy se rozhoduje o vstupu nebo opuštění nějakého celku, mohou zaznívat argumenty směřující jednak vyloženě na "chladné počítání", možná by se dalo účetnickou terminologií říct "má dáti, dal" a vedle toho argumenty směřující na city, na emoce. Přesto si myslím, že by ke zbytečnému strašení a malování čertů na zeď docházet nemělo.

 

Bruselští mocipáni mají strach

Nevím, jak se Britové rozhodnou, ale vsadil bych téměř cokoliv, že největší strach z jejich vystoupení mají nikoliv obyčejní lidé, ale bruselští mocipáni, kterým by do měšce přitékalo o dost méně peněz, kterými by pak mohli ovládat a korumpovat jiné. A možná mají také strach z toho, že by se po případném odchodu Velké Británie z EU ukázalo, že žádný krach nenastal, že to není tragédie (tedy pokud se na to nebudeme dívat právě optikou mocipánů z Bruselu) a že by pak i další státy mohly mít choutky zkostnatělou EU opustit.

Mnozí berou EU jako jedinou možnost spolupráce v Evropě. Já tvrdím, že to tak není, že dnešní EU vyžaduje takovou řekněme vynucenou spolupráci. Tedy takovou, na níž se nikdo obyčejných lidí neptal, jestli jí chtějí. Tím EU zároveň dle mého brání přirozené spolupráci, takové, která pochází z vůle většiny obyčejných lidí.

Doufám, že Britové vyberou dobře pro svoji zemi, stejně jako my ostatní, až (nebo možná pokud) k tomu dostaneme příležitost.

převzato z autorova blogu, titulek upraven redakcí

 

Čtěte také: 

Bojí se toho všichni papaláši z Evropské unie jako čert kříže. A ono se to fakt může stát!

Junckerovi presstituti straší, co můžou, Mogheriniovou už museli křísit… Farage triumfuje!

Stačilo vás to vyděsit? Tak vězte, že je to ještě mnohem horší!