Porušuje KSM zákon?
Autor: Ondřej Šlechta | Publikováno: 30.05.2006 | Rubrika: Politika
Ilustrace
„KSM si je vědom toho, že kapitalismus nemůže být jednoduše reformován. KSM proto bojuje za revoluční svržení kapitalistického řádu masami pracujících. Proti systému kapitalistickému staví KSM alternativu systému socialistického. Takový systém již nebude spočívat na produkci pro zisk, ale pro potřeby lidí. To otevře cestu ke skutečnému osvobození lidstva.“

Ministerstvo vnitra před časem upozornilo Komunistický svaz mládeže (mládežnické občanské sdružení, hlásající komunistické myšlenky) na porušování zákona, kterého se tato organizace má dopouštět. Komunistický svaz mládeže není oficiálním mládežnickým sdružením KSČM, avšak mnozí členové KSM jsou zároveň členy KSČM a mnozí členové KSM se účastní akcí KSČM a naopak. Komunistický svaz mládeže je znám svou horečnou činností a svazáckým zápalem do „třídního boje“. Stačí si projít jejich web a ihned zde narazíme na výlevy typu „jsme mladí, hrdí, máme chuť do politického boje“, či „nic nás nezastaví, socialismus je náš ideál“. Takové postpubertální výlevy samozřejmě můžeme přejít mávnutím rukou, závažnější je však činnost, kterou KSM provádí.

Komunistický svaz mládeže má ale například ve svých stanovách přímo tuto klauzuli, cituji :

„Se členstvím v KSM je neslučitelná podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod občana nebo jiná činnost, která je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s mezinárodními dokumenty o lidských a občanských právech, propagace násilí, národní, národnostní, rasové a náboženské nesnášenlivosti.“

Na první pohled zde paradoxně vidíme podobnost s paragrafem 260 trestního zákona, až na drobné odlišnosti, hlavně (a to nutí s sarkastickému pousmání se) absenci pojmu „třídní nesnášenlivosti“. Podle faktů, která si níže uvedeme, by se dalo usoudit, že KSM nejenom v mnohých aspektech porušuje zákon, ale de facto i vlastní stanovy.

KSM s železnou pravidelností hovoří o „nedemokratičnosti systému“, pokud se v médiích objeví jakákoli kritika komunistické totality, či jakýkoli náznak represe vůči levicovému extremismu (byť jde třeba o jasný případ šíření třídní nenávisti - viz případ Pěcha), sám však svou rétorikou dokazuje, že nehodlá respektovat názory druhých. KSM například na svém webu napadl pokojnou manifestaci studentů při letošním výročí 17. listopadu, permanentně jsou osočováni antikomunisté, coby údajně nebezpeční lidé. Rétorika KSM očividně směřuje k logice tolerovat komunismus = demokracie, antikomunismus = ohrožení demokracie. Takhle si demokracii představují mladí čeští soudruzi.

Pozastavme se nad tím, jak vypadá politická činnost KSM. Jejich průvody jsou lemovány rudými vlajkami se srpy a kladivy, dávání na odiv portrétů Lenina, či Che Guevary je na denním pořádku i na webových stránkách. V neposlední řadě jsou z úst členů KSM často slyšet „zajímavé“ výroky typu „Ho ho ho, Ho či Min“, „Che Guevara“, či jejich oblíbené „Špína, hnus, kapitalismus “. Workshopy KSM jsou plné materiálů, proti nimž je v míře nenávistnosti projevů někdejší Rudé právo jen čajíčkem po nedělním obědě. Pro KSM je dále též charakteristické, že ve svých projevech označuje tržně-hospodářskou a ekonomicky liberální společnost za jakýsi údajný předstupeň fašismu, viz citace ze stanov :

„KSM si uvědomuje, že myšlenky vyznávané nacisty jsou jen do extrému dovedené zásady kapitalistické společnosti“.

Nejzajímavější je však poslední odstavec stanov KSM, který mimo jiné proklamuje toto, cituji:

„KSM si je vědom toho, že kapitalismus nemůže být jednoduše reformován. KSM proto bojuje za revoluční svržení kapitalistického řádu masami pracujících. Proti systému kapitalistickému staví KSM alternativu systému socialistického. Takový systém již nebude spočívat na produkci pro zisk, ale pro potřeby lidí. To otevře cestu ke skutečnému osvobození lidstva.“

či :

„KSM si je jist, že cesta k socialistické revoluci nebude krátká, jednoduchá, ani bezbolestná. Přesto je přesvědčen o její nutnosti. Před námi jsou totiž pouze dvě alternativy: SOCIALISMUS, NEBO BARBARSTVÍ!“

Na závěr bych chtěl ještě zmínit mnohé „zajímavé“ autory a publikace, které KSM nabízí na svém webu ke stažení. Mezi klasickými „trháky“ jako je Marxův a Engelsův Manifest, či Ransdorfovy glorifikace vraha Che Guevary, zde najdeme též publikaci od samotného „Che“, či samotný projev Klementa Gottwalda.

Porušuje Komunistický svaz mládeže tedy a zákon a je varování MVČR vůči němu oprávněné? Domnívám se že ano. Pokud je náš právní systém (zejména vlivem paragrafů 260 tr.z. a podobných) nastaven na potírání těch názorů, které směřují k potlačení práv a svobod občanů, mělo by se měřit všem stejným metrem. To znamená, potírat nejenom hajlující neonacisty, ale také například levicové radikály mávající vlajkami se srpem a kladivem. Komunistický svaz mládeže podle mě není demokratickým sdružením levicové mládeže, za což se snaží označovat. Těžko si představit, že pro sdružení, které volá po „svržení kapitalismu“ a obratem dodává, že cesta k tomu nemusí být bezbolestná (viz výše), bude demokracie hodna úcty. KSM také podle mého v řadě věcí porušuje již několikrát zmíněný paragraf 260. Pokud někdo skanduje jméno rudého monstra Ho či Mina, je to podle mě stejné, jako když neonacisté provolávají slávu třeba Rudolfu Hessovi. A dále, prodávání materiálů se symboly SSSR a provolávajících slávu nezřídka masovým vrahům, či výkřiky, označující kapitalistickou společnost za „předstupeň fašismu“, také jistě nejsou v pořádku.

Předseda KSČM Vojtěch Filip na otázku jistého novináře, co si o kauze okolo KSM myslí odpověděl, že by KSM měl trochu ubrat. Druhým dechem však dodal, že policie by se měla zaměřit i na ostatní mládežnické organizace politických stran, zejména, dodal Filip, na Mladé konzervativce. To je jasná ukázka toho, jak odvádět pozornost. Pan Filip naoko uznal to, že KSM často „zachází příliš daleko“, zároveň však obratem upozorňuje na podobné organizace jiných stran doufajíc, že nalezne nějakou nesrovnalost, která by mohla být případně zveličena a odvrátit pozornost od jádra problému. Vojtěch Filip by si měl ale také uvědomit, že není jediný důvod, aby se legislativa a bezpečnostní složky jakkoli zaměřovaly na Mladé konzervativce. Jednak v žádném případě nepropagují nějakou totalitní ideologii a druhá věc je, že na rozdíl od KSM si Mladí konzervativci nekladou žádný politický, dejme tomu mocenský cíl. Jejich činnost dle stanov spočívá dle jejich slov stanov „v prvé řadě prosazování konzervativních a liberálních myšlenek s důrazem na svobodu jednotlivce a tradice evropské civilizace“. Ale to pan Filip moc dobře ví.

Žijeme v demokratické zemi, nikdo zde nechce vůči nějakým názorům prosazovat jakékoli represe. Proto bylo toto občanské sdružení nejprve osloveno a varováno Ministerstvem vnitra. Až poté, pokud neprovede požadovanou reflexi a nezbaví se totalitních projevů dojde k nějakému řešení, kterým může být i rozpuštění této organizace. Pokud však i toto varování Ministerstvem vnitra je ze strany Komunistického svazu mládeže označeno za „pokus o plíživou fašizaci společnosti“, o mnohém to vypovídá.