Ztracená bitva o euro
Autor: Dušan Šrámek | Publikováno: 29.05.2012 | Rubrika: Ekonomika
Ilustrace
Je současná krize společné evropské měny anomálií, která pouze vyhřezla na povrch kvůli finanční krizi a hospodářské recesi, anebo jde o systémový problém, o dopad řetězících se osudových rozhodnutí, která se utvářela dlouhá desetiletí dopředu?

 

Je současná krize společné evropské měny anomálií, která pouze vyhřezla na povrch kvůli finanční krizi a hospodářské recesi, anebo jde o systémový problém, o dopad řetězících se osudových rozhodnutí, která se utvářela dlouhá desetiletí dopředu?

 

Britský ekonom David Marsh jde v knize Euro Boj o osud nové globální měny, kterou vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury skutečně hluboko do historie. Vrací se až k prusko – francouzské válce v roce 1870, věnuje se opuštění zlatého standardu i oběma světovým válkám. Pro pochopení současnosti je klíčové období německého ekonomického zázraku, to, jak Německo po dvou nedlouho po sobě prohraných válkách se dokázalo opět postavit na nohy, a zaujmout dominantní pozici v evropské ekonomice. Naprosto přesvědčivě dokládá, že projekt evropské měny byl veden politickými motivy Francie, jak spoutat sousedního Golema. Pokusem, který, jak ukazuje současný vývoj, přinesl jenom dlouhodobé náklady v podobě dosud nepředstavitelných finančních intervencí, aniž by tomu odpovídaly jakékoli výnosy.

 

Autor bez příkras popisuje trnitou cestu společné evropské měny od vize k realitě a vysvětluje, proč se euro začalo záhy po svém zavedení hroutit, proč měnovou unii zachvátila dluhová krize a proč se začala utápět v hořkých vnitřních konfliktech.

Navíc měl to štěstí, že většinu materiálu se mu podařilo sesbírat ještě v době, kdy hlavní aktéři a tvůrci projektu společné měny se utápěli v konstruktivistických představách, jak euro nahradí dolar na pozici globální měny, a proto je zajímavá v konfrontaci s jejich dnešními názory.

 

Právě hutnost knihy, autentičnost výpovědí v běhu času je základním přínosem knihy, a liší se tak od zevšeobecňujících komentářů či suchých analýz, neboť dává nahlédnout plasticky do uvažování a argumentační výbavy politiků, ekonomů a dalších veličin, které se zrodu, ale i pádu eura podílely. V druhém, přepracovaném vydání knihy, které již reflektuje první vlnu finanční krize, ještě mnozí hovořili o lehkém onemocnění, které brzy pomine. Nepominulo, a jen tak nepomine, ať již osud společné měny bude jakýkoli. Do května 2010 se celková pomoc poskytnutá evropským státům prostřednictvím Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu vyšplhala na bilión dolarů. Pro srovnání – německé reparace dosáhly po I. světové válce ve srovnávacích cenách 400 miliard dolarů, a Marschallův plán přišel na 118 miliard. Tak ohromující částka mohla být v případě včasného ekonomicky racionálního rozhodnutí opustit společnou měnu, či alespoň modifikovat dosavadní společnou měnovou zónu, investována soukromým kapitálem, který mohl přes krátkodobě způsobené potíže opět nastartovat hospodářský růst. Nic z toho se nestalo, a „půjčené“ peníze nakonec přinesly stejný efekt, jak bychom je spláchli do záchodové mísy.

 

Až nyní, po vyčerpání tak ohromných subvencí, začíná konečně části evropských elit docházet, že pokud by se mělo udržet euro ve stávající podobě nad vodou, bude to jen za cenu sílících rozporů mezi politiky a voliči. Právě oni již dnes nesou, a i do budoucna ponesou náklady všech špatných rozhodnutí, která hospodářskou a měnovou unii táhnou ke dnu. „Bitva o zachování eura v jeho původní podobě je již ztracena. Novým úkolem bude zabezpečení toho, co má teprve přijít,“ uzavírá Marsh svou knihu. Čím dříve si to politické špičky uvědomí, tím lépe. Vždyť už včera bylo pozdě. 

 

Čtěte také: 

 

Euro – zbraň hromadného ničení

 

Proč Češi nechtějí euro?

 

 

Vše nej k 10. narozeninám, nemilé euro! Proč ale nikdo neslaví? Nepřišel pokyn z Bruselu?