"Šíitský" Írán je prý hlavním spojencem "sunnitské" Al-Káidy. Mají americké zpravodajské služby pravdu?
Autor: Miloš Bílý | Publikováno: 07.03.2012 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Írán podle tajných služeb potřebuje al-Káidu, aby mohl rozšířit své operace a provádět je v globálním měřítku. Navíc je možné, že tyto vztahy mají ukázat Západu, že v případě útoku na svá jaderná zařízení je schopen tvrdého odvetného úderu. Hlavním nepřítelem Íránu už není Izrael, ale Spojené státy.Navíc hrozí nebezpečí, že by se konflikt mohl dále rozhořet a přerůst ve světový. Nelze vyloučit, že by této situace mohla využít i Severní Korea.

 

Dodneška o mezinárodní teroristické síti Al Kajda panují dohady. Kdy vlastně vznikla? Jde o centralizovanou organizaci, či volné propojení ideologicky spřízněných skupin? Často v debatách chybí i zcela základní otázka, a sice co to je Al Kajda.

 

Podle nejčastěji zmiňovaných údajů vznikla Al Kajda – či to, čemu se Al Kajda říká – dne 11. dubna 1988 na schůzce saúdského mecenáše a jednoho z tisíců dobrovolníků účastnících se ozbrojené kampaně proti sovětským okupantům v Afghánistánu.

Dříve bylo populární ji vyobrazovat jako pevně semknutou skupinu kolem bin Ládina a Zawáhirího, jenže toto pojetí má jen malou vypovídací hodnotu mimo region . A jak je na tom dnes?

 

Bylo by asi nejlepší chápat Al Kajdu jako globální džihádistické hnutí, které je jako celek neřízené, byť v sobě pojí více či méně organizované či spolupracující skupiny.

 

Členská základna podle odhadů dosahuje 50 000 lidí rozmístěných ve více než 60 zemích světa. Teroristické organizace spolu nezřídka spolupracují, a to jak na mezinárodní či lokální úrovni.

Organizační systém

Organizační schéma Al-Káidy je vytvořeno velmi propracovaně. Celá struktura se skládá z tříčlenných skupinek (buněk), jejichž členové se znají navzájem. Velitelé nad nimi jsou opět v kontaktu s pouze třemi buňkami a tak to jde až k vrcholnému velení.

Výhoda této struktury je především v jejím utajení a jen velmi obtížné infiltraci zvenčí. Pokud dojde k prozrazení jedné tříčlenné skupiny a její členové jsou pozatýkáni, nemohou prakticky prozradit žádného dalšího člena, kromě svého přímého velitele. A pokud se jemu podaří uniknout, stopa zde definitivně končí. Účinnost systému dokazuje i současná praxe, kdy přes intenzivní pátrání americké armády a tajných služeb dochází k zatčení špičkově postavených mužů Al-Káidy jen velmi sporadicky.

Je běžné, že členové uvedených buněk pracují po dlouhou dobu jako tzv. „spící agenti“, což znamená, že nevyvíjejí žádnou vlastní teroristickou činnost a žijí ve společnosti naprosto skrytě. Teprve v případě potřeby, např. po několika letech je terorista aktivován a provede předem dohodnutou práci. K vzájemné komunikaci používají členové Al-Káidy i velmi moderní metody včetně internetu a šifrováných zpráv,které jdou jen velmi těžko rozluštit.

Snahou Al-Káidy je sjednotit všechny muslimy, očistit islám, zbavit se veškerého vlivu americké a západní civilizace obecně a zničit stát Izrael. V roce 1998 bin Ládin vyhlásil fatvu, náboženský dekret říkající, že povinností každého pravého muslima je vést svatou válku proti Spojeným státům, Američanům a Židům a otevřeně jim tak vyhlásil válku.

Novým šéfem teroristické sítě Al-Káida se stal po smrti bin Ladina Egypťan Ajmán Zavahrí. Již ve 14 letech se Zavahrí zapojil do aktivit zakázaného Muslimského bratrstva, což je nejstarší islamistická skupina v arabském světě. O rok později byl zatčen a po popravě ideologa bratrstva Sajjida Kutba v roce 1966 se rozhodl "převést jeho myšlenky do života".

Celková situace této teroristické sítě může být mnohem složitější , protože americká zpravodajská služba z počítačů odvezených z bin Ládinova domu v Abbottábádu získala jména největších dárců, především bohatých Arabů z oblasti Perského zálivu. Lidé, kteří podporovali Al-Káidu, by mohli být překvapeni, když by se zveřejnila jejich identita.

Role Al-Káidy spočívá v probouzení a podněcování muslimů k zachování islámských hodnot. Sebevražední útočníci jsou v muslimském světě vcelku pozitivně vnímáni jako hrdinové, patrioti a dobří věřící.

Al-Káida funguje v podstatě na principu jakési "franšízy" - poskytuje finance, logistickou podporu a jméno. Některé skupiny ji využívají ke zvýšení své reputace, i když od ní žádnou podporu nedostávají.

Írán je nyní hlavní cestou kudy přicházejí prostředky (pro al-Káidu), vede přes něj hlavní cesta operativců, kteří prodělávají výcvik v Pákistánu, a je jedinou cestou, jak může Ajmán Zavahrí nařídit velký útok a velet mu,“ uvedl zpravodajský zdroj, proč je vztah s Íránem pro al-Káidu tak důležitý. Ta v posledních letech ztratila hodně svých sponzorů.

 

Zatím ale není jasné, co má být terčem al-Káidy, ani to, kdy by měla zaútočit. Experti uvádějí, že Ajmán Zavahrí plánuje vícenásobný útok na více cílů.

 

Přípravy operace probíhají. Vyhodnocujeme, že bude nejspíš v Evropě. A zřejmým cílem v Evropě, který by přitáhl největší pozornost, je olympiáda,“ sdělil zdroj s tím, že je to jen hypotéza nepodložená zpravodajskými informacemi. Údajně by to mohla být odveta za zabití Usámy bin Ládina. Spojení al-Káidy a Íránu vyvolává v USA velké obavy.

 

Írán podle tajných služeb potřebuje al-Káidu, aby mohl rozšířit své operace a provádět je v globálním měřítku. Navíc je možné, že tyto vztahy mají ukázat Západu, že v případě útoku na svá jaderná zařízení je schopen tvrdého odvetného úderu. Hlavním nepřítelem Íránu už není Izrael, ale Spojené státy.

Navíc hrozí nebezpečí, že by se konflikt mohl dále rozhořet a přerůst ve světový. Nelze vyloučit, že by této situace mohla využít i Severní Korea.

 

Proti tvrzení zpravodajských služeb ale stojí fakt, že íránský režim je šíitský a al-Káidu vedou sunnitští radikálové. V Iráku stojí al-Káida proti šíitské vládě, která má podporu Teheránu. V Libanonu je prodlouženou rukou Íránu šíitský Hizballáh a Írán také podporuje současného syrského prezidenta Bašára Asada.

 

Autor je podplukovnk ve výslužbě

 

Čtěte také: 

 

Západ se spojil s Al-Káidou proti Rusku a Izraeli. Kdo postaví zrádce Obamu a Sarkozyho před soud?

 

Tři scénáře iránského jaderného programu

 

 

Islám chce dobýt svět