„Paroubku, jsi měkota! Technaři tě chytli do pasti!“
Autor: Zuzana Štefánková | Publikováno: 04.08.2005 | Rubrika: Politika
Ilustrace
S výjimkou Miloše Zemana už do dění kolem CzechTeku zasáhly snad všechny důležité současné i bývalé persóny domácí politiky – od Václava Klause, přes Jiřího Paroubka po Václava Havla. Výraz „techno“ už teď nepoužívají jen teenageři, vtrhlo do intelektuálských kaváren, do politických salónků, a hlavně – do médií.

Možná jste to také někdy zažili: usilovali jste o nějakou věc, bylo to vaše výsostné přání. Jenže v přímé úměře s tím, jak jste tlačili na pilu, byla ona věc nedostupnější. Když jste boj vzdali, sama vám spadla do klína.

Během léta Čechy pravidelně zaplavují mraky festivalů a koncertů, jež se netají svojí, alespoň částečnou, komerčností. Nemalé prostředky proto jejich pořadatelé – pod dohledem sponzorů – pumpují do marketinku a propagace, tlačí na pilu a některé z festivalů dokonce čas od času vyhlásí bankrot.

Existuje však výjimka potvrzující pravidlo až nevídaným způsobem – CzechTek. Festival, či chcete-li technoparty, jež si zakládá na své nekomerčnosti. Vstupné se zde neplatí, sponzoři neexistují. Ačkoliv (nebo právě proto, že?) její pořadatelé nevydají za reklamu ani korunu, má tato akce suverénně nejúdernější propagaci.

S výjimkou Miloše Zemana už do dění kolem CzechTeku zasáhly snad všechny důležité současné i bývalé persóny domácí politiky – od Václava Klause, přes Jiřího Paroubka po Václava Havla. Výraz „techno“ už teď nepoužívají jen teenageři, vtrhlo do intelektuálských kaváren, do politických salónků, a hlavně – do médií. Přepište učebnice marketinku!

„Technoparty“ boří marketinková pravidla, boří rovněž zdání o premiérově schopnosti vyřešit jakoukoliv zapeklitou situaci. Proč? Protože technoparty je tak neuchopitelnou záležitostí, že Paroubek, jenž pragmaticky sleduje zájmy středového voličstva s občasným mírným pošilháváním doleva, prostě nevěděl, na jakou stranu se vrhnout.

„Paroubek – to je měkota,“ slyšel by – od svého potenciálního voliče –, pakliže by k zásahu proti „technařům“ nedošlo. „Hrůza, on nechává mlátit ubohé děti,“ jakoby vykřikovala Paroubkova potenciální volička po shlédnutí televizní reportáže.

Mezi těmito hlasy český premiér v uplynulých dnech sjížděl svoji slalomovou dráhu. Nejdříve případný zásah popřel, pak k němu došlo. Paroubkovo lavírování nakonec spustilo lavinu: demonstrace před ministerstvem vnitra, Václav Havel coby zprostředkovatel v „mírových jednáních“, tvrdá kritika prezidenta Klause, opozice i médií. Premiérský slalom skončil v propasti.

Dnes už i předseda vlády tuší, že kauzu nevyřešil nejlépe a že se nárůst jeho preferencí nejlépe zastaví. Kupodivu právě „technaři“ mu ukázali, že i racionální hra na středové voliče jej může zahnat do úzkých. V podstatě Paroubka chytli do pasti, neb tentokráte si svoji akci smluvně zajistili a na několikadenní pobyt na louce měli – ať se nám to líbí, nebo ne – své právo. Paroubek, jenž společně s ministrem vnitra zavelel k zásahu, se však dovtípil, že jeho „středový volič s mírným náklonem do leva“ chce rázný zásah proti „zfetované mládeži“. Omyl! Přepište učebnice teorií středového voliče!

Paroubek nechtěl být měkota, jenže takhle je vnímán jako ne vždy rozhodný despota. Co je však horší – současný český premiér nakonec neváhal budovat svůj mediální image, dosud založený na ráznosti a rozhodnosti, na vměšování do práv jednotlivců, v horším případě na porušení jejich práv.

Zdá se, že premiér ve své snaze zalíbit se příliš tlačí na pilu.