„Zvěrstva“ v Libyi: Každý den jeden tklivý příběh pro ospravedlnění zbytečné války
Autor: Jiří Kohoutek | Publikováno: 01.09.2011 | Rubrika: Polemika
Ilustrace
Hned na začátek musím podotknout, že Kaddáfi je nebezpečný psychopat, který se nikdy neměl ujmout vlády nad Libyí. To abych předešel případným křiklounům, kteří by mě snad chtěli obviňovat z lásky k téhle kreatuře. Ani jasný názor na Kaddáfiho by nás však neměl zaslepit před propagandou, která se vědomě či nevědomě line ze všech tuzemských a zahraničních médií. Včera mě upoutal tklivý a dojemný příběh jakési krasotinky z Kaddáfiho gardy.

 

Hned na začátek musím podotknout, že Kaddáfi je nebezpečný psychopat, který se nikdy neměl ujmout vlady nad Libyí. To abych předešel případným křiklounům, kteří by mě snad chtěli obviňovat z lásky k téhle kreatuře. Ani jasný názor na Kaddáfiho by nás však neměl zaslepit před propagandou, která se vědomě či nevědomě line ze všech tuzemských a zahraničních médií. Včera mě upoutal tklivý a dojemný příběh jakési krasotinky z Kaddáfiho gardy.

Devatenáctiletá Nasrin si se slzami v očích stěžuje jakémusi novináři, že musela popravovat lidi. Bože, a co si myslela, že asi tak bude v diktátorově gardě dělat? Jenom souložit a stát na čestné stráži? Chápu, že pro ni musí být traumatizující zážitek, když je tváří v tvář nucena vraždit lidi. Naivita a prospěchářství však občas musí tvrdě narazit. Krutá zkušenost, ale do jejího budoucího života snad prospěšná.

Stejně si ale myslím, že tu o ni vůbec nejde. Nyní je prostě nutné vylíčit všechny hrůzy, které Kaddáfi a jeho svita napáchal.

Bylo by ale ode mě asi nespravedlivé a poněkud paranoidní obviňovat média z nějakého domluveného postupu. Protože ve změti těchto nesmyslů se objevují i zprávy velmi zajímavé. Ty snad úplně nejzajímavější hovoří o tom, že ještě na jaře doručila Velká Británie a další země do Libye zásilku zbraní. Za vše mluví o fotky usměvavých evropských státníků po boku Kaddáfiho. Jako mávnutím kouzelného proutku je však najednou Kaddáfi nelítostný vrah, černá ovce a člověk na odstřel. Co se asi za těch pár měsíců přihodilo? To už se asi nejspíš nikdy nedozvíme, ale možná se archivy přeci jenom někdy otevřou. Pochybuji však, že se toho současníci ještě dožijí.

A měl bych tu ještě další strastiplný příběh, tentokrát holandské modelky, která se stýkala s Kaddáfiho synem Mutasimem. Tahle trochu vychytralá a trochu hloupá rozhoďnožka vylíčila svoji story, při které musela ze strachu před lynčem od „mírumilovných“ povstalců skočit z okna. Možná budou její zkušenosti poučením pro další krasavice, které se rozhodnou využít svého těla k získání blahobytného života. Oni prostě tihle arabští plejbojové a synové arabských diktátorů nejsou tak úplně milí chlapíci, chápete děvčata? Sice vás zahrnou luxusem, ale znáte to, něco za něco.

Ještě bych se snad mohl škodolibě vyjádřit k odmítnutí prozatímní libyjské vlády, aby se na území země dostavili pozorovatelé z OSN. Člověk by řekl, že je to standardní postup v situaci, kdy zemí prošla válka. Ale naši „mírumilovní“ povstalci si asi chtějí ty své „mírumilovnosti“ páchat bez dozoru. A to je jen začátek. Za pár dní poženou naši povstalečtí kamarádi „hrdinné“ jednotky NATO klacky. Jistě dojde i na obvyklé pálení vlajek a střílení do vzduchu zbraněmi, které jsme jim doručili jako na podnosu.

Nejsem levičák, nepožaduji vystoupení z NATO a už vůbec jsem nepovažoval Kaddáfiho Libyi za vzkvétající zemi. Nicméně, postavit se bez rozmyslu bok po boku nevyzpytatelných povstalců je do nebe volající hloupost a velká prasárna. 

Čtěte také: