Odvážná školačka Kristýnka Kočí to zvorala
Autor: Jiří Kohoutek | Publikováno: 16.04.2011 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Je fajn, že česká politika nediskriminuje mladé lidi obou pohlaví. Stát se vrcholným politikem může v podstatě každý. Nezáleží na vzdělání, náboženském přesvědčení, pohlaví ani snad barvě vlasů. Za posledních 20 let se v našich luzích a hájích stalo jaksi zvykem vstoupit v 18- ti letech do politické strany a za pár let být ministrem, předsedou strany či dokonce premiérem. Ministrem financí se může stát vystudovaný právník i chemik.

 

Je fajn, že česká politika nediskriminuje mladé lidi obou pohlaví. Stát se vrcholným politikem může v podstatě každý. Nezáleží na vzdělání, náboženském přesvědčení, pohlaví ani snad barvě vlasů. Za posledních 20 let se v našich luzích a hájích stalo jaksi zvykem vstoupit v 18- ti letech do politické strany a za pár let být ministrem, předsedou strany či dokonce premiérem. Ministrem financí se může stát vystudovaný právník i chemik.

Premiérem se může stát bývalý koloťuk a rozhodovat o budoucnosti koalice dnes může 26-ti letá blondýna s přehnanými ambicemi, která ani neumí „slušně“ lhát. Když už v české politice funguje někdo, kdo má za sebou alespoň nějakou profesní kariéru, stejně nakonec selže. Jak si mohl Miloš Zeman považovaný za nadprůměrně intelignentního vybrat za svého nástupce primitiva Grosse? Jak je možné, že milcem údajně inteligentního Paroubka byl bambula Hašek a paňáca Sobotka?

Oba pánové jsou ale slabým odvarem v porovnání s bláznivkou Kočí. Chápu, že má člověk v 26-ti letech velké oči. Ostatně, sám nejsem o moc starší. Jak si ale tahle cácorka mohla skutečně myslet, že opije rohlíkem zkušené mazáky? Její naivní schopnost si vymýšlet je opravdu úsměvná. Nesmysly, které údajně „záměrně“ klopila do nahrávacího zařízení ukazují, že na politiku prostě nemá. A to ani na tu naší českou druhojakostní, což je co říct. 

V 26- letech letech by měla chodit za klukama, opíjet se v baru a pomalu se začleňovat do pracovního procesu. V jejím případě jako sekretářka nebo asistentka, jak se dnes sekretářkách trochu vznešeně říká. Možná se za pár let naučí trochu přesvědčivěji lhát a bude se napříště v politice lépe orientovat. Zatím je to ale spíš taková odvážná školačka, která přecenila svoje schopnosti. Pevně věřím, že ji nebudu muset vídat v tuzemské politice dalších 50 let, stejně jako musí moji rodiče skoro půl století vídat natřásající se hvězdy českého šoubyznysu Helenku Vondráčkovou, Kadlika Gottů a další podobné kreatury.