Osudová Hegerova chyba
Autor: Josef Provazník | Publikováno: 28.01.2011 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Poměrně dlouho balancoval ministr zdravotnictví Heger na tenkém ledě. Byl loajální k současné vládě a zároveň udržoval korektní vztahy s odbory. Nyní však bohužel přešel na druhou stranu barikády. Prohrál válku nervů jasně na body a úplně zbytečně se nechal, lidově řečeno, „vycukat“. Bývalý premiér Topolánek nyní může přidat k dobru, že nejenom židé a homosexuálové, ale také „hegerové“ ucuknou.

 

Poměrně dlouho balancoval ministr zdravotnictví Heger na tenkém ledě. Byl loajální k současné vládě a zároveň udržoval korektní vztahy s odbory. Nyní však bohužel přešel na druhou stranu barikády. Prohrál válku nervů jasně na body a úplně zbytečně se nechal, lidově řečeno, „vycukat“. Bývalý premiér Topolánek nyní může přidat k dobru, že nejenom židé a homosexuálové, ale také „hegerové“ ucuknou. Nejde přitom vůbec o ty 2 miliardy, které pan ministr lékařům slíbil. Při současné míře korupce u státních zakázek takové peníze vlastně nic neznamenají. Jde čistě o princip.

Vláda jasně avizovala, že chce šetřit a realizovat reformy (nejenom ve zdravotnictví), ke kterým se neodhodlala žádná z předchozích vlád po roce 1989. Nyní se její vůle a odhodlání jít tvrdě za svým cílem už nejeví tak jednoznačně. Leoš Heger sice udělal gentlemanské gesto. Odbory jej však jen stěží ocení. Odboráři budou toto gesto považovat jen za projev slabosti, a to nejenom ministra, ale i celé současné vlády. Navíc, odbory ani po takovém vstřícném kroku ministru Hegerovi nic neslíbily. Uvidí se prý až po 1. únoru. Hned si také přibrali podmínku, že nemocnice musí přijmout všechny lékaře zpět.

Z pozice toho, kdo rozhoduje, se tak Leoš Heger dostal do pozice prosebníka, který musí s ohnutým hřbetem čekat, jestli se páni odboráři milostivě uráčí. Příští dny ukážou, jak tuto slabou chvílí vlády vyhodnotí další odborové organizace v České republice. Něco mi říká, že se máme na co těšit.