Co se děje za zdmi České televize? Nechtějte raději vědět…
Autor: Dominika Krejčí | Publikováno: 11.05.2005 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Dosud českotelevizní Otesánek žral z veřejných peněz sice sumy nesmírné, zato však vždy v souladu s platným zákonem. Teď se již, zdá se, vydává na hranu a možná i za hranu platného právního rámce. Otesánek je však mocný a leccos mu projde. I u politiků.

Ach jo! Česká televize je jako Otesánek po ramadánu! Tolik polyká a skoro nic z toho! Více než štědré dotace z veřejných rozpočtů, koncesionářské platby, finance z rozprodeje reklamního koláče…

Nyní to Česká televize zkouší na nebohé občany novou lstí: rozesílá jim „liebesbriefy“ o tom, že neuhradili tolik a tolik z koncesionářských poplatků. Budiž. Televize však neuvádí podrobné vyúčtování, pouze sumu, již má koncesionář pod pohrůžkou soudního řízení zaplatit. Otáže-li se takový koncesionář na infolince, stojí jej jediná minuta na drátě téměř čtyřicet korun. A vzhledem k tomu, že z televizních liebesbriefů by nebyl moudrý ani Einstein, linky jsou pořádně přehlceny a pár „hlaviček“ – třeba z České televize či ze spřízněné agentury – si začíná pěkně mastit kapsu. Hezky vymyšleno!

Problém České televize tkví v neustálém boji, jenž se v tichosti odehrává za jejími zdmi. A pokud se dostane ven, je z toho hotové haló pro celou zemi. Takové haló, že se lekají i ostřílení političtí matadoři s kůží silnější než hroší. Zimní televizní krize z let 2000 až 2001 je toho mistrným důkazem.

Na Českou televizi je prostě navázáno hafo takzvaných tvůrčích skupin, skupinek i „bojůvek“ a vedení – pokud chce obstát a udržet si nemalou finanční moc i pozici klíčového „opinion makera“ v Česku – musí balancovat a uspokojivě ukájet potřeby těchto leckdy proradných týmů. Místo razantní politiky vyhazovů a zeštíhlování rozpočtů – například po vzoru Slovenské televize – se ČT vydala směrem k bobtnání budgetu, jež nemůže skončit jinak než další krizí. Jednou z cest jsou právě tyto kvazipodvody na koncesionářích.

Dosud českotelevizní Otesánek žral z veřejných peněz sice sumy nesmírné, zato však vždy v souladu s platným zákonem. Teď se již, zdá se, vydává na hranu a možná i za hranu platného právního rámce. Otesánek je však mocný a leccos mu projde. I u politiků. Vždyť ti se bojí ze všeho nejvíc dalšího boje za údajnou svobodu slova, který je ve skutečnosti bojem o televizní penězovody. Smutné.