Nečas: Nechceme nic nalhávat a nechceme rozhazovat
Autor: Petr Nečas | Publikováno: 13.08.2010 | Rubrika: Politika
Ilustrace
V první fázi musíme provést rozpočtové škrty, více letos nestihneme. Jde sice někdy o nepopulární, ale z hlediska stabilizace veřejných rozpočtů nezbytná opatření. Naše ekonomika naštěstí není v tak složité situaci jako v některých jiných evropských zemích, proto nebudou tyto kroky v tomto kontextu tak drakonické.

Vláda dostala důvěru a může začít plnit to, co si předsevzala. Týž den renomovaná ratingová agentura Standard & Poor’s změnila výhled hlavního státního ratingu České republiky na pozitivní. Podobně se nedávno vyjádřila agentura Fitch, která již dříve „poslala ke dnu“ Řecko.

I dalším evropským zemím přitom hrozí snížení ratingu, a tudíž zásadní ekonomické problémy. To je jeden z důkazů, že se český kabinet ubírá správným směrem, nehledě na bojovnou rétoriku socialistické opozice, jejíž program by vedl naši ekonomiku přesně opačným směrem. Koaliční projekt je ambiciózní a vyplývá z vůle občanů, kteří nám dali silný mandát provádět odpovědnou rozpočtovou politiku a nezbytné reformy. Teď jde jen o „maličkost“: tento mandát nepromrhat a proměnit v úspěch.

Podstatné je, aby vláda fungovala úspěšně jako celek a prosadila co nejvíce prospěšných věcí pro naše občany. Tři subjekty tvořící koalici prosazují nikoli vlastní, ale koaliční program. Proto je vládní program tak podrobný, aby bylo zřejmé, že tato vůle provádět zásadní reformní změny je vůlí všech tří účastníků tohoto projektu. Nyní ji musí prokázat konkrétními činy. Každý má přitom svoji odpovědnost. Předseda vlády, jako garant a koordinátor reforem, i jednotliví ministři, přičemž každý z resortů lze v daných souvislostech označit za reformní.

Vycházeli jsme z toho, že občané v posledních volbách odmítli nezodpovědnou politiku zadlužování a zvyšování výdajů. Ostatně situace je obdobná všude v Evropě. Všechny státy jsou nuceny šetřit včetně těch několika zbývajících, kde vládnou socialistické vlády. Nelze ideologicky lpět na přežitých sociálních modelech státu, které generují obrovské schodky státního rozpočtu, což se projevuje především v době krize. Předstírat, že lze donekonečna žít po staru, že žádných bolestivých zákroků není zapotřebí, znamená klamat občany. A to není náš styl. Nechceme překládat břemeno vlastní rozhazovačnosti na bedra našich dětí.

V první fázi musíme provést rozpočtové škrty, více letos nestihneme. Jde sice někdy o nepopulární, ale z hlediska stabilizace veřejných rozpočtů nezbytná opatření. Naše ekonomika naštěstí není v tak složité situaci jako v některých jiných evropských zemích, proto nebudou tyto kroky v tomto kontextu tak drakonické.

Nemusíme zmrazovat, nebo dokonce snižovat důchody jako v zemích, kde hrozil státní bankrot. Nemusíme výrazně plošně snižovat většinu sociálních dávek a stejně dramaticky zvyšovat spoluúčast pacientů ve zdravotnictví. Rozpočet na příští rok musí nést pečeť směru, kterým se budeme ubírat, tedy postupného snižování rozpočtových schodků. Nechceme se dostat do dluhové pasti jako Řecko, jehož problémy komplikují život celé eurozóny.

Za samozřejmé přitom považujeme, že šetřit – a to razantně – se musí „odshora“, tedy na úrovni vlády, parlamentu a veřejné správy. Za férové vůči veřejnosti považujeme omezení „výsad“ politiků a úředníků, a to včetně snížení jejich platů.

Za mnohem zásadnější než škrty však považuji skutečné reformy na výdajové straně rozpočtu. Reformy důchodů, zdravotnictví, sociálního a daňového systému jsou nevyhnutelné, abychom v blízké budoucnosti neupadli do chudoby. Škrty totiž ještě nejsou reformy.

Jsme připraveni o těchto změnách jednat a trpělivě je vysvětlovat. Možná budou trochu bolet, ale bez reforem to bude v budoucnosti bolet více.

Chtěl bych závěrem zdůraznit, že by bylo velmi pošetilé, kdyby se ve výše uvedených souvislostech proměnily nadcházející podzimní volby ve výrazně konfrontační bratrovražedný boj koaličních partnerů. Jsme konkurenti, nikoli protivníci. Naším společným hlavním soupeřem zůstávají odpůrci reforem a stoupenci masivního zvyšování daní a zadlužování státu, tedy socialistická levice, což se může projevit hlavně v Senátu. Volby nesmějí narušit koaliční spolupráci. Naopak tam, kde to bude možné, se mohou stát východiskem pro spolupráci i na komunální úrovni.

Petr Nečas

Autor je předseda vlády a předseda ODS.
Publikováno v deníku Mladá fronta DNES.