Země bez ombudsmana
Autor: Zdeněk Jemelík | Publikováno: 20.07.2010 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Spolek Šalamoun podal návrh na zahájení kárného řízení proti Ivě Brožové kvůli jejímu přístupu k volbě ombudsmana. Cílem je odvolání z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu ČR, kterou v krátkém čase po sobě již podruhé pohrdla. Lze ale předpokládat, že „politická korektnost“ adresáta stížnosti zabrání jejímu projednání.

Námětu volby nástupce zesnulého prvního českého veřejného ochránce práv Otakara Motejla jsem se věnoval v několika článcích, jež vyšly v krátkých intervalech po sobě: Skrytá velká koalice, Ombudsmanská bramboračka a Test způsobilosti, s nimiž postavou Ivy Brožové volně souvisel článek Soudce soudci vlkem. Obsahově je doplnila veřejná výzva Johna Boka, předsedy spolku Šalamoun a prezidentova kandidáta na funkci veřejného ochránce práv z 28. června 2010 k resignaci vzdoropředsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové. Všechny se zabývaly děním předcházejícím nezdařenému pokusu o zvolení veřejného ochránce práv v Poslanecké sněmovně dne 9. července 2010. Je na místě doplnit je zpětným ohlédnutím za dovršeným dějem.

Poslanecká sněmovna jednala při volbě veřejného ochránce práv pod tlakem času, daným malým odstupem mezi její ustavující schůzí a ze zákona vyplývajícím mezním datem pro vykonání volby, které padlo na 9. července 2010. Nedostatku času padlo za oběť představení všech kandidátů na schůzích všech poslaneckých klubů, které bylo dříve zvykem. Pouze preferované kandidátky Eva Dundáčková a Anna Šabatová, podporované oběma velkými parlamentními stranami, navštívily kluby ČSSD a TOP 09, Anna Šabatová navíc klub KSČM. Jeden ze základních kamenů pravidel demokratické soutěže - pravidlo rovných zbraní - byl zviklán. Další vývoj ukázal, že kandidáti John Bok a Iva Brožová byli již předem odepsáni.

Oficiální představení všech uchazečů se omezilo na desetiminutové vystoupení každého z nich v Poslanecké sněmovně na samém začátku obřadu, které zřejmě nemohlo neinformovaným poslancům poskytnout objektivní pohled na osobnosti uchazečů. Někteří poslanci o něj ostatně ani nestáli: vedení stran jim předem doporučilo, koho mají volit, proto při projevech kandidátů neslušně hlučeli; občas z jejich lavic zaznělo i zvonění mobilního telefonu.

Kandidáti využili svého práva disciplinovaně: žádný z nich nepřekročil předepsanou desetiminutovou lhůtu. Nejúplnější obraz o sobě předložila Iva Brožová, která stihla zmínit svůj původ i právní obhajobu své volitelnosti. Vyšla přitom najevo zajímavá shodnost jejího osudu s životním příběhem jejího letitého odpůrce Johna Boka: jejich otcové byli za 2.světové války příslušníky stejné jednotky Royal Air Force. Vystoupila v rozpravě ještě dvakrát, vždy k obhajobě své volitelnosti. Vysloužila si tím vtipnou poznámku místopředsedy Poslanecké sněmovny Luboše Zaorálka, že se projevila jako dovedná ochránkyně vlastních práv. John Bok předložil představu dalšího vývoje náplně institutu veřejného ochránce práv, jdoucí dále přes hranice stavu, ke kterému dospěl pod vedením Otakara Motejla. Zbyl mu ale čas i na zdůraznění kvalit hlavní konkurentky Anny Šabatové. Později si v rozpravě vzal slovo ještě jednou, aby se zastal další konkurentky, Evy Dundáčkové, ošklivě napadené Lubošem Zaorálkem. Anna Šabatová, která jako poctivá byrokratka projev četla, předložila vizi přesně opačnou než John Bok: jde jí o zachování dosažené úrovně instituce, rozšiřování okruhu působnosti a zvyšování pravomoci nepovažuje za nutné. Eva Dundáčková se představila bez okázalosti, nezdůrazňujíc příliš význam řady dobrých skutků v oblasti ochrany lidských práv, které vždy uskutečnila mimo zorné pole veřejnosti.

Pod vlivem pochybností o právoplatnosti zvolení Ivy Brožové kandidátkou Senátu ČR na funkci veřejného ochránce práv, které pocházely z různých zdrojů, nechalo vedení Poslanecké sněmovny vypracovat rozbor její volitelnosti právníky legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny. Jeho závěr byl jednoznačný: Iva Brožová je nevolitelná. Právní problém volitelnosti paní vzdoropředsedkyně se stal významnou součástí obsahu rozpravy, i když většina poslanců z počátku o stanovisku legislativců nevěděla.

Chopil se ho překvapivě především parlamentní nováček - klub strany Věci veřejné, který zodpovědností přístupu zastínil „staré“ demokratické strany. Jeho poslanci projevili nechuť ke konání volby ve stavu právní nejistoty, v němž hrozí zpochybnění významného právního aktu volby veřejného ochránce práv soudní žalobou. Předsedkyně ústavněprávního výboru sněmovny Karolína Peake v rámci rozpravy přečetla záporné stanovisko legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny. Poslanci klubu se pak sice hlasování zúčastnili, ale nehlasovali pro žádného z kandidátů. Spolu s několika dalšími odpovědnými zákonodárci tak způsobili ztroskotání pokusu vedení Poslanecké sněmovny o zvolení veřejného ochránce práv bez ohledu na právní pochybnosti.

Citlivě reagoval také klub KSČM. Poslanec Vojtěch Filip se opakovaně dožadoval zpřístupnění stanoviska Senátu ČR k problému volitelnosti Ivy Brožové. Vedení sněmovny požadované stanovisko v průběhu jednání nezveřejnilo. Poslanecký klub pak měl před hlasováním půlhodinovou poradu, po které se rozhodl podpořit Annu Šabatovou.

Naproti tomu obě velké strany se snažily obhájit uskutečnění volby stůj co stůj. Významné bylo v tomto ohledu vystoupení bývalého a patrně také budoucího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který opět osvědčil svou způsobilost ohýbat paragrafy podle politické objednávky: vyjádřil se, že problém volitelnosti jedné uchazečky není překážkou pro uskutečnění volby. Zamrazilo mě, když jeden z poslanců dokonce prohlásil pochybnosti o regulérnosti volby za účasti možná nevolitelné uchazečky za právní purismus: ve skutečnosti přece jde o podezření na porušení ústavy a dvou zákonů, tedy o úkaz, jehož zlehčování zákonodárcem jej usvědčuje z právního primitivismu.

Proti tomu bylo drobností rozdělení klubu poslanců TOP 09, z nichž část odmítla podřídit se názoru vedení strany hlasováním pro Annu Šabatovou. Vyjádřil to poslanec Daniel Korte, jenž přednesl laudatio na Johna Boka. Paradoxně souzněl s vyjádřením Luboše Zaorálka, který rovněž přiznal Johnu Bokovi morální právo na zvolení, byť dal přednost Anně Šabatové.

Výsledek hlasování pak ukázal, že uchazeč, jenž nemá podporu jedné ze stran bývalé velké koalice, nemá naprosto žádnou naději. John Bok a Iva Brožová získali v prvním kole pouze po šesti hlasech, zatímco Eva Dundáčková dostala 54 a Anna Šabatová 79. John Bok tak dostal od poslanců jakousi „cenu útěchy“ tím, že jej ocenili stejně vysoko jako nejvyšší představitelku sboru soudců obecných soudů. V prvém kole nedalo svůj hlas nikomu 39 poslanců. Poslanecký klub Věcí veřejných má 24 poslanců. Ostatní „odpírači“ nepochybně pocházejí z tábora, podporujícího Annu Šabatovou. V druhém kole pak získala Eva Dundáčková 59 hlasů, Anna Šabatová 84 z možného maxima 123 hlasů, což nestačilo na zvolení. Svůj hlas nedalo nikomu 41 poslanců.

Příčinou nezdaru pokusu o zvolení veřejného ochránce práv tak je buď „panenská čistota“ sněmovních nováčků ve vztahu k právu, zejména poslanců za Věci veřejné, nebo tvrdošíjnost veřejné ochránkyně vlastních práv Ivy Brožové, obhajující své individuální právo bez ohledu na možné poškození veřejného zájmu, popřípadě kombinace obou prvků. Pro porozumění chování Ivy Brožové je třeba vést v patrnosti, že mandát předsedkyně Nejvyššího soudu ČR, který uhájila proti prezidentovi republiky, vyprší ze zákona v r.2013 a zbude jí pak ještě několik nevyužitých let do důchodu. Přechod do funkce veřejného ochránce práv v r.2010 s šestiletým funkčním obdobím a možností opakovaného zvolení tak je pro ni z existenčního hlediska velmi zajímavý.

Další volba veřejného ochránce práv proběhne podle zákona za šedesát dní. Sociální demokracie již oznámila, že opět navrhne Senátu ČR jako svou kandidátku Annu Šabatovou. Ostatní „hráči“ se zatím nevyjádřili a ostatně nemají důvod ke spěchu.

John Bok splní závazek napadnout celý průběh nezdařeného pokusu o zvolení ombudsmana soudní žalobou. S vědomím, že proti přání velkých politických stran nemá šanci na zvolení, by přijal případnou opakovanou nominaci panem prezidentem, přičemž ji samozřejmě zdaleka nemá jistou.

Spolek Šalamoun podal návrh na zahájení kárného řízení proti Ivě Brožové kvůli jejímu přístupu k volbě ombudsmana. Cílem je odvolání z funkce předsedkyně Nejvyššího soudu ČR, kterou v krátkém čase po sobě již podruhé pohrdla. Lze ale předpokládat, že „politická korektnost“ adresáta stížnosti zabrání jejímu projednání.

Vyšlo 10.7.2010 na Politikonu a webu spolku Šalamoun

jemelikzdenek@gmail.com