Báseň spanilé jezeďačky
Autor: Lukáš Petřík | Publikováno: 28.04.2005 | Rubrika: Ostatní
Ilustrace
U postele Stalinovu fotku. K tomu ráda chlastám, vodku.
Údernice jako řemen. Mléko dobývám já z vemen.

U postele Stalinovu fotku.
K tomu ráda chlastám, vodku.
Údernice jako řemen.
Mléko dobývám já z vemen.
V mládí agilní svazačka,
teď spanilá jezeďačka.

Do našeho JZD
delegace přijede
(až ze Sajúzu,
na kulaky pouštět hrůzu)
učit nás jak slepicím a buržoustům kroutit krky,
učit, jak se vyje s vlky.
Se srpem a kladivem,
s Marxem, ideovým střelivem
dobyjeme svět.
Jakbysmet.

Estébáci rozdávají rány.
(pro blaho lidu a strany)
my musíme plnit plány-
společenská dělba práce
je podmínkou inovace.

Někdo o mně říká,
že jsem slepice,
ale co, hlavně, že vládne levice.
Na diktatůru
proletariátu ať si každý zvyká
nebo pojede na Sibiř na tůru
v muklovskym mundůru.
Jen ať ten kořistník kapitalistická pyká!

Dělnická třída,
to je ale třída,
vstříc světlým zítřkům se vydá,
kde už nebude hlad ni bída.

Čest práci
a lidu láci!
A po práci legraci.
Tak žijí jen komunisté a pravověrní svazáci.

Až přijde kontrarevoluce,
reakcionářům rozlámeme ruce,
a který zpátečník to přežije,
toho sežere Leninova mumie,
Stalinova a Gottwaldova se bohužel zkazila,
nevadí, brzy vyšleme Biĺaka Vasila

You can say I´m a dreamer, but I´m not the only one…
Vykvete znovu komunismu rudých máků lán!