Komunistická zrůda učí naše děti lži
Autor: Petr Paulczynski  | Publikováno: 29.04.2010 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Ukazuje se, že jihočeská mutter a její Zelený nástupce mládežník Liška nechali po sobě ve školství pěkný svinčík. Jak by ne, když Kuchtovou zajímaly jen evropské peníze a Liška se staral o legalisaci měkkých drog. S dekriminalizací trávy ani já nemám žádný problém, ať si každý kouří co chce. Ale že by to byl hlavní problém školství bych neřekl.

Nebýt to titulek z iHNED, málem bych se ho bál sem dát. Dvojka na kandidátce pražské KSČM říká, že kolektivizace byla v zájmu národa, lidé tehdy dřeli bídu. Probůh, není to trestné? Asi ne, když bachař Vondruška co mlátíval vězně sedí v klidu v parlamentu. O synovi jiné mlátičky Grebeníčkovi nemluvě. Je to totožné jakoby v Bundestagu zasedal Mengele, nebo nějaký jiný dobytek.

Předsedkyně pražských komunistů Marta Semelová pracuje již čtvrtstoletí jako učitelka na základní škole. Zatímco před volbami 2006 byla ještě na nevolitelném místě, nyní má z pozice pražské dvojky velkou šanci na parlamentní křeslo. A její další šílený názor: "Dokumenty o Horákové do škol nepatří".

Ukazuje se, že jihočeská mutter a její Zelený nástupce mládežník Liška nechali po sobě ve školství pěkný svinčík. Jak by ne, když Kuchtovou zajímaly jen evropské peníze  a Liška se staral o legalisaci měkkých drog. S dekriminalizací trávy ani já nemám žádný problém, ať si každý kouří co chce. Ale že by to byl hlavní problém školství bych neřekl.

A mezitím nám ve školách řádí takové Semelové. Rudé fosilie s takovýmito názory. HN: Takže bylo správné vyvlastňovat majetek sedláků proti jejich vůli?
Já si myslím, že to bylo v zájmu těch prostých lidí, kteří se živili rukama a v zájmu celého národa.

HN: V zájmu celého národa bylo násilné vyvlastňování?
Já mluvím o tom, že v zájmu národa bylo vytváření podmínek pro rozvoj zemědělství.

HN: Ty podmínky se ale vytvářely za cenu toho, že mnoho rodin přišlo o své statky, na kterých hospodařily několik století.
Také ale na těch statcích předtím dřeli obyčejní lidé, kteří dostávali velmi malou mzdu a žili v bídě. To bylo přeci také nespravedlivé.

HN: Takže schvalujete způsob jakým kolektivizace probíhala?
Já si netroufám hodnotit jednotlivosti, ale ten celkový vývoj pro budoucnost lidí byl správný.

A tohleto nám prosím 20 let po sametu učí naše děti (v mém případě vnuky).

Učí je, že vlivem mnoha historických okolností se prý první pokus o socialismus nepodařilo postavit na trvalé základy. Tvrdí ale, že přes všechny nedostatky měl minulý systém proti současnému základní přednost - ctil sociální práva lidí, bez nichž jsou ostatní lidská práva pouhou iluzí.

"Naše cesta k socialismu je cestou demokratickou, cestou svobodné volby většiny. Jsme přesvědčeni, že na této cestě najdeme spojence, přemýšlivé občany, mladé lidi, kterým není budoucnost naší země lhostejná," praví dnešní komunisté v jakési své deklaraci.

Takže na závěr se vracím k porevolučnímu heslu "nejsme jako oni". Houbeles. Oni nejsou jako my. Čtěte soudružku Semelovou pořádně. Jestli Vám nenaskočila husí kůže, tak buď patříte k nim, nebo jste rozumu mdlého.

A tak si znovu vzpomínám na tátův již popřevratový bonmot. Synu, neboj. Jednoho krásného dne půjdou komunisti do prdele. Tak si říkám,že tento týden má být pěkně.

Jenom se bojím, že národ v tu dobu bude prožívat krizi v nákupních centrech a rudochy do onoho místa co naznačoval táta nebude mít kdo doprovodit.

A taky se  bojím, že Jyrka Paroubek by to nedovolil.

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz