A největším pokrytectvím Jiřího Paroubka je…
Autor: Roman Joch | Publikováno: 12.05.2009 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Toto jsou příslušníci bohaté, metropolitní snobské elity, kterým nejde o lidi, natož chudé, nýbrž jen o sebe. Zmocnili se existující dělnické strany, které dělníci ze setrvačnosti stále dávají hlasy, aby je, elitáře, vyvezla k moci, slávě a prestiži. Kdyby jim totéž poskytla Dělnická strana, udělali by totéž. O dělníky (Dělníky) jim však nejde. Jsou pro ně jen politický „kanonenfutr“: šedivé, špinavé, upocené masy, které hodí lístky s jejich jmény do volebních uren.

…to, že předstírá, že je sociální demokrat!

Nemám rád socialismus. Socialismus považuji za omyl, špatnou myšlenku. Za myšlenku škodlivou především pro chudé. 
 
Ano, uznávám, socialismus může za určitých okolností - krátkodobě - chudým pomoci z té nejhorší nouze. Ale jen krátkodobě. Dlouhodobě jim totiž uškodí mnohem víc - tím, že v nich vyvolá závislost na státu a státní podpoře, čímž je zbaví svobody, ale i ctností a návyků nezbytných pro produktivní život ve svobodné společnosti. Socialismus chudé lidi touto jejich závislostí na státě dlouhodobě udržuje v permanentní chudobě a znemožňuje jim se z ní vymanit. Proto je socialismus špatný, zvláště pro chudé. Proto jej nemám rád. 
 
Je jako morfium. Krátkodobě a v nejvyšší nouzi pomůže od nejhoršího. Jeho dlouhodobé užívání však vyvolá závislost, jež člověka ničí a nakonec i zabije. To je morfium. A to je i socialismus. 
 
Přesto, nemůžu si pomoct, pro sociální demokraty starého typu mám slabost. Samozřejmě, nikoli kvůli jejich socialismu; jemu navzdory. Socialismus je omyl, byť v jejich případě omyl v dobré víře. 
 
Mám pro ně slabost kvůli tomu, že byli autentičtí, opravdoví. Nehráli se na to, co nebyli. A chtěli lidem – především chudým – alespoň trochu pomáhat. Byť špatným způsobem. Nezpochybňuji tedy jejich motivy, pouze jejich moudrost. Ať už se ve svých doporučeních mýlili jakkoli, šlo jim o lidi. 
 
Proč Miloš Zeman nepodporuje dnešní Paroubkovu sociální demokracii? Proč podporuje pidi-straničku tzv. důstojného života Jany Wolfové? 
 
Protože Miloš Zeman je sociální demokrat. A protože Jana Wolfová je taky sociální demokratka. Ostatně, Zuzana Paroubková, exmanželka to Jiřího Paroubka, kterou Paroubek zanechal kvůli prestižnější blondýnce, je rovněž sociální demokratka. Ve smyslu, v jakém Jiří Paroubek sociálním demokratem rozhodně není. 
 
Kým se Jiří Paroubek obklopil? Co za „image“ vysílá k voličům? Jaký „brand“ nasadil? Dimun, Rath, Brožová. 
 
Metrosexuálové a blondýnka. 
 
To je sociální demokracie? 
 
Ještě jednou: metrosexuálové a blondýnka; arogantní floutci a umělá, chemicky konzervovaná figurína - to jsou sociální demokraté? Ne takoví, jaké jsme znali… 
 
Toto jsou příslušníci bohaté, metropolitní snobské elity, kterým nejde o lidi, natož chudé, nýbrž jen o sebe. Zmocnili se existující dělnické strany, které dělníci ze setrvačnosti stále dávají hlasy, aby je, elitáře, vyvezla k moci, slávě a prestiži. Kdyby jim totéž poskytla Dělnická strana, udělali by totéž. O dělníky (Dělníky) jim však nejde. Jsou pro ně jen politický „kanonenfutr“: šedivé, špinavé, upocené masy, které hodí lístky s jejich jmény do volebních uren. 
 
Jiří Paroubek je, přirozeně, maskot a frontman této nedělnické metropolitní elity. 
 
Proč jim to sociální demokracie trpí? Protože zatím ji to prospívá, zatím preference rostou, zatím tato nesociáldemokratická klika, která se zmocnila sociální demokracie, je pro ni jako slepice, která snáší zlatá vejce. 
 
Nedává smysl zaříznout slepici, která snáší zlatá vejce. 
 
Lze ji jen v tichosti závidět, mít na ní vztek, pokorně se jí klanět – „…služebníček, služebníček, pane předsedo, pane hejtmane…“ – mít zaťaté zuby, v hloubi duše ji nenávidět a těšit se na mstu; mstu malého českého plebejského sociáldemokratického človíčka, která bude strašná.