Pokrytecké řeči o sprostých politicích
Autor: David Prokop | Publikováno: 31.03.2008 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Vadí mi prostě, že se tolik pokrytců může zbláznit samou „morálkou“ z toho, že občas některý z politiků použije hrubý či sprostý výraz. Jednak tak mluvíme při některých příležitostech prakticky všichni, jednak mě zajímají daleko více činy lidí a už méně tolik jejich slova. Takže když si něco poslanci ne právě spisovně sdělí v Parlamentu, určitě se pohoršovat mnoho nebudu (zvlášť když si vzpomenu na pravidelně opakující se Tv záběry kupř. z jihokorejského parlamentu, kde se rvou a házejí po sobě židle).

Tak nám pan Topolánek řekl o odborech, že jsou to lháři a zloději. Co na to říci? Tak především si to premiér měl nechat pro sebe a mohl si tak ušetřit další ze zcela zbytečných trapasů, které nemá zapotřebí a které jsou díky jeho divokosti jen levným střelivem proti jeho jinak daleko početnějším a neskonale důležitějším úspěšným činům. Nic to ovšem nemění na tom, že měl úplnou pravdu. Já bych k tomu za sebe ještě přidal, že odbory, resp. odborářské špičky jsou povětšinou až na pár výjimek jen hordou sobeckých lemplů a parazitů.

Ostatně napsal jsem na téma odbory hned několik blogů a nemám v úmyslu se začít opakovat – tedy jen názvy, na které si můžete kliknout, bude-li vás zajímat něco více: Vyděračské praktiky odborů se šíří Evropou ; Odborářská lůza šikanuje Francii a Na co nám jsou odbory?? Pro ty, kdo nemají čas nebo chuť nebo oboje, aby to četli, shrnuji: považuji odbory za sdružení jistých vykutálených lidí v jejich čele, které využívá přihlouplé masy jako nástroj k tomu, aby si přes ně zajistili bezpracné výdělky a snadný život – a to pokud možno co nejdál od těch skutečně pracujících (ať manuálně nebo intelektuálně). Dnes je to narozdíl od dávné minulosti již jen pokus obcházet parlamentní demokracii, de facto se jedná o zcela nelegitimní nátlakové skupiny, které se snaží žít na úkor ostatních, často zcela bez důvodu destabilizují společnost, vydírají, šikanují atd.

Ale vratím se k tématu, které jsem si vytýčil v nadpise. Vadí mi prostě, že se tolik pokrytců může zbláznit samou „morálkou“ z toho, že občas některý z politiků použije hrubý či sprostý výraz. Jednak tak mluvíme při některých příležitostech prakticky všichni, jednak mě zajímají daleko více činy lidí a už méně tolik jejich slova. Takže když si něco poslanci ne právě spisovně sdělí v Parlamentu, určitě se pohoršovat mnoho nebudu (zvlášť když si vzpomenu na pravidelně opakující se Tv záběry kupř. z jihokorejského parlamentu, kde se rvou a házejí po sobě židle). Podobně i dnešních Topolánkových slov mi vadí tak akorát to, že by jej to mohlo poškodit v jiných věcech, ale nevadí mi to samo o sobě. Samozřejmě něco zcela jiného by bylo použít hrubé nebo jinak nevhodné výrazy v diplomacii – tam je to naprosto nepřijatelné.

Ono se toho nakecá, namluví se tolik řečí, všechno ale může být úplně jinak. Takový Miloš Zeman, jehož zdatným nástupcem ve věcech rétorických snad Topolánek tak trochu i je, opravdu peprnými výrazy nešetřil, ale faktem také je, že mu málokdo upře to, že také něco skutečně dělal a hlavně – že nekradl!! Byli a jsou tací, co se tváří jako telátko nebo vyoraná myš, ale jejich činy už takové nejsou. Každý z nás může dodat celou řadu příkladů...

A to zas bude chytráků v diskuzi pod článkem, kteří mě budou sprostými nadávkami vyzývat ke slušnému chování!! Bude to mít vpravdě dialektickou logiku...

Napsáno pro http://www.blog.idnes.cz