Nacimarš, páni politici a ti druzí
Autor: Odjinud | Publikováno: 10.11.2007 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Politiky si ovšem nevolíme proto, aby populisticky exhibovali a šaškovali tam, kde to vůbec není potřeba. Hodně mi to připomíná období kolem tzv. "televizní krize", kdy jsem se za naše politiky se spacákem ve velínu ČT styděl doposud nejvíc ve svém životě. Je také dost dobře možné, že si pánové berou příklad ze zelené hysterky Kačky AuAu, které její herecká etuda na demonstraci podobného charakteru vyšlapala cestičku do Sněmovny.

 

 
Tak se nám chystá v Praze pochod nácků a už teď je z toho divadlo.
 
Rozhodnutí Židů nevpustit do své staré čtvrti bandu hajlujících primitivů, aby se jim ve výročí největšího pogromu cynicky vysmívali do obličeje, je podle mého názoru naprosto v pořádku.
 
Blokáda by se ovšem měla vztahovat i na další jedince, co přijdou do Starého města spíš škodit, než cokoliv jiného. Teď mám na mysli hlavně politickou reprezentaci.

Musel jsem dlouho rozdýchávat, když jsem si přečetl, že proti neonacistickému pochodu se postaví "živý řetěz z politiků". Při čtení jmen jako Tlustý, Rath, Škromach a podobně mě mrazilo v zádech. Co tam sakra jdou tihle chlapi dělat? Myslíte, že jim jde o židovské město?

Samozřejmě že ne. Hodlají se tam pouze zviditelnit před kamerou.

Pokud vím, politiky si volíme proto, aby tvořili dobré zákony. Třeba takové, které by nějakým způsobem ošetřily podobné akce. Aby se prostě nemohlo stát, že na výročí Křišťálové noci si v židovské čtvrti udělají mejdan Adolfa Hitlera milující ultralevičáci. (Nepřepsal jsem se ani náhodou. Nacionální socialismus je extrémně levicová ideologie, k čemuž se soudruzi z Národního odporu hrdě hlásí. S pravičáky nechtějí mít nic společného! Pojem "ultrapravice" a "pravicový extremismus" zavedla kdysi dávno naše socialisticko-pravdolásková média, dle mého názoru za účelem diskreditace pravice.) To ovšem ani nemluvím o úřednících na pražském magistrátu, jejichž blbostí dal soud za pravdu dvakrát svolavatelům akce - ne snad že by stranil náckům, ale kvůli "procesním chybám" - řekne mi někdo, co tam sedí za idioty, když nejsou dvakrát po sobě schopni dobře napsat jedno pitomé lejstro?

Politiky si ovšem nevolíme proto, aby populisticky exhibovali a šaškovali tam, kde to vůbec není potřeba. Hodně mi to připomíná období kolem tzv. "televizní krize", kdy jsem se za naše politiky se spacákem ve velínu ČT styděl doposud nejvíc ve svém životě. Je také dost dobře možné, že si pánové berou příklad ze zelené hysterky Kačky AuAu, které její herecká etuda na demonstraci podobného charakteru vyšlapala cestičku do Sněmovny.

Další partičkou, co si 10. listopadu udělá výlet do židovské čtvrti a nemá tam vůbec co dělat, jsou anarchisté. Antifa a ČSAF jsou přinejmenším stejně extremistické organizace, jako je třeba Národní odpor. Ani jim nejde o Židy ani omylem. Stejně jako vyholeným absolventům pomocných škol v bomberech jde anarchistům pouze o to, dát někomu v přesile (a pod záminkou nějakých ideálů) přes držku. Oblíbenou kratochvílí většinou zdrogovaných frustrátů je ale při jejich svaté válce proti fašismu (posvěcené médii i veřejností) vytloukat okna kolemstojících domů či převracet auta na střechu. Kdyby si oba tábory, které spolu žijí v jakési zvláštní symbióze a jeden potřebuje ten druhý k ospravedlnění své těžko ospravedlnitelné existence, domlouvaly bitevní pole na nějakých odlehlých místech a tam se mlátily do aleluja, bylo by to v pořádku. Proč musí ale jejich půtky odnášet veřejnost, nota bene historická část Prahy? A proč se politici pasují do role aktivistů, proboha?

Desátého listopadu by měli Židé uzavřít starou čtvrť elektrickým plotem a nevpustit tam prostě nikoho. Pak se v klidu pomodlit za své zemřelé předky. Ti by se ostatně museli ve svých hrobech obracet, kdyby se na jejich památce měli arogantně přiživovat Rath a spol. Účast těchto kreatur na této akci je, jak ironicky poznamenal můj židovský kamarád, "nejlepším argumentem pro vstup do Národního odporu".
 
http://nekorektne.blogspot.com/