Odborářská lůza šikanuje Francii
Autor: David Prokop | Publikováno: 21.10.2007 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Data jsou naprosto jasná a ovšem veřejnost už dávno nestojí za demonstrujícími odboráři tak, jako to bývalo v minulosti. Dnes je většina Francouzů proti politice odborů a podporují kroky svého prezidenta, protože dobře chápou, že k reformám nejen důchodového systému prostě dojít musí, nemá-li nastat opravdová krize, která si následně vyžádá podstatně drsnější opatření, která pochopitelně, jako ostatně vždy, dopadnou nejcitelněji na ty sociálně nejslabší.

http://www.blog.idnes.cz

Francii v posledních dnech ochromila stávka dopravních odborů. V zemi, kde je odborech pouhých 9% populace to vypadá, jako kdyby v odborech bylo alespoň 90% lidí – navíc to ještě vypadá, jako kdyby všichni měli stejný názor na řešení ekonomických problémů své země. Francouzské odbory jsou prostě neobyčejně účinnou, ale také neuvěřitelně sobeckou a vyděračskou lobbystickou skupinou. Nezajímá je kromě vlastních zájmů vůbec nic, jen chtějí udržet všechny možné výhody, kterými zcela neoprávněně parazitují na zbytku populace.

Co je příšinou této největší stávky za posledních dvacet let? Prezident Sarkozy si dovolil sáhnout na jejích luxusní důchody. Představete si, že kupř. strojvůdce luxusního vlaku TGV, který svůj život stráví za pultem lokomotivy, která prakticky nepotřebuje ke svému chodu člověka a jemu tak hrozí maximálně prosedliny na zadnici, má nárok odejít v 50 (!!!) letech do důchodu a pobírat přitom důchod v plné výši. To vše za situace, kdy francouzské dluhy dosahují kritických výšin. Odboráři si nárokují stejné výhody jako v době, kdy byla průměrná délka života podstatně kratší a kdy fyzická náročnost práce podstatně výrazněji zhrošovala zdraví člověka.

Data jsou naprosto jasná a ovšem veřejnost už dávno nestojí za demonstrujícími odboráři tak, jako to bývalo v minulosti. Dnes je většina Francouzů proti politice odborů a podporují kroky svého prezidenta, protože dobře chápou, že k reformám nejen důchodového systému prostě dojít musí, nemá-li nastat opravdová krize, která si následně vyžádá podstatně drsnější opatření, která pochopitelně, jako ostatně vždy, dopadnou nejcitelněji na ty sociálně nejslabší.

Myslím, že ani odborářští vůdci nejsou tak nekonečnými tupci, aby toto nechápali. Jsou jen nekonečně sebestřední a sobečtí – neváhají šikanovat celou zemí. Odborářstí vůdci jen využívají řadové odboráře pro vlastní elitní cíle, které jsou od starostí běžných odborářů naprosto odtažité a často vůči nim také zcela kontraproduktivní. Dejme si velký pozor na to, aby jednou podobné situace nenastávaly i v naší zemi. Však i u nás máme vypečené grázlíky s bolševicko-veksláckou minulostí a mentalitou – Falbr, Štěch, Dušek a celá řada jiných.

Odbory mají nepochybně existovat, ale nikoli proto, aby pro své úzké zájmy držely jako rukojmí celou zemi, ale aby bránily skutečně oprávněné zájmy svých členů. Odchod do důchodu v 50 letech pro zachovalé taťky tím rozhodně není. Měly by se spíše starat o takové věci jako je kupř. nedodržování základních norem Zákoníku práce v super a hypermarketech. V těchto oblastech jsou ale překvapivě (??) většinou velmi umírněné a prakticky o nich nevíme.

Je na odborářích samých, aby do svého čela prosadili lidi řešící skutečné každodenní starosti pracujících a ne specialisty na to, jak v životě nemakat, jak se dostat po zádech jiných nahoru mezi nepracující.

Napsáno pro blog.idnes.cz