Texaský masakr motorovou pilou: Počátek
Autor: Petr Černý | Publikováno: 14.08.2007 | Rubrika: Recenze
Ilustrace
Nakonec začal kuchat legálně, na místních jatkách, jen do té doby, co jatka zavřeli hygienici. Válka ve Vietnamu totiž udělá kdesi v Texasu svoje – lidé migrují, všude je pusto, jen rodina Hewittových zůstává a dává se na kanibalskou stravu, protože když tu zůstali pouze oni, můžou si na projíždějících turistech dovolit prakticky cokoliv.

Thomas Hewittů by mohl být docela normální kluk – nemít potřebu poškozovat sám sebe a zvířata ve svém okolí. Nakonec začal kuchat legálně, na místních jatkách, jen do té doby, co jatka zavřeli hygienici. Válka ve Vietnamu totiž udělá kdesi v Texasu svoje – lidé migrují, všude je pusto, jen rodina Hewittových zůstává a dává se na kanibalskou stravu, protože když tu zůstali pouze oni, můžou si na projíždějících turistech dovolit prakticky cokoliv. Tentokrát příběh nenavazuje na události prvního dílu, nýbrž se nám tvůrci rozhodli vysvětlit, jak to celé začalo, jak Leatherface přišel na svět, proč začal používat pilu, proč rodina Hewittů místo instanční polévky začala k večeři baštit instanční lidské maso apod.  Nakonec to s tím vysvětlováním nemusel být zas až tak špatný nápad. Když nahlédnete do dokumentu o natáčení, vypadá to, že to tvůrci myslí vážně a nás při pohledu na odtajení toho, co ty lidi k tomu vedlo, možná začne mrazit v zádech. Bohužel, při sledování filmu sebou stěží škubnete. Třeba ta motorová pila - Thomas ji začal používat jen proto, že mu prostě padla do očí, když se chystal zabít svého zaměstnavatele, žádnou jinou poetiku jako, že by pilou začal oběti řezat jen proto, že v dětství chtěl být dřevorubcem a ono mu to nevyšlo, v tom nehledejte. Docela by se dalo polemizovat nad tím, zda  o takové hloubce vysvětlování přemýšlel kdysi Tobe Hopper, když točil v 70. letech kultovní originál a už vůbec není pochyb o tom, že divák, který si půjčí ,,Masakr“ bude místo v hloubce příběhu pátrat spíše po tom, do jaké hloubky těla oběti se Leatherfacova pila zavrtá. Divák od hororu nečeká nějaké vysvětlování jako vystřižené z historických filmů, divák čeká ničím originální tuctovou zabijačku ve které nebude nouze o brutální způsoby zabíjení a vřískající dívky. To vše v novém ,,Masakru“ dostane, ovšem nic víc, nic míň. Do hororového hájemství film nic nového nepřináší, pod veškerou tíhou vysvětlování se skrývá jen další horor z řady, který nemá daleko od posledního ,,Masakru“. Nejvíce film škodí samotnému Thomasovi alias hezky česky ,,Koženému ksichtu“. Působí zde jen coby vraždící magor, který kuchá, tak jak šerif píská. Pustí-li si člověk po filmu již řečený dokument ,, Až na kost“, bude o to víc naštván při pohledu na klasický patos, kdy lidé ze sebe trousí poznámky o přelomovém filmu v hororovém žánru a o tom, že jsou pro tuto roli zrozeni. Na druhou stranu Vás ke konci dokumentu nechají na pár minut nahlédnout do příprav krvavých scén. V bonusových materiálech na Vás dále čeká standardní trailer a vystřižené scény, které byly vystřižené po právu, protože jediné, co rozvíjí, je delší pohled na blondýnku v podprsence. To celé s podporou českých titulků, jen na komentář režiséra se s českou lokalizací klasicky zapomnělo. Pokud se v něm, ale rozplývá stejně jako v dokumentu nad tím, jaký je ten jeho film trhák s ohromujícími brutálními scénami, raději protentokrát vydržíme titulkový půst. Není-li Vám líto obětovat peníz za to, co jste už viděli několikrát, není, co řešit. Navíc pokud tuto sérii extra prožíváte, uvidíte dokonce i to,jak Thomas na svět přišel, což je možná nechutnější než všechny brutální scény z celého filmu dohromady. Sice jsou oba díly natočené v novém tisíciletí daleko lepší než příšerný remake z poloviny devadesátých let s René Zelwegerovou v hlavní roli, ovšem v pravé kožené tváři si masakr vychutnáte jedině v původním sedmdesátkovém originále. Takže vezměte lupu, kompas, Watsona a další typické Holmesovy vychytávky a vyrazte pátrat do místních půjčoven.

** z pěti