Jak Západ podpořil muslimy proti Rusku: Krymská válka 1853–1855
Autor: Redakce | Publikováno: 08.11.2021 | Rubrika: Kulturní válka
Ilustrace
Krym. O tohle místo se vedou války několik staletí. Nejprve z něj Rusové vyhnali muslimy, aby pak muslimům na pomoc přišla Francie a Anglie. Věděli jste to? Západ chtěl mít raději muslimy v této oblasti než pravoslavné Rusy. Četl již někdo z vás tuto knih o celé této věci? Z anotace: Jedním z největších paradoxů krymské války, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé, je skutečnost, že tvrzení, že válka je hnacím motorem průmyslu, zde neplatí a že v tomto případě to bylo spíše naopak. Tato válka se odehrávala nejen na Krymském poloostrově, ale zasáhla rovněž Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře, a dokonce se válčilo i na Dálném východě. Doprovázely ji legendy v podobě tzv. Dlouhé červené linie či Útoku lehké brigády, ale především statisíce mrtvých vojáků, a skončila tak, že vlastně nebylo jasné, kdo je tu vítěz a kdo poražený.

Krym. O tohle místo se vedou války několik staletí. Nejprve z něj Rusové vyhnali muslimy, aby pak muslimům na pomoc přišla Francie a Anglie. Věděli jste to? Západ chtěl mít raději muslimy v této oblasti než pravoslavné Rusy. Četl již někdo z vás tuto knih o celé této věci? Z anotace: Jedním z největších paradoxů krymské války, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé, je skutečnost, že tvrzení, že válka je hnacím motorem průmyslu, zde neplatí a že v tomto případě to bylo spíše naopak. Tato válka se odehrávala nejen na Krymském poloostrově, ale zasáhla rovněž Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře, a dokonce se válčilo i na Dálném východě. Doprovázely ji legendy v podobě tzv. Dlouhé červené linie či Útoku lehké brigády, ale především statisíce mrtvých vojáků, a skončila tak, že vlastně nebylo jasné, kdo je tu vítěz a kdo poražený.


Symbolem poloviny 19. století je průmysl ženoucí se kupředu mílovými kroky, aniž by mu člověk dokázal stačit. Nové zbraně mnohem efektivněji ničily vojáky nepřítele. Parní stroj se usídlil v továrnách, lokomotivách a lodích. Tomu napomáhal i rozvoj telegrafu, fotografie, žurnalistiky, kdy poprvé mohli čtenáři získat ze svých novin reportáže díky osobní účasti novinářů a fotografů přímo na bojišti. To vše byla krymská válka.

Václav Králíček (1960) Novinář, autor literatury faktu, malíř a grafik se věnuje po mnoho let především tématice lodní a námořní historie. Jeho knižní prvotina, apokryfy Čertův tucet (2002), byla nicméně historickou prózou. Je spoluautorem (s Ivanem Brožem) knihy Bůh stál při Anglii (2010) o tažení španělské Armady proti anglické královně v roce 1588. Ke stému výročí potopení nejznámějšího zaoceánského parníku mu vyšla monografie Titanic. Nikdo nechtěl uvěřit (2012). V publikaci Velký švindl – Krymská válka 1853–1855 (2015) se věnoval konfliktu, který byl zároveň významným technickým předělem v historii válek. Jako malíř je autorem mnoha ilustrací lodí.


Název: Velký švindl: Krymská válka 1853–1855

Autor: Králíček, Václav

Vydavatel: Epocha

EAN: 9788075571496

ISBN: 978-80-7557-149-6

Popis: 480 stran, 14,5 × 20,5 cm

Kniha  zakoupení v e-shopu zde.

   Důležité upozornění! Při nákupu nad 500 Kč poštovné zdarma!