Kdovíjak by to v Listopadu asi dopadlo, kdybychom o pravdoláskařích už tenkrát věděli, co o nich víme dnes? Je načase se těmhle hrobařům demokracie se vší vážností postavit
Autor: Petr Štěpánek | Publikováno: 28.03.2021 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Neznám žádnou jinou skupinu lidí, u které je tak propastný rozdíl mezí tím, jak vysoké mínění oni sami o sobě mají, a tím, jací ve skutečnosti jsou. A propos. Tak mě tak napadá. Kdovíjak by to v Listopadu asi dopadlo, kdybychom o pravdoláskařích už tenkrát věděli, co o nich víme dnes? Je načase se těmhle hrobařům demokracie se vší vážností postavit.

Obrana Pavla Černockého

23.3.2021

Kdo je Pavel Černocký? Zpěvák skupiny Donald z dřevních dob českého bigbeatu, přezdívaný český Mick Jagger, první československý discjockey, milovník Elvise Presleyho a dodnes prezident jeho českého fanklubu, po sametové revoluci též novinář, komentátor, mediální poradce, autor knihy Takoví jsme byli, v současnosti důchodce, který se mimo jiné baví tím, že čtvrtek co čtvrtek vysílá své „hovory z gauče“, kam si zve různé hosty, celoživotní amerikanofil, bratr slavnější sestry Petry, alias Saxany.

A v posledních dnech také kandidát do Rady České televize, ba možná dokonce horký kandidát, neboť z původně 56 nominantů jej Volební výbor posunul mezi 12 finalistů, o kterých bude v dubnu hlasovat celá sněmovna. To si ovšem dovolil dost.

A tak „majitelé“ České televize okamžitě spustili tradiční povyk. Je to stále stejná parta, stále stejná jména, můžeme jim říkat třeba havloidi, pravdoláskaři, pražská kavárna, věční petenti nebo jakkoli jinak. Na tom nesejde. Považují se za majitele jedné jediné vyvolené a správné pravdy, pouze oni vědí, kdo je a kdo není osobnost, pročež žijí v přesvědčení, že pouze oni a jen oni mají patent na to, kdo může a kdo nesmí kamkoli kandidovat, zvláště pak do mediálních rad.

Běda, když se vyskytne kdokoli, kdo se jim nelíbí, kdo by mohl ohrozit jejich vliv, kdo by mohl narušit jejich veřejnoprávní penězovody. Hnedle se rozjede denunciační kampaň. Zaplaví spřátelená média, organizují petice, píšou dopisy poslancům, žádná podpásovka není tak nízká, aby se nemohla použít. Ostatně mám s tím osobní zkušenost. Také Hana Lipovská, Xaver Veselý či pár dalších by mohli vyprávět.

Sami sebe tihle týpci považují za demokraty, ale jakmile není po jejich, demokracie jde stranou a na světlo boží se prodere jejich pravá podstata. Ve skutečnosti to jsou mentální bolševici, možná přesněji neobolševici, neboť žijí v přesvědčení, že když mají většinu, tedy alespoň v České televizi a ve spřátelených médiích ji pořád ještě mají, tak všichni musí pěkně po bolševicku skákat, jak oni, a právě jen oni, pískají.

Čeho se Pavel Černocký dopustil, že nyní vystartovali proti němu? Je to opravdu na pováženou. Říká otevřeně své názory. Strašné! To si tedy 32 let po velké sametové fakt dovoluje dost. Hrrr na něj!

Neznám žádnou jinou skupinu lidí, u které je tak propastný rozdíl mezí tím, jak vysoké mínění oni sami o sobě mají, a tím, jací ve skutečnosti jsou. A propos. Tak mě tak napadá. Kdovíjak by to v Listopadu asi dopadlo, kdybychom o pravdoláskařích už tenkrát věděli, co o nich víme dnes?

Je načase se těmhle hrobařům demokracie se vší vážností postavit.