Ke knize Unie ve stínu brexitu
Autor: Tomáš Břicháček | Publikováno: 11.12.2020 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Výsledek britského referenda v červnu 2016 znamenal pro EU velký otřes. Očekávání ohledně sebereflexe a změny kursu byla zprvu velká. Jak se ale reformní proces vyvíjel a v co vyústil? O tom je nová kniha Unie ve stínu brexitu.

Výsledek britského referenda v červnu 2016 znamenal pro EU velký otřes. Očekávání ohledně sebereflexe a změny kursu byla zprvu velká. Jak se ale reformní proces vyvíjel a v co vyústil? O tom je nová kniha Unie ve stínu brexitu.

 

Někteří čtenáři si snad vzpomenou, že v předešlých letech jsem na svém blogu popisoval a komentoval průběh diskuse o budoucnosti zúžené pobrexitové EU-27. Dlouhou řadu textů uzavřel v předvečer vlastního odchodu Spojeného království článek Brexit jako promarněná šance na reformu EU.

Souběžně s články věnovanými jednotlivým etapám nebo dílčím oblastem vznikalo dlouhé pojednání, ve kterém jsem se snažil všechna tato témata zasadit do uceleného příběhu a do srozumitelné struktury. Tak vznikla kniha Unie ve stínu brexitu, jež uzavírá trilogii „Unií“ – po té „blízké i vzdálené“ (2014) a „ve víru migrační krize“ (2016).

První část knihy, nazvaná Cesta do Sibiu, je určitou kronikou celé velké diskuse o budoucnosti evropské integrace, která se rozběhla po britském referendu. Popisuji a rozebírám zde hlavní děje v časovém sledu. Jako nejdůležitější milníky přitom vnímám Bratislavské prohlášení a plán, Římské prohlášení, interinstitucionální vyhlášení Evropského pilíře sociálních práv, zahájení stálé strukturované spolupráce v oblasti obrany (PESCO), Prohlášení ze Sibiu a přijetí nové strategické agendy na období 2019–2024.

Druhá část je nástavbou pro zaujatější čtenáře. Soustředím se v ní na některá dílčí témata, která během procesu silně rezonovala, totiž na institucionální reformy, prohlubování hospodářské a měnové unie, Evropský pilíř sociálních práv, obrannou politiku, otázky vnitra (včetně migrační politiky) a justice, princip subsidiarity, ochranu právního státu a boj proti změnám klimatu.

Uvědomuji si, že do dnešní doby by se hodila spíše radostnější a povzbudivější četba. Tato kniha je spíše pochmurného ražení. Bohužel, aniž bychom se tyto jevy naučili vnímat a vymezovat se vůči nim, se z místa nepohneme. Čtenářům bych popřál, aby si ve vší bídě událostí zde zaznamenaných dokázali najít i náměty, nad které se s úsměvem povznesou.