Češi stojí 13 století na stráži za osud Evropy
Autor: Franz Werfel | Publikováno: 06.04.2007 | Rubrika: Citáty
Ilustrace
V těle Evropy jsou Češi orgánem rovnováhy. Nebýt českého národa, už by ve střední a ve východní Evropě neexistovaly malé národy. Nebýt dějin Čechů, Slováci, Poláci, Rusíni, Charváti, Slovinci, Srbové, Rumuni a také Maďaři by se dávno už byli ponořili do Hádu bezdějinnosti a vzpomínalo by se na ně už jen jako na jména, která vymřela. Nebýt tragického zápasu Čechů za Evropu, čtyřiceti miliónům Francouzů a čtyřiceti miliónům Angličanů by dnes tváří v tvář stálo více než dvě stě padesát miliónů Germánů odhodlaných k válce.

 

 

... Od dob takzvaného stěhování národů si Češi sedí v úrodných nížinách své země i v obou přilehlých zemích soustavy, na Moravě a ve Slezsku. (Není nedůležité konstatovat, že se jako kmen věnující se zemědělství objevili ve střední Evropě spolu s pastýřským, jezdeckým a válečnickým národem Maďarů.) Jestliže jsme poznali, že zeměpisná struktura jejich osídlení je důvodem, proč se vyhnuli osudu ostatních polabských Slovanů, dějiny nám předvádějí dokonce půtky o intenci, o smysl jejich přežití. V těle Evropy jsou Češi orgánem rovnováhy. Nebýt českého národa, už by ve střední a ve východní Evropě neexistovaly malé národy. Nebýt dějin Čechů, Slováci, Poláci, Rusíni, Charváti, Slovinci, Srbové, Rumuni a také Maďaři by se dávno už byli ponořili do Hádu bezdějinnosti a vzpomínalo by se na ně už jen jako na jména, která vymřela. Nebýt tragického zápasu Čechů za Evropu, čtyřiceti miliónům Francouzů a čtyřiceti miliónům Angličanů by dnes tváří v tvář stálo více než dvě stě padesát miliónů Germánů odhodlaných k válce. Nejspíš by ale Západ byl evropskou partii prohrál už před několika sty lety. Zápas Čechů za Evropu však je na prospěch nejenom Západu, ale stejně tak nejlepším silám pravého němectví. Tohle němectví by bylo dávno pohlceno onou stonásobnou zparchantělostí, jaká nás děsí na typickém »prušáctví«... Třináct století na stráži! Třináct století neustálé, zhusta beznadějné obrany, přikované k hroutícímu se cimbuří, ucpávající pukliny vlastním tělem! Vzácné jsou chvíle klidu, oddechu, kdy si člověk může utřít z čela pot...  Jaký to dějinný osud, úctyhodný i děsivý zároveň! ...

www.fragmenty.cz