Jeden hodně bláznivý případ z Berlína. V jaké době to žijeme?
Autor: Petr Bystron | Publikováno: 24.08.2018 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Do jaké míry už ‚zblbli‘ němečtí studenti pod vlivem genderové ideologie, dokazuje aktuální příklad z rudého Berlína.

Do jaké míry už ‚zblbli‘ němečtí studenti pod vlivem genderové ideologie, dokazuje aktuální příklad z rudého Berlína.

Studentský parlament Humboldtovy Univerzity v Berlíně přijal začátkem léta nové pravidlo chování: veškeré debaty musí být ukončeny, pokud se ke slovu hlásí pouze muži a žádná žena. Pravidlo nazvali 'harte Quotierung', tedy ‚tvrdá kvotace‘, po vzoru výmyslu, který zavedla před lety strana Zelených. Ti používají vnitrostranickou ‚kvotaci‘ u všech rozprav. Snaží se tím zajistit, aby mluvil stejný počet žen jako mužů.

Berlínští studenti šli začátkem června tohoto roku ještě o krok dál. Odhlasovali si, že veškeré diskuze musí být ukončeny, pokud se o slovo hlásí už jen muži. Verdikt studentskéhoo Parlamentu StuPa vyvolal nejen posměch, ale i otázku, zda toto absurdní rozhodnutí není protiprávní. Člen Berlínského senátu, politik FDP Marcel Luthe, se proto obrátil na vedení Senátní vědecké rady, aby tuto zapeklitě složitou otázku rozuzlilo. Jenže grémium pod vedením socialisty Michaela Müllera už tři měsíce bloumá a k žádnému rozhodnutí se nemá. Sice už v polovině července prolákly na veřejnost informace o tom, že Senát celé pravidlo škrtne, ale skutek zatím utek.

Možná spekuluje Senát na to, že studenti uvedli celou věc v podstatě sami ad absurdum. Zároveň totiž ustanovili, že o tom, jaké má kdo pohlaví, rozhoduje každý sám. To by v praxi znamenalo, že pokud by se diskuze chtěli účastnit pouze muži, a hrozilo by tedy akutní ukončení diskuze kvůli ‘tvrdé kvotaci‘, stačilo by, aby jeden z těch mužů prohlásil, že se zrovna cítí být ženou. Pak by celá diskuze mohla vesele pokračovat dál.

Co by na to asi řekl Wilhelm von Humboldt (1767–1835), po kterém je Univerzita pojmenována? Ten považoval všeobecné vzdělání za jednu z nejdůležitějších věcí v životě a celý svůj život zasvětil zlepšení úrovně skolství a vzdělávání na území tehdejšího Německa.