Podpořte nás v boji proti propagandě mediálního a politického mainstreamu!
Budeme vám vděční za pravidelné příspěvky v jakékoli výši. Můžete se spolehnout, že ani jedna koruna z darované sumy nepřijde nazmar. Předem děkujeme. Společně zvítězíme!
Číslo účtu: 2700168305 / 2010, Fio banka a.s., Variabilní symbol: 002
Ze zahraničí: IBAN: CZ2320100000002700168305, BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
Od počátku roku ve světě a od poloviny února v Evropě se lavinovitě šíří nákaza novým koronavirem. Evropská unie, která neustále ve všech situacích volá po evropských řešeních a evropském rozhodování, proti tomu neudělala vůbec nic, stejně jako před pěti lety v případě migrační krize. Teď, poté co se nákaza v EU rozhořela exponenciálním způsobem a některé státy se blíží hranici kolapsu, se lídři EU shodli na uzavření hranic EU. To je prý evropská odpověď na epidemii. Člověk neví, zda se mu to nezdá.
Tak už je to tady zase. Na řecko-turecké hranici už zase stojí desetitisíce migrantů a snaží se tak jako více než milión v roce 2015 ilegálně táhnout do Evropy. Vše je stejné jako tehdy se dvěma rozdíly. Tím prvním je, že Řecko se nové migrační invazi brání, migranty nevpouští a jeho hranice chrání armáda. Tím druhým potom skutečnost, že jeho postoj podporují evropští politici i média.
Vysoká škola by měla studenty kvalitně učit a vychovávat, a to nejde bez kvalitních a přiměřeně zaplacených učitelů. Úspěšnost jejich práce by mělo vyjadřovat, kolik kvalitních studentů k absolutoriu dovedli, ne kolik jich bylo nemilosrdně vyhozeno. Vysokoškolský titul by neměl být devalvován jeho masovým rozdáváním nedovzdělaným, ale měl by být zárukou odborné kvality absolventa. To u nás kdysi a dlouho platilo a mělo by platit znovu, i kdyby na Západě byl vysokoškolský titul prohlášen za další lidské právo a byl přidělován všem.
Velmi častým obsahem komentářů k nedávným parlamentním volbám na Slovensku jsou výroky o debaklu progresivistické levice. Domnívám se, že vždy nejsou úplně výstižné. Přestože to nemusí být na první pohled zřejmé, progresivistům do poslední chvíle voleb chyběl jen malý krůček k získání neomezené vlády nad Slovenskem.
V sobotu 15. února uveřejnil publicista Jan Štern v Lidových novinách pozoruhodný text s velmi příznačným názvem „My máme pravdu, ale jich je víc“, v němž dal širší veřejnosti příležitost nahlédnout do způsobu myšlení, pocitů a frustrací naší liberální elity. Ta prožívá nelehké období, zmatena evidentním a prohlubujícím se odklonem velké části veřejnosti od jimi reprezentovaného a na Západě dosud dominantního mainstreamu.
Francouzský arogantní centralismus v kombinaci s německou precizní důkladností vytvořily v Bruselu děsivý byrokratický systém, kterým si tamní elity odcizily evropskou veřejnost. Přehnaný důraz na budování unijních institucí a arogantní úřednické prosazování integračních kroků cestou dalších a dalších regulací, opovrhování názory veřejnosti členských zemí a nakonec ovládnutí Bruselu progresivistickou ideologií učinily z EU kontroverzní vyhraněný politický projekt prosazovaný nedemokratickými metodami.
Vedle těchto omezení však v Islámské republice existuje velmi živý a autentický politický život, vyhrocené soupeření konzervativních a progresivních politických sil na všech úrovních, parlament je místem skutečných politických bojů atd. To je v regionu zcela výjimečné. Íránská regulovaná polodemokracie na jedné straně vynucuje oddělování pohlaví na veřejnosti, tradiční oděvy a formální cudnost žen, na druhé straně je však veřejná a politická aktivita žen normální, stejně jako garantované zastoupení etnických a náboženských menšin v politickém životě.
V hysterii nad záběry jednotlivých lidských tragédií migrantů, kterou média a politici rozehrávají, a ve vlně solidarity s nešťastnými běženci, kterou mají v evropské veřejnosti vyvolat, zanikají souvislosti daleko podstatnější, které s dnešní vlnou migrace do Evropy souvisejí, ale nemluví se o nich vůbec.
Nadcházející desáté výročí vstupu České republiky do Evropské unie bude nepochybně reflektováno a komentováno z mnoha stran. Pro mě to je příležitost zamyslet se trochu obecněji a komplexněji nad celým fenoménem evropské integrace a připomenout si její motivy, hybné síly a křižovatky a pokusit se postihnout některé důležité příčiny a perspektivy dnešní nezpochybnitelné krize Evropské unie.
Dnes, zdá se, se bude sarajevský scénář opakovat, tentokrát v dva roky občanskou válkou zmítané Sýrii. Scéna je více než podobná, aktéři z části totožní, možné důsledky eskalace konfliktu však ještě daleko brizantnější než tomu bylo na Balkáně první poloviny 90. let.
11 článků (2 stránky)