Podpořte nás v boji proti propagandě mediálního a politického mainstreamu!
Budeme vám vděční za pravidelné příspěvky v jakékoli výši. Můžete se spolehnout, že ani jedna koruna z darované sumy nepřijde nazmar. Předem děkujeme. Společně zvítězíme!
Číslo účtu: 2700168305 / 2010, Fio banka a.s., Variabilní symbol: 002
Ze zahraničí: IBAN: CZ2320100000002700168305, BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX
Před našima očima se západní Evropa stává, tak jako tradičně severní Amerika, útočištěm milionů politických a ekonomických běženců, kteří prchají hlavně ze zemí sužovanými hladem, politickou zvůlí, válkou, či terorismem.
Ještě nikdy za třicet let, co čtu The Economist, ten úžasně informovaný a s velkou erudicí psaný časopis, jsem nezažil takovou snůšku nepravd a protimluvů.
Tolik jsem si přál, a se mnou jistě i 120 milionů euroskeptiků, aby měla revoluční řecká vláda revoluční kuráž, odmítla diktát europolitiků a s trochou štěstí vypadla z eurozóny.
„Pokud euro padne, zhroutí se i Unie,“ prohlásila kdysi německá kancléřka (Bundestag, 19. 5. 2010) a ze stejného důvodu se rozhodla na spiklenecky tajném zasedání ekonomické rady eurozóny v létě 2012 nenechat Řecko padnout.
V Edinburghu se po desetiletém budování a dopravních kalamitách rozjely tramvaje. Projekt trval dvakrát déle, než se plánovalo, stál dvakrát tolik a trať je poloviční (14 km). No comment brání se magistrát. Ovšem, stát není firma, nekoná racionálně, a bankrot mu nehrozí, může zvýšit daně.
Veřejnou předvolební diskusi zablokovaly především parlamentní strany. Ty žádný alternativní program k statutu quo nenabízejí. Svolávají jen své fanoušky, kteří je volili, a žádají po nich věrnostní eurohlas. Fandové však tvoří jen jádro strany a těm ostatním bývalým voličům se k zbytečným volbám nechce, výsledek je určen předem. A tak jako obvykle vyhrává na celé čáře stejná parta – těch, co zůstávají doma.
Už 35 let financujeme drahý a podivný evropský parlament. Jeho složení není výsledkem názoru voličstva na práci Komise, nýbrž nahodilosti politické nálady, většinou opoziční vůči vládě v jednotlivých zemích a evropské volby nerozhodují o bytí či nebytí bruselské vlády, ani nevytvoří novou exekutivu.
A potom tu jsou ještě hlubší důvody dnešní skepse, důvody existenciální, ta věc čistě soukromá – smysl života, skutečnost, že člověk potřebuje v životě cíl. Znám mnoho spokojených lidí, kteří mají dosažitelné cíle – práci, rodinu, děti a všechny ty sběratele i koníčkáře všeho druhu, kteří nijak netouží po stále vyšší životní úrovni. Není však dáno všem.
Adventní exhortace slovenských biskupů na podporu rodiny varující před genderovou ideologií v Česku narazila. Zdálo by se, že se ohradí feministky, ty ovšem žádná církevní kritika nezajímá, ozvou se jen, když někdy jejich politicky korektní ideologie vyvolá odpor u žurnalistů a politik. Militantní bojůvky dnešních Amazonek diskutovat nepotřebují, bojují propagandou.
A opět výročí dobrovolné smrti Jana Palacha a opět vyvolává protichůdné reakce. Ani tryzny, pochod stovky studentů se svíčkami v Praze a zádušní mše v několika kostelích, neotupily negativní komentáře, jimž napomohla i neúčast hradu a státu. ČT odvysílala reportáže z demonstrací Palachova týdne z ledna 1989, jež zahájily slavný rok protestů a skončily abdikací režimu. Mrtvý promluvil.
52 článků (6 stránek)