Téměř na den tři roky po pařížské konferenci o „změně klimatu“ (COP21) v roce 2015 začala 2. prosince 2018 v Katovicích 24. konference OSN o „změně klimatu“ (COP24). Spolu se zprávou o jejím zahájení přinesla ČTK i fotografii z demonstrace v Bruselu. Snímek zachycuje lidi s transparentem s anglickým nápisem „Zachraňte naši planetu, zachraňte naši budoucnost“.
"Národní státy dnes musí - říkám, měly by dnes být ochotny odevzdat suverenitu", řekla odcházející předsedkyně CDU ve středu (21. 11. 2018) při akci v nadaci Konráda Adenauera na téma "Parlamentarismus mezi globalizací a národní suverenitou" v Berlíně.
Podle Policie ČR se političtí aktivisté, kteří v sobotu 17. listopadu 2018 vyhodili na Národní třídě do koše kytice od nejvyšších ústavních činitelů, dopustili přestupku proti majetku a občanskému soužití. Podle policejního mluvčího způsobená škoda nepřesáhla 5000 Kč a tak případ předají městské části Praha 1.
Když jsem dnes ráno (17. listopadu 2018) otevřel veřejnoprávní zpravodajský server ČTK,
nevěřil jsem vlastním očím.
K pochopení události, která se stala před více než dvaceti lety, musí mít člověk už nějaký ten křížek za sebou. Prostě musí být pamětníkem. V pátek 28. listopadu 1997 předstoupili před novináře „hrdinní“ členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip.
V pondělí 8. 10. 2018 přinesla média (např. ČTK) dvě pozoruhodné zprávy. Jistě jen kouzlem nechtěného vyšly v tentýž den. Přímo spolu sice nesouvisejí, obě však spojuje společné téma - - klimatický alarmismus.
Volby skončily a mohlo by se tedy nadšeně zvolat „sláva vítězům, čest poraženým“ a jít dál. Zodpovědného občana – voliče do obecních zastupitelstev by však mělo zajímat to, kdo bude v příštích letech v obci, kde žije, vládnout, kdo bude rozhodovat o veřejných investicích, kudy povedou linky hromadné dopravy a kolik bude za svezení platit, v čí kompetenci bude péče o jeho bezpečnost včetně toho, aby ho neobtěžovali bezohlední a nepřizpůsobiví občané, ať už budou z jakéhokoliv místa na Zeměkouli atd. Zkrátka to, kdo ponese politickou odpovědnost za péči o jeho blaho.
Blížící se volby do Senátu dávají tušit řadu zajímavých politických dialogů a střetů, ale i osobních útoků a invektiv, špatně skrývaných projevů nesnášenlivosti a pohrdání lidmi s jinými politickými názory a životní filosofií.
Vždy, když zahyne v tzv. zahraničních misích český voják, zintenzivní diskuse o jejich smysluplnosti. Mezi politiky, v médiích, mezi lidmi. Nejinak je tomu i po nedávné násilné smrti tří vojáků – příslušníků 42. mechanizovaného praporu z Tábora.
Lidé se pomalu probouzejí z Bruselem naordinovaného falešného snu o blahobytné, multikulturní a všeobecně se milující Evropě pod křídly Evropské unie. Je zřejmě jen otázkou času, kdy některé státy po vzoru Velké Británie vyhlásí referendum o vystoupení z EU. Lze jen doufat, že jejich „…exity“ budou úspěšnější než ten Spojeného království.