Této velmi důležité problematice asi mnozí z vás nerozumí. Tady máte vysvětlení

Autor: Václav Makrlík | Publikováno: 12.2.2018 | Rubrika: Ekonomika
Ekonomie

Minulý týden se globálně otřásly akciové burzy. Po prvním temblonu začala fungovat hysterie, kterou se projevuje nedůvěra v tyto cenné papíry investičního charakteru a akcionáři se jich začaly zbavovat výprodejem, což vyvolá pokles jejich ceny. Naštěstí se situace brzy zklidnila a vše se dostalo do normálu. Tyto krátkodobé temblony ( malé otřesy) jsou vcelku normálním fenomenem fungování akciového trhu a mohou vzniknout z řady tržních i psychických příčin.

Legrace přestává, jsou-li globálním projevem saturace trhu ,a v jejím důsledku výrazného snížení agregované koupěschopné poptávky, nebo v důsledku insolvence dlužníků důležitého akciového trhu, jakým jsou např. USA ( viz velká globální krize třicátých let, nebo nedávná hypotéční recese a dluhová krize). Pak skutečně může dojít k tzv. „černému pátku“ ,tedy zhroucení akciového trhu následkem totálního znehodnocení tržní ceny akcií, z nichž se stávají bezcenné papíry. Termín „černý pátek“ se užívá pro označení ekonomické krize od velké krize třicátých let, kdy došlo ke zhroucení akciového trhu a akcionáři, které totální znehodnocení jejich akcií připravilo o všechen výnosný majetek ,páchali hromadně sebevraždy.

Na stránkách MF DNES se v minulém týdnu objevila řada komentářů od profesionálních ekonomů, jako např. text Aleše Michla z fondu Quant, poradce ministryně financí, který poněkud naivně přirovnával nesmírně složitý trh cenných papírů k jízdě automobilem po dálnici. „ Strach může způsobit recesi, podnikatelé se mohou bát investovat a lidi utrácet ...“říká ekonom Michl, ale to je sekundární projev. Něco tento strach muselo způsobit. Vzhledem k tomu, že šlo jen o temblon má možná Michl pravdu, že jde pouze o jev FOMO (Fear of Missing Out – strach, že vám něco uteče).

Aby o něco (dividendu z akcií) nepřišli, investovali Američané jako zběsilí a s růstem poptávky po akciích stoupala i jejich tržní cena, až došlo k neúnosnému nadhodnocení, které temblon ( výprodej akcií ze strachu z jejich znehodnocení) vrátil do normálu. Temblon trval pouze dva dny. První den akcionáři (investoři) akcie hromadně prodávali (výprodej) čímž cena akcií z důvodu jejich zvýšené nabídky na trhu cenných papírů klesala, ale jakmile se cena akcií začala blížit normálu investoři neodolali a začali levné akcie opět nakupovat. Tím akciový trh stabilizovali, nicméně nadále přetrvává nervozita.

Redaktor MF DNE Strnad vysvětluje pokles ceny akcií z hlediska dnes oblíbených monetaristických teorií, které vychází z přesvědčení, že nikoliv poptávka po produktech a nesolventnost dlužníků, ale peníze v té či oné podobě mohou čelit vzestupné sinusoidě, konjunktura (růst společenského produktu), stagnace , recese , krize, chrakterisrtické pro vývoj kapitalistické ekonomiky a korigovat všechny odchylky od „ sustained development“ ( trvalého růstu). Hlavními nástroji monetaristiky, pomocí kterých usiluje o udržení koupěschopné poptávky, jsou úroková sazba , a jejím prostřednictvím korigovaná úvěrová politika, a řízená inflace pomocí quanitative leasing ( tištění a pouštění do oběhu peněz), které donedávna aplikovala ČNB, kritizovaná za tento postup řadou ekonomů, na stránkách MF DNES minulý týden hlavním ekonomem společnosti Cyrrus L. Kovandou. Monetaristické zásahy do ekonomiky mají dva nedostatky. Tím prvním je, že mohou hospodářskou situaci ovlivňovat jen krátkodobě, tím druhým jsou následky těchto zásahů, především zadlužení soukromých osob právnických (podniků) i fyzických (lidí), ale i států. Pro pochopení problému a jeho záludnosti je třeba podívat se trochu do historie.

Velká krize 30.let minulého století byla skutečnou hospodářskou krizí. Podniky v důsledku nedostatečné koupěschopné poptávky omezovaly, nebo přímo zastavovaly, výrobu, nezaměstnaní lidé spotřebu. Krizi se přes všechny pokusy o její překonání pomocí speciálních plánů nepodařilo překonat. Situace se začala lepšit po roce 1933, kdy Německo rozjelo své zbrojní programy a ostatní, včetně tehdejší československé republiky, ho museli chtě nechtě následovat. Zbrojní průmysl dodnes představuje jeden z největších poptávkových segmentů. Krizi ukončila až II. světová válka. V důsledku válečné destrukce a odvodu milionů mužů do armád raketově rostla poptávka a nezaměstnanost byla zlikvidována.

Válkou nastartovaná poptávka se nezastavila ani po jejím skončení. Svět, mimo USA, byl zničený a vyhladovělý. Nastalo období výstavby, které přineslo další pokračování růstu poptávky .Poptávka rostla až do začátku 70.let, kdy svět byl konečně zrekonstruován a stopy válečné destrukce zahlazeny. Poptávky se výrazně snížila. Problém není vyrábět, produktů bylo dost ,ale prodat.

Nastalá situace se řešila dvěma významnými zásahy. Rozjíždí se globálně a masově úvěrová politika a na trh vstupují nové poptávkové segmenty především v elektronice. Koncem 80.let však začínají být v západním světě i tyto nástroje vyčerpány. Dluhy začaly děsit soukromé osoby i státy a děsí je dodnes, jen se o tom příliš nemluví, neboť nikdo neví, kam až může zadlužení dojít. Ale koncem 80.let došlo k zázraku. Zhroutilo se sovětské impérium, čímž se otevřel obrovský nesaturovaný ,více méně koupěschopný, trh. Poptávka a její výslednice společenský produkt opět rostla Tento vývoj v kombinaci s dalším zadlužováním soukromníků i států vydržel až do finanční krize 2008-9. Tato finanční krize se v USA jevila jako hypotéční, v EU jako dluhová, díky globalizaci ekonomiky nedosáhla stavu světové hospodářské krize.

Nástroje finančního trhu, akcie, dluhopisy, úvěr a úroková sazby, měna a inflace jsou úzce propojeny, ale všechny jsou determinovány ve své působnosti klíčovými ekonomickými fenomeny ,především zákonem nabídky a poptávky, případně solventností dlužníků. Akcie, dluhopisy, úvěr a měna jsou jen různými formami peněz a na finančním trhu se chovají jako každé jiné zboží. Mají svojí základní hodnotu a cenu, která kolem této hodnoty osciluje podle zákona nabídky a poptávky. Cenou měny je její kurz, cenou úvěru je úrok, u akcií a dluhopisů jejich výnos, ale pro pochopení hospodářských problémů je nezbytné vidět základnu ekonomiky – výrobu a poptávku po produktech , stav ekonomiky národní, unijní , případně globální. Monetaristé jsou od této základny odpoutáni a věří především v sílu peněz, jejich schopnost vytvářet poptávku.

G.B.Shaw, britský myslitel minulého století , definoval, byť v jiné souvislosti, problém slovy: „ Že je hrubá neznalost finančnictví obecným zjevem ukazují takové příklady, jako zděšení, jež vzniklo, když byl p. W.Churchil kancléřem pokladu … peníze bez statků, díváme-li se na ně jako na samostatný zvláštní problém, jsou prostě nesmyslem a nikdo ve světě jim nemůže rozumět“.

 

 

3390 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Čtěte také

ePortal.cz

Doznání odsouzence na smrt. Jen pro silné povahy!Franěk se musel omlouvat, ale co Novotný? Tomu tohle svinstvo projde?Začněte už konečně přemýšlet. Jsou to přece vaše peníze, ne?Velký znalec žen a vína se vysmál socanům. Pane Babiši, tohle určitě nečtěte. Jinak vás trefí šlak(Ne)následujte Halíka, Peheho, Gabala, Šiklovou a Feniče. Tady je hodně pádný argument

euPortal.cz

Takhle Okamura setřel redaktorku České televize, která šířila hoaxy...Babišova vláda je ve skutečnosti je proimigrační a tady v České republice tvrdí něco jiného, než ve skutečnosti venku dělá

Eurabia.cz

Ani u Rakušanů se už EU netěší velké obliběŠokovaná Vídeň: Nárůst násilí na školách 1200%!

FreeGlobe.cz

Chcete si zaplakat nebo se pozvracet? Nabízíme srdceryvné video, ve kterém se Anděla Merkelová vrhá do moře a vlastnoručně zachraňuje tzv. uprchlíky (+ video)Tabák je dobrý. Může se stát novým průlomovým lékem

Nezdravi.cz

Vědci našli způsob, jak regulovat délku životaStojí za to nahradit bílou rýži tzv. hnědou rýží?

euServer.cz

Vandalské gesto neznámého blbce je vlastně dobrá zprávaNepotřebuje Miroslava Němcová pomoc psychiatra?

eOdborar.cz

Ministryně práce z hnutí ANO navrhuje snížit podporu rodinám s dětmi! Připravují tak místo pro migranty z Afriky?EU jde na smetiště dějin a Merkel běží s prosíkem do Ruska za Putinem

ParlamentniListy.cz

Čachrář Andrej Kiska? Na prezidenta Slovenska praskají divné věciProfesor Keller: Kalousek se chová se jako každá politická mrtvola, která neví, že už nežije. Pehe se ztrapňuje nonstop. Vysoké školy musejí brát téměř každého. Takový je dnešní stav demokracie
Anketa
Kdo by měl být příštím prezidentem naší země? Ve třech kolech ankety jsme vám nabídli 27 prezidentských kandidátů. Z každého kola postoupili tři nejlepší. Tady jsou a vy teď rozhodněte, kdo je "nejlepší z nejlepších".
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění