Bude Česko ve tmě ?
Podle expertů energetické společnosti ČEZ by za pár desítek let mohla nastat situace, kdy Česká republika nedokáže vyrobit dostatečné množství elektřiny. Kolem roku 2020 se tak při pokračování současné situace dočkáme toho, že stávající energetické bloky celkovou českou spotřebu zkrátka a dobře nepokryjí.
Věc vypadá velmi jasně a zřetelně. S technologickým rozvojem a zvyšováním životní úrovně logicky stoupá jak spotřeba elektřiny u domácností, tak u firem a podniků. Tepelné elektrárny jedou na uhlí, jenomže jeho zásoby se rychle ztenčují a v průběhu 21.století bude tepelné elektrárny budovat stále ekonomicky náročnější a nevýhodnější. Co tu máme dále? Solární bloky patří spíše do kategorie sci-fi, hydroelektrárny jsou v českém prostředí neuvažovatelé a přínos, či ekonomičnost vrtulí hyzdících české hory je velmi diskutabilní, i když všemožná ekologistická lobby zuřivě bojují za to, aby to byly právě větrné elektrárny, které do budoucna plně nahradí stávající systém, založený na spalování uhlí.
Jsou tu ale ještě jadrné elektrárny. Způsob výroby elektřiny, který je nejčistší, nejekologičtější, ekonomicky nejvíce výhodný a vzhledem k výzvám a problémům současné doby se jeví jako jednoznačná volba. Přesto se najdou tací, kteří tento systém odmítají a navzdory jeho téměř naprosté a stoprocentní spolehlivosti podivně argumentují dvěma politováníhodnými událostmi (Černobyl a Three Mile Island), které byly způsobeny nedostatečným systémem zabezpečení a dá se říci, že i laxností. Bylo by však velmi naivní předpokládat, že by dnes k takovým situacím vůbec ještě mohlo dojít.
Jaderná energie se jeví jako naprosto výhodnou i pro Česko. O to více zaráží přístup (stále ještě?) pravicové ODS, která v rámci současné vládní trojkoalice s lidovci a zelenými ve svém programu odmítá další výstavbu jaderných elektráren. Jak si tedy tento milý triumvirát představuje řešení blížící se energetické krize? Myslí si, že osází všechny české kopce nevzhlednými vrtulemi? Nebo bude stavět další tepelné elektrárny ? Jaký by to ale potom byl „ekologický program“, zůstává záhadou.
Bohužel, ačkoli nemám pana Paroubka rád, musím mu dát v jedné věci za pravdu. Otázka, jak tedy hodlá trojkoalice řešit problém energetiky, se totiž dá parafrázovat jeho výrokem : to si sedneme potmě u Bursíků a budeme si povídat?