Investiční pobídky se mají zrušit nejen montovnám, ale i vyspělým technologiím

Autor: Tomáš Munzi | Publikováno: 6.11.2006 | Rubrika: Ekonomika
Bolsnac04

Podle návrhu ministerstva průmyslu se mají omezit investiční pobídky tzv. montovnám a naopak je nasměrovat k podpoře technologicky vyspělých oborů. Hlavním kritériem pro výši státní podpory se tak má stát to, čím se firma zabývá a ne tedy pouze výše investice či nově vytvořená pracovní místa. Pokud by se něčím podobným zabývala kdejaká „progresivní“ levicová vláda, pak by se nebylo čemu divit. Jestliže ale má něco takového projednávat vláda jejíž ministři se hlásí k liberálním hodnotám, pak jde o hodně špatný vtip.

Destrukční vliv investičních pobídek na dlouhodobou produkční strukturu a výkonnost ekonomiky byl vysvětlen snad už mnohokrát. Státní plánovací politika investičních pobídek ovlivňuje sektorové investiční plány ve prospěch větších a státem „vyvolených“ investic. Výše investičních pobídek přitom nespadne z nebe, ale vždy jde v rámci nestydatého přerozdělování na úkor někoho jiného. Nejsou tak často uskutečněny investice menších firem a živnostníků, kteří jsou v porovnání s „vyvolenými“ montovnami až brutálně daňově vysávány a často tak i „devitalizovány“. Ekonomické argumenty však rozhodně nemůžou být hlavním argumentem pro zrušení investičních pobídek. Jejich zničující vliv samozřejmě platí i v tom případě, kdyby existoval jakkoliv pochybný kladný krátkodobý vztah mezi náhlou investiční aktivitou v důsledku státních pobídek a aktuálním růstem hrubého domácího produktu. Obětování etického principu rovnosti všech podnikatelů - malých, velkých, technologických či jiných – ve prospěch zdánlivých statistických úspěchů není ničím jiným než vulgárním utilitarismem a odporným populismem. To platí jak u podpory montoven, tak i u případné podpory těch zaručeně „nejvyspělejších“ technologií.

Prakticky žádný trochu jen seriózní ekonom se nikdy nemůže investičních pobídek zastávat s nějakou obsesí. Děje se tak však. Proč? V předminulém století popsal slavný francouzský ekonom Frederic Bastiat jedny z nejmeritnějších principů ekonomie, bez jejichž znalostí se snad vážně nikdo nemůže nazývat ekonomem. Jeho eseje o tom „co je a co není vidět“ jsou prakticky nesmrtelné a směle se dají principiálně použít třeba i na investiční pobídky. Všichni si jistě vzpomínáme na „zlaté doby“ poklepávání základních kamenů, přestříhávání pásek a zapíjení těch všech možných megalomanských montoven. Všichni byli posedlí a nadšení v očekávání světlých zítřků a každý odpůrce byl považován tak trochu za zaostalý „póvl“. To, že se z peněz nás všech podporuje často veskrze průmyslový pásový „póvl“ tehdy málokdo moc řešil. Rodičům je doporučováno, aby své děti posílali do „progresivních“ montážních oborů. Vystřízlivění přišlo až s velmi časnými problémy „vlajkové lodi“ investičních pobídek v Hranicích na Moravě. To je totiž to, co je právě hodně vidět. Velké továrny a zdánlivě „nová“ pracovní místa se samozřejmě jistým voličům lépe prodávají. V megalomanských manufakturách jsou také lidé a tedy voliči mnohem více závislí na politicích, jelikož managementy velkých firem musí být s politikou více zajedno. Politici, když řeší větší problémy, jsou tak v očích voličů více důležití. Pro navazující obchodníky a nejrůznější zprostředkovatele znamenají větší objemy i rychlejší a větší provize…

Za tím vším se ale skrývá něco, co na první pohled vidět není, anebo jistými lidmi vidět být nechce. Ekonomika se stává čím dál víc závislá na některých oborech a lidé, méně i více vzdělaní, jsou v důsledku umělých strukturálních zásahů často nuceni dělat velmi stereotypní práci za velmi směšné mzdy. Podíl průmyslové výroby je vzhledem k vyspělosti naší země na absurdní úrovni. Nikdy se nedozvíme kolik menších podnikatelů a živnostníků nemohlo v důsledku devastujících daňových a byrokratických podmínek uskutečnit takové investice jaké skutečně chtěli. Kolik revolučních inovací nebylo kvůli tomu uskutečněno… Kolik rodičů díky tomu nemohlo poslat děti na ty progresivní obory, do kterých chtěli… Díky tomu se naše země mohla posunout a posouvat přeci jen trochu dál, než k současné tak trochu relativně vyspělé dílně ve Střední Evropě II. kategorie.

Tomáš Munzi

autor je ekonom

vyšlo v MF DNES 3.11.2006

5330 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Čtěte také

ePortal.cz

64. pohlaví je lidským právem!Kdovíjak by to v Listopadu asi dopadlo, kdybychom o pravdoláskařích už tenkrát věděli, co o nich víme dnes? Je načase se těmhle hrobařům demokracie se vší vážností postavitNa cestu do nového otroctví se vydáme sami. Extrémní měnová i fiskální expanze umožňují maskovat rozměr hospodářské katastrofy, kterou umělé globální zastavení ekonomiky přineslo a přineseInflace se probouzí pomalu a jistěEU zrušila právní státy

euPortal.cz

Odporné výsledky zvrácené genderové ideologie...Pašování migrantů neustává

Eurabia.cz

Slavná Anglie. Nejsou důkazy, ale Čech je vinný jen kvůli tomu, že je bělochem ...Švýcarská anketa: Důvěřuješ Astře Zeneca? Ano 6%

FreeGlobe.cz

Budou nám taky měřit penisy?Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Na co všechno mají propagandisté ČT žaludekMezi morem a covidem, aneb zrození a smrt evropské civilizace

eOdborar.cz

Rusko usilovně buduje výrobny vakcíny proti koronaviruEU kašle na Evropany. Dovoluje vyvážet vakcíny z Evropy pryč a Evropané mají umírat

ParlamentniListy.cz

Drsný žert. Covid zabil nacistu. Jenže je to jinak Generál Šándor usadil Petra Fialu: V této zemi neprobíhá zoufalý boj, jestli patříme na Východ, nebo na Západ. Zklidněte hormon!
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění