O nákupu letadel CASA rozhodla Topolánkova vláda v roce 2009. Od samého začátku to nejen odborníci, ale i média silně kritizovala. Jak později vyplynulo, za celým obchodem stál silný tlak vysoce postavených úředníků ministerstva obrany. Tito „odborníci“ vše protlačili i přes odpor některých armádních představitelů. A i když českou armádu považuji za stejně kompetentní jako českou policii, v tomto měli generálové pravdu. Máslo a trestní stíhání tak má na hlavě ministerstvo obrany.

Paní Parkanová vypadala spíš jako bílý kůň Kalouska. Vzpomínáte na jeho vášnivé projevy v Parlamentu, kdy mu hysterií přeskakoval jeho podmanivý a sametový baryton? Neustále si bral slovo a nebylo snad jediného mikrofonu, který by vztekle nepoprskal. Působilo to dojmem, že Kalousek nehájí Parkanovou, ale Kalouska. Vše marné. Stíhání Parkanové dál pokračuje.

Kalouskovo působení na ministerstvu obrany celou dobu doprovázely skandály. A nemyslím jen jeho slavné, ale nefunkční padáky. Těch podezřelých zakázek byla celá řada. Vyvrcholením byla sebevražda/nešťastná náhoda/vražda obchodníka se zbraněmi. Tento expert na skok do dálky z loveckého posedu vše přežil, jen „ztratil“ paměť.

Po pravdě řečeno, Kalouskovi se nikdy nic neprokázalo. Ovšem to znamená pouze jedno. Že se nic neprokázalo, neznamená z hlediska práva, že v tom podezřelý neměl prsty. Čin se stal, jen to nešlo dokázat. Takže jedinou mediálně známou obětí vojenských zakázek je zatím ta nešťastná paní Parkanová, která k tomu přišla jako slepý k houslím. Působí to dojmem, že právě takového zmateného člověka, který problematice nerozuměl, bylo potřeba do funkce instalovat. Za drátky ve skutečnosti tahali náměstci. To ale Parkanovou neomlouvá. Takto by se dokázal vykroutit každý, někam nastrčený člověk.

Vlasta Parkanová loni na svém webu zveřejnila záznamy výpovědí svědků i obviněných v oné kauze a zadělala si na další problém. Od vazby ji dělil jen krůček, naštěstí dostala pouze pokutu od Úřadu na ochranu osobních údajů. Píši naštěstí, protože v této Banánové, prokurátorsko-policejní republice, mohla skončit jako MUDr. Rath.

Nemusím snad připomínat rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že byla porušena Rathova základní práva neustálým prodlužováním vazby. Netvrdím, že je nevinný, ale takto se to dělat nemůže a nesmí páni prokurátoři. Po kolikáté již je musel nějaký soud klepnout přes prsty? Nebýt soudů, tak nás tu zaživa sežerou, respektive zašijí, až zčernáte. Jak v kauze Rath, tak v kauze Nagyová by zodpovědní státní zástupci měli za svá nezákonná rozhodnutí nést následky.

Nejde jen o zneužívání pravomocí ze strany prokurátorů a priori. Zajímavé je, jak se různě měří sociálním demokratům, ódéesákům a  kalouskovcům. Je to takové „nevyvážené“, jako od pana Moravce.

Zkusme se ale na celou záležitost podívat z té humornější stránky. V roce 2007 nám paní Parkanová společně s Janem Vyčítalem zazpívali krásnou americkou častušku „Dobrý den, radare, já ti tleskám.“ Hit na oslavu amerického radaru.  Údajně chtěla "… odlehčit tu vypjatou a negativistickou kampaň, která diskusi o radaru provázela. A také chtěla věnovat panu prezidentu Bushovi netradiční dárek," děla tehdejší ministryně. A povedlo se. Bush byl nejspíš KO. Slova „Dobrý den radare, prostě welcome“ jsou něco jako národní stříbro. Ten originál byl poplatný své době, ale ne až tak pitomý.

gagarin-vlasta.jpgNelekejte se proto obrázku Vlasty Parkanové v Gagarinově skafandru. Tento článek nepojednává o výročí kosmonautiky. Prostě welcome. Paní Parkanová se podle fotografie chystá nejspíš k odletu na Měsíc, možná i přímo na Mars a trénuje. Není to vůbec nadsazené. Přistání na Marsu se již povedlo ódéesákům (odkaz naleznete níže), tak proč by to nedokázali topkaři? Nedávno jsem ty astronauty z ODS viděl v televizi, takže se nejspíš nejednalo o let bez možnosti návratu, který nabízí nizozemská společnost Mars One. Škoda. Nicméně Paroubkovi Marťané měli štěstí. Přistát tam okamurovci, tak nevím, nevím. Nejspíš by Marťany přestěhovali na Venuši nebo do Indie.

Mars je zatím posledním místem sluneční soustavy, kde je člověk relativně bezpečný před českou policií a prokurátory typu pana Ištvana. Jak dlouho, to se neví. Investigativní reportérka Šárka Vostrá odhalila, že olomoučtí prokurátoři bez výběrového řízení nakoupili tucet ruských skafandrů z druhé ruky. A údajně na raketodromu ve vojenském prostoru Libavá zkouší nějaké rakety s dlouhým doletem…

Stejně jako paní Parkanová, i já „… odlehčím tu vypjatou a negativistickou kampaň, která diskusi o CASA letounech provází.“ Všichni, včetně policie, dobře víme, jak to bylo před a během nákupu této ničivé vojenské techniky. Ale jak to probíhalo po ukončení obchodu? O tom se již moc nepíše a právě to zjistíte zde.

maja-vlasta.jpgLetouny CASA již byly doma, zbývalo pouze vyzkoušet, zda odpovídají požadavkům armády. Rýpalové tvrdili, že jsme koupili zajíce v pytli a prý parametry vůbec neodpovídají skutečným potřebám České armády. Těmto nepřejícníkům bylo potřeba zacpat ústa. Takže se začalo s testováním.

Zkoušky probíhaly tajně, nikdo si přece jen nebyl úplně jistý, zda kritici nemají pravdu. Každý letoun CASA byl proto maskován. Zde poradili švédští odborníci, a jak vidíte z dokumentární fotografie, každý by řekl, že to je paní Vlasta a přitom to byla CASA. Dokonale se podařilo zamaskovat i vrtule. Jen křídla byla moc velká a prozrazovala, že se nejedná o skutečnou Vlastu, ale o nebezpečný letecký bojový prostředek.

 Vlastní zkušební let bitevníku CASA-Vlasta dopadl nad očekávání dobře. Z tohoto úhlu pohledu to není vidět, ale letoun je naložen třemi Pandury a šedesáti muži posádky. Tím byly vyvráceny veškeré klepy konkurence o malé nosnosti CASA-Vlasty. V zadní části letounu jsou navíc umístěny přídavné palivové nádrže. S nimi lze doletět do Kábulu a zpět do Prahy jen na jedno natankování. Další fáma tak padla. Pilot se usmívá, což značí jen jedno. Letadlo není plně vytíženo, není proto přetíženo a lehce se ovládá. I protiraketová obrana byla spolehlivá. Paní Vlasta každou střelu chytila a zničila vlastníma rukama.

V pravém dolním rohu fotografie, na krtinci, sedí pan Kalousek a modlí se. S obavami sleduje, jak si CASA-Vlasta vede. Má špatnou zkušenost s testy padáku. Nedivme se proto jeho obavám. Vše ale skončilo výborně. Přelet nad kukaččím hnízdem se vydařil, dokonce opakovaně. Je to nádherná zbraň.

kalousek.jpgPřitom začátky byly tak těžké. Jak je vidět z další archivní fotografie, i pan Kalousek se podílel na vzniku letounu CASA. Jeho první prototyp sice nelétal, jen jezdil, ale zato používal alternativní šlapací pohon. Později na něm pan exministr pravidelně cestoval do práce, do Strakovy akademie. Z konstrukčního řešení je zřejmé, že inženýru Kalouskovi s vývojem pomáhal Jan Tleskač. Výhod má takové provedení mnoho. Nemusím je ani uvádět. Velká škoda, že pan Kalousek věc nedotáhl až do konce a vše předal Švédům. Ti již tak dobří jako on nebyli. Kdyby byl totiž konstruktér Kalousek stejně úspěšný, jak na ministerstvu financí, mohlo se Česko pyšnit neviditelným bombardérem dřív, než USA. Nikdo by neviděl nejen bombardér, ale ani peníze a možná ani Miroslava. A zase by to odskákala Vlasta.