Vítejte v Eurábii!

Autor: Edvard Steinský | Publikováno: 6.3.2006 | Rubrika: Zamyšlení

Vycházím z budovy, kde pracuji. Blíží se večer, nadýchnu se krásného letního vzduchu a k mým uším dolehne ruch lidí, bavících se v nedalekém parku. Většinou chodím právě skrze tyto sady, kdy to i v podvečerních hodinách žije. Lidé se procházejí, milenci se drží za ruce či sedí na lavičkách, mladí se prohánějí na kolečkových bruslích, sedí na trávě v hloučcích, povídají si a smějí se. Hrají petanque, vypadají šťastně a vesele. V nedaleké venkovní restauraci to bzučí jako v úle, hraje příjemná hudba, lidé sedí roztroušení kolem stolků, popíjejí a baví se. Slunce pomalu zapadá a na obloze vykresluje nezapomenutelné obrazce, dýchám příjemný čerstvý vzduch, vyhýbám se klukům, kteří na skateboardu brouzdí zdejší asfaltové stezky. Na parketu nedaleké restaurace lidé tančí za zvuků starých šlágrů i nejnovějších hitů, jiní sedí na trávníku a čtou si knihy. Maminky s kočárky, mladé páry i starší manželé, lidé venčící své čtyřnohé miláčky, krásné ženy s šaty, které leccos odkrývají… Člověk to vše míjí, cítím se jejich součástí, jsem rád, že si užívají krásný den a nadcházející večer, že mají dobrou náladu, že se dobře baví a že jsou sví. Možná jsem příliš patetický, ale když po několika stech metrech se ze zeleně vyloupne pohled na Hradčany, neubráním se určitému dojetí a vždy se musím na to nádherné panoráma zadívat s jistým těžko definovatelným, ale silným pocitem. Jsem rád součástí této civilizace, ať si o ní kdokoli myslí své.

Střih. Klapka. Jedeme znova. Jenom se trochu přeneseme v čase. O nějakých deset dvacet let. Stejné místo, ale přesto je vše naprosto odlišné.

Vycházím z budovy, chci se nadýchnout čerstvého vzduchu, ale v nose ucítím opět onu „vůni“ linoucí se z nedalekého "kebab" občerstvení. Kdybych jich cestou na metro neminul hned několik, nebylo by to tak divné. Jdu dál a nikde již nevidím krásné ženy. Většina jich totiž je zahalena do tmavých šátků a metrů těžké černé látky, takže jim vidím maximálně do očí. A těch několik žen, které šátky nenosí, jsou ale oblečené tak, aby nepohoršovaly. Již žádné minisukně, odhalená bříška, pupíky, záda. Nikde se nikdo nebaví, všichni jen pospíchají, míjejí se. Žádné hry, žádné brusle, žádné posedávání v hloučku. Zahradní restaurace již není tak plná, kelímky od piva zmizely, zákazníci také. Pokračuji v cestě a musím se vyhnout nákladnímu automobilu s jeřábem, který tu už pro jistotu zůstal nastálo - na jeho vztyčeném ramenu se pravidelně konají popravy oběšením - těch, co byli nevěrní, těch, co se provinili proti víře, těch, co urazili proroka, těch, co se opovážili přestoupit přikázání. Ještě dříve by mne pohled na podobný "nástroj" vyděsil, když ho ale míjíte každý den několik let, již vám to ani tak zvláštní nepřijde. Lidé se docela přizpůsobí... Odbyla celá a z nedalekého minaretu se line hudba muezzína, který svolává věřící k modlitbám do mešity. Míjím hloučky mužů s nenávistnou jiskrou v oku - dívají se na mne divně, jsem bílý a nemám vous jako oni. Dlouhé plnovousy. Vidím i mladíka, který nemá ruku - je mi naprosto jasné, proč tomu tak je. Zahýbám za roh a snažím se co nejrychleji projít kolem bloku domů - malí kluci na mne volají, smějí se a hledají, co by po mně mohli hodit. Až ještě trochu povyrostou, budou házet kameny - takové věci se běžně dějí, už se nad tím nikdo ani nepozastavuje. Je jich hodně, nudí se, nemají co dělat, musíme je tedy pochopit a ne je trestat. Ostatně, je jich více, než nás. I na tu šeď ulice jsem si již zvykl. Reklamy a poutače, billboardy a plakáty povětšinou zmizely. Nápisy jsou téměř nesrozumitelné, samé klikyháky, naštěstí na těch nejdůležitějších místech jsou dvojjazyčné. Vše je špinavé, zanedbané, domy chátrají, ve vzduchu je cítit pach lidského potu. A kdyby bylo možné čichem ucítit strach, cítil bych ho také. Je ho tady kolem tolik, že by se dal krájet...

Pospíchám domů, protože procházka večerním městem již není to, co bývala...


Zatím nic takového nehrozí. Zatím jsme klidní a spokojení. Zatím jsme bezstarostná společnost. Ale v tom je možná ten problém. Možná bychom si trochu starostí dělat měli. Protož když je civilizace bezstarostná, v té chvíli je i nejzranitelnější. A pád velkých říší většinou následoval po období jakési vnitřní samolibosti a pocitu naprostého pohodlí...

5185 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Čtěte také

ePortal.cz

64. pohlaví je lidským právem!Kdovíjak by to v Listopadu asi dopadlo, kdybychom o pravdoláskařích už tenkrát věděli, co o nich víme dnes? Je načase se těmhle hrobařům demokracie se vší vážností postavitNa cestu do nového otroctví se vydáme sami. Extrémní měnová i fiskální expanze umožňují maskovat rozměr hospodářské katastrofy, kterou umělé globální zastavení ekonomiky přineslo a přineseInflace se probouzí pomalu a jistěEU zrušila právní státy

euPortal.cz

Chcete válku s Ruskem? Chcete islamizaci Evropy? Chcete se stát otroky sluníčkářské diktarury?Jsme kolonií západu

Eurabia.cz

Doporučujeme: Jak novináři oficiálních medií manipulujíLituje, že Rusko porazilo Hitlera. Hayato Okamura lituje porážky nadřazených Němců

FreeGlobe.cz

Budou nám taky měřit penisy?Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Na co všechno mají propagandisté ČT žaludekMezi morem a covidem, aneb zrození a smrt evropské civilizace

eOdborar.cz

Rusko usilovně buduje výrobny vakcíny proti koronaviruEU kašle na Evropany. Dovoluje vyvážet vakcíny z Evropy pryč a Evropané mají umírat

ParlamentniListy.cz

Vrbětice a tajné služby USA. Rusofobní rasisté, zadání z NATO. Volný zboural sněmovnu, žádal trest pro KoudelkuKdo tu řeční o likvidaci kultury? Ti, co jinak jen uráželi a kádrovali národ. Kultura neskončí, leda váš snobismus, vzkazuje Vítězslav Jandák
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění