V polovině funkčního období se tento spolek rozpadl, část přeběhla na stranu komunistické opozice a ta část, která zůstala na straně koalice byla okamžitě prohlášena za nelegitimní.

Tato vláda dělala mnoho nepopulárních, leč nutných opatření, což se zákonitě muselo projevit na poklesu její popularity. Tato vláda se rovněž potýkala s řadou "korupčních" afér, což v období protikorupční inkviziční hysterie není nic překvapujícího. Tato vláda nakonec skončila díky inkvizitorskému úsilí několika neřízených a na ústavu se neohlížejících (anebo spíš na něčí pokyn jednajících) prokurátorů a policejních plukovníků.

Přes toto všechno, byla to vláda demokratická a vzešlá z možná posledních demokratických voleb.

Od prvního okamžiku fungování této vlády se ji snažily obě opoziční komunistické strany (ČSSD není autentickou sociální demokracií, ale standardní komunistickou stranou), svrhnout a vyvolat nové volby. Nu což, na to mají legitimní právo. Jelikož demokratickými způsoby to nebylo možné a to ani po vydatném posílení opozice firmou ABL, volily se méně standardní a méně demokratické metody. Odbory, ulice, kompromitační kampaně... Inu komunisté se demokratickou cestou k moci dostat neumějí...

V lednu byl prezidentem zvolen, poprvé přímou volbou (ostatně je velmi diskutabilní, zda mohou vedle sebe stabilně existovat parlamentní demokracie a přímo volení ústavní činitelé) zakomplexovaný, pomstychtivý lhář a populista Miloš Zeman. Prezident se od počátku svého mandátu netajil tím, že jeho osobním zájmem je zlikvidovat demokraticky zvolenou vládu a zavést autoritářský prezidentský systém.

To se mu nakonec po necelém půlroce především díky inkvizitorovi Ištvánovi a jeho poskokům, ale i poněkud iracionálnímu soukromí premiéra, přece jen podařilo.

Po demisi vlády si prezident vytřel zadek nejen ústavou, ale i všemi nepsanými ústavními a demokratickými zvyklostmi a sestavil si svoji novou vládu.
Tato, nikým nevolená a z velmi pochybných existencí složená vláda, jejímž hlavním pojítkem je devotní oddanost 4.dělnickému prezidentovi, se prý těší podpoře 95% populace (zřejmě púrůzkum v Hospodě U prezidenta). Ale především je to vláda, která se vymyká veškerým demokratickým zvyklostem a chová se autoritářsky až totalitně.
Lze jen těžko odhadovat co se honí chorými komunistickými mozky prezidenta Zemana a jeho věrného poskoka Mynáře. Lze jen velmi těžko predikovat jak zareagují na svoji první porážku.

To že vláda nedostane důvěru poslanců a prezident pověří stávající koalici sestavením nové vlády, nemusí být pro nelevicové strany z taktického hlediska naprosto ideální.

Nicméně po tom, co stačila Zemanova vlád za pár dní napáchat, je bystotným zájmem, pokud chceme zachovat alespoň kousek naděje, že naše země zůstane i do budoucna demokratickou, aby tato vláda důvěru nedostala.

Převzato z autorova blogu

Čtěte také: 

Rusnokova vláda není nic jiného, než chytrá předvolební kampaň. K smrti unavené parlamentní strany si podrážděně nabíhají na vidle

 

Zeman nakonec vyhrát nemusí, ale chce to chladnou hlavu

 

Překvapivá slova Václava Havla, která se velmi dobře hodí k Zemanovým požadavkům o notářsky ověřených podpisech