Je dobré si pozorně přečíst Jeřábkovy deníkové záznamy z onoho neblahého třiapadesátého roku. Tak 19. května. „Májová vojenská přehlídka v Praze prý stála – půl miliardy korun! Vojsko mělo zbrusu nové uniformy podle sovětského vzoru. Ministr Čepička se v poslední době objevuje v běloskvoucí parádní uniformě...docela jako Göring. Není nad proletáře, když se dostanou k moci."

Zápisy z dalších dnů vykreslují prázdné obchody a třeba na „volné mléko (existoval volný a lístkový trh) čekávají lidé od páté hodiny ranní. „Jsme šťastný národ,“ tvrdí E. F. Burian."

A konečně 28. května. „Město s prázdnými a zavřenými obchody vypadá jako v květnu 1945. To je výsledek slavné Gottwaldovy pětiletky."

V této situaci se vrhl režim na důchodce. Okrádá je o ubohé pense a nechává je na pospas hladu, čehož se neodvážili ani nacisté.“

A pak 5. června 1953. „Sebevraždy. Mnoho lidí v blázinci…Maminka přišla o všechny peníze, které si ušetřila na pohřeb. Jeden případ z tisíců.“

Byla to velká tragédie, kde jednu z odporných hlavních rolí sehrál prezident Antonín Zápotocký lidově zvaný ušaté torpédo.  Ten ještě 29. května veřejně v rozhlase tvrdil, že naše měna je pevná a žádná reforma nebude, a začátkem června požadoval tvrdé zákroky proti protestujícím dělníkům, aby si prý nemysleli, že si mohou všechno dovolit. Obrana proti rudé bandě žádná nebyla, neexistovaly svobodné volby, které by je mohly svrhnout.

Do protikomunistických bouří se v celé republice zapojily desetitisíce lidí, nejostřejší demonstrace se konaly v Plzni, při kterých lidé včetně tisíců dělníků ze Škodovky ovládli město a z oken radnice vyhazovali obrazy Stalina, Gottwalda, Zápotockého a dalších komunistů. Nelze se divit, Škodováci dostali na konci května plat ještě ve starých korunách, které se jim přes noc změnily v bezcenné papíry.             

Zločinem bylo zrušení lépe ukradení tzv. vázaných vkladů. Jednalo se o peníze, které měli lidé na účtech po skončení války v roce 1945. Ano, část těchto peněz mohla pocházet ze šmeliny, která bují za každé války, a celkově jich bylo hodně. Bylo logické, že poválečná vláda omezila jejich používání (na svatby, zubní protetiky aj.). Kdyby je uvolnila, dostalo by se do oběhu velké množství peněz a nastala by obrovská inflace. Ovšem jejich krádež byla druhým extrémem. Někdo měl v těchto vkladech celoživotní úspory získané poctivou prací a nyní o ně přišel. Spravedlivější by bylo prověřit původ těchto peněz a podle toho rozhodnout. Nějak podobně to udělal ministr financí Alois Rašín při měnové reformě po I. světové válce v roce 1919.

Zhroucení československé měny bylo nevyhnutelné už také z toho důvodu, že komunisté nesmyslně utráceli za zbrojení, vojenské přehlídky, budování těžkého průmyslu a celkově nesmyslnou orientací na zaostalý Sovětský svaz. Gottwald a spol. plnili rozkazy z Moskvy, které likvidovaly naší ekonomiku a nevyhnutelně po pouhých pěti letech budování socialismu přivedly zemi ke státnímu bankrotu.

Něco podobného se stalo v současné době na Kypru, kde vládnou-kdo jiný, než komunisté.   

titulek upraven redakcí ePortál.cz

Čtěte také: 

O jednom z mnoha těžkých komunistických ekonomických zločinů

Bylo za reálného socialismu lépe? Komu?

 

Komunistická drzost dvacet let po oponě