"Demokracie roní slzy při pohledu na chudobu a každodenní porušování lidských práv v této zemi. Místo pravdivých zpráv můžeme sledovat dokumenty plné historických lží, které mají napomáhat rozdělování společnosti a vyvolávat štvavé antikomunistické kampaně," prohlásila stalinistka Semelová.

Ateův obrázek se tak ukazuje čím dál pravdivější, neboť tato poslankyně si zkrátka nevidí do úst, a to co z nich leze lze snadno zaměnit za finální produkt trávicího ústrojí. Kde je ta chudoba? Když se podívám dnes na ulici, vidím nová auta, opravené domy, lidé chodí ve značkovém oblečení, obchody přetékají zbožím.

Důchodce lze pak nejčastěji potkat v supermarketech s plnými košíky. Nikdo nikomu nezakazuje prezentovat svůj názor a nikdo nikoho za jeho názor nezavírá do vězení. Na vládu lze nadávat otevřeně a jako důkaz toho, že demokracie funguje je i fakt, že mohla soudružka poslankyně proníst slova, která pronesla.

O jakém porušování lidských práv to je řeč? Nevšiml jsem si, že by někdo byl kvůli svému přesvědčení či názoru vyhazován z práce, jeho děti ze škol nebo že by byl problém dovolat se svých práv. Nejsou zde žádné politické procesy, není trestné opustit tento stát a nikdo na hranicích nestřílí do zad ty, kteří tento stát opustit chtějí.

Jaké historické lži má soudružka Semelová na mysli? Snad ty o komunistických lágrech, kam se oponenti režimu jezdili nedobrovolně rekreovat? Ty lži o mučení politických vězňů, o zinscenovaných procesech a justičních vraždách? Lži o desetitisících sledovaných a o statisících perzekvovaných rodinných příslušníků?

To není žádná antikomunistická kampaň. To je realita. Přesně takovým způsobem komunisté vládli a chtěli by vládnout zas. Moc nad ostatními, to je oč tu běží. Po komunistech zde zbylo zplundrované hospodářství s neefektivní výrobou. Moc se o tom nemluví, ale zůstal i dluh cca 140 miliard korun československých. Jak velký to byl dluh si snad umí každý představit sám.

Mnozí vzpomínají na dobu komunistické vlády s nostalgií, jak dobře se prý tehdy žilo. Neexistuje snadnější srovnání. Na konci devadesátých let byl průměrný plat cca 2500 Kčs, v roce 2012 25000 Kč. Plat je tedy 10x vyšší. Tak se podívejme, kolik by dnes stálo v přepočtu tímto poměrem zboží v tehdejších cenách.

1 l mléka 20 Kč, bochník chleba 42 Kč, 1 kg hladké mouky 32 Kč, 1 kg hrubé mouky 38 Kč, 1 vejce 12 Kč, čtvrtka másla 100 Kč, 1 kg vepřového masa 460 Kč, kuře 1 kg 300 Kč, ledové kaštany 38 Kč, kočičí jazýčky 50 Kč, 1 kg jablek 60 Kč, 1 kg banánů 170 Kč, krabička cigaret Sparta 140 Kč.

Pojďme na auta. Škoda 105 580000 Kč, Škoda Favorit 846000 Kč, Oltcit 690000 kč, Renault 5 1640000 Kč, Peugeot 309 2750000 Kč (55000 bonů, 1 bon 5 Kčs). Barevná televize by dnes stála okolo 90000 Kč. Opravdu jsme tedy měli takový ráj?

Pokud se soudruhům z ulice Politických vězňů (jaký paradox) tak stýská po starých pořádcích a výdobytcích jejich režimu, tak bychom jim měli v jejich touze pomoci například zakoupením jednosměrné letenky do KLDR. Tam si mohou klidně dál budovat své světlé zítřky, když se jim nelíbí zdejší demokracie.

Výstup soudružky Semelové je už tradiční. Tato stalinistka jiná nebude. Problémem je, že takových Semelových je mezi komunisty plno. ostatně soudím, že komunisté by měli být postaveni mimo zákon. Jejich ideologie byla uznána jako zločinecká. V německém Bundestagu by také netrpěli poslance, který by adoroval Hitlera.

Čtěte také: 

Další z velkých lží, které byste neměli podléhat

„Bejval jsem úderníkem, členem brigády, měl jsem se dobře. A co mám dneska?“

 

Vyhrožování násilím je dalším pádným důvodem k zákazu KSČM