Toto sprosté tvrzení se týká několika kategorií. Vezměme si je postupně.

V první kategorii jsou žáci a studenti z normálních rodin, tedy ze society, která je nazývána šedou zónou. Rodiče těchto dětí se nijak dobrovolně neangažovali, s režimem si ruku nepodávali a snažili se nějak přežít. Pokud se dětem podařilo dostat na školu, měly studium ovšem zaplacené těmito rodiči. Ti totiž pracovali a státu (rozuměj komunistům) odváděli patřičné daně. Respektive neodváděli, daně jim byly rovnou „strhávány“ z již tak mizerných platů. Tak, jak je tomu i dnes. Kromě toho spoustě z nich stát v r. 53 zlikvidoval úspory a zabavil vklady na privátním důchodovém pojištění.

V další kategorii jsou děti emigrantů. Zde se ono tvrzení používá nejčastěji. I tady jde o nehoráznou lež. Jejich rodiče též platili daně. Studenti ovšem zaplatili daleko víc, než ostatní. Především jim byl po emigraci zde ponechaný majetek zabaven. Někteří pak zaplatili další, nemalé peníze při tzv. vyrovnání se státem. Pokud by snad někdo chtěl argumentovat tím, že řadě byl jejich majetek po r. 89 vrácen, musím kontrovat tím, že zdaleka ne všem, zdaleka ne všechen, zdaleka ne v tak dobrém stavu jako při zabavení a hlavně pak bez náhrady za jeho mnohaleté užívání. Tudíž tak i tak přišli o hodně.

Následující kategorie zahrnuje děti krutě trestaných, ať již na dlouhá léta zavřených nevinných, či později disidentů z okruhu CH 77. Obvykle studovat nemohli, když se ale přeci jen zlovůli bolševických vládců podařilo nějak obejít, ani zde nebylo vše zdarma. I jejich rodiče platili daně, stejně jako v kategoriích předešlých. Ve věznicích a koncentračních lágrech pak dřeli jako otroci (např. na uranu) a jejich mzdu za tuto práci jim stranovláda a) částečně sebrala, b) zdanila víc, než mzdy normální.

Nu a pak tu jsou potomci těch, jejichž továrny, provozy, dílny a jiné majetky k obživě sloužící byly uloupeny komouši. Také oni (jak jinak) platili daně. Především však zaplatili neuvěřitelnou spoustu peněz v rámci uloupeného majetku, na kterém stát hospodařil i nadále. I zde platí to, co jsem napsal o navrácení majetku po r. 89 výše.

V kategorii poslední jsou pak synové a dcery komunistických nomenklaturních kádrů. Snad jen u těch se dá tvrzení o studiu zdarma použít. Jejich rodiče nikdy nevytvořili žádnou skutečnou hodnotu. Jejich rodiče byli zemskými škůdci. Jejich rodiče byli parazity na zhovadilém systému. Faktem ovšem je, že rudí toto tvrzení směrem ke svým dětem nepoužívají. Proč také.

Tudíž milí soustruzi, než mi opět sdělíte, že mám držet hubu a krok, přečtěte si tento článek. Má studia na ZŠ a gymnáziu (VŠ po roce 89 jsem si už platil sám vlastními daněmi) rodina bohatě přeplatila naším vámi uloupeným majetkem. Tím, na kterém jste drze hospodařili až do poloviny let devadesátých. Majetkem, který jste mi nevrátili zdaleka celý a to, co jste vrátili, bylo ve stavu totální destrukce. Pomíjím i to, že jsem místo úrodných polí dostal náhradou jiná, v bonitě de jure stejné, fakticky nižší a především nejdál od vsi, jak to jen šlo. Zásahem dlouholetého člena KSČ, který kabát neobrátil a je nyní parteigenosse KSČM.

P.S.

Článek se nezabývá daňovou zátěží fyzických osob za éry vlády KSČ. Snad to někteří (najmě levicoví) diskutéři pochopí.

Čtěte také: 

Obětujete vzdělání svých dětí ve jménu egalitářství?

Školné na vysokých školách: Ano nebo ne? Určitě ano!

 

Záchrana západní kultury? Získejme zpět oblast vzdělání!