Prasata nahradila Cikány. Nechutné!

Autor: Petr Žantovský | Publikováno: 13.12.2005 | Rubrika: Zamyšlení

Už pět let se v nepravidelných ozvěnách vrací na veřejný přetřes téma vepřínu v Letech. Prasečák stojí v místech, kde za druhé světové války byl pracovní tábor pro romské vězně. Občas se vyskytne označení koncentrační tábor. Historikové by asi trochu kroutili hlavou, protože pojem koncentrační tábor je vžitý ve spojitosti s tábory (většinou) vyhlazovacími, kde byli koncentrováni lidé určení k likvidaci. Pracovní činnost tam buď neprobíhala, nebo nebyla hlavním důvodem existence tábora. Romský tábor byly jakési galeje. Se vším, co k nim patří, tedy s nedůstojným zacházením s vězni a s úmrtími. A samozřejmě započtěme to důležité, totiž vstupenku do tábora v podobě rasové jinakosti. Právě tento aspekt totiž dělá z letského tábora politické téma a odlišuje je od desítek jiných míst, kde za německé okupace probíhaly různé nucené práce, kde také umírali lidé a kde se dnes provozuje nějaká výrobní činnost.

První, kdo na téma letského tábora u nás mluvil veřejně, byl Markus Pape, německý novinář působící v Praze. Soustavně se zabývá problematikou související s rasovou persekucí českých občanů nejen v době nacismu, ale také v současné době. Je autorem knihy A nikdo vám nebude věřit (Dokument o koncentračním táboře Lety u Písku), která vyšla vydal v roce 1997. Teprve později téma letského vepřínu pro naše politické milieu otevřel někdejší ministr pro média ve vládě Josefa Tošovského Vladimír Mlynář. Spolu s ním toto téma zprvu „hrál“ především týdeník Respekt, kde byl Mlynář před nástupem do politických funkcí šéfredaktorem. Je to ostatně téma, které se pro mediální využití přímo nabízí. Na místě někdejšího nacistického tábora dnes chrochtají prasata. V obrazném uchopení: na místě lidského utrpení jen symboly materiálních požitků v podobě plného žaludku. To je do nebe volající cynismus a nemravnost, psaly noviny. A svým způsobem jistě měly pravdu.

Jenže tato pravda má několik záludů, na něž je třeba si odpovědět dřív, než vyslovíme etický soud. Předně: jak to, že si skutečnosti, že na místě toho tábora stojí zemědělské zařízení, nevšiml nikdo dřív, než z toho Mlynář udělal politikum? Proč proti tomu nevystoupili důrazně sami Romové a jejich početné organizace? Odpověď: protože v Letech stojí pomník, připomínající romský tábor, mnohem déle, než Mlynář a s ním mnozí novináři vůbec zjistili, kde ty Lety vůbec jsou. Tento pomník zjevně uspokojoval dlouhý čas veškerou potřebu připomínat někdejší existenci tábora, nebylo třeba kvůli tomu přemísťovat zemědělskou budovu, plnit novinové stránky a vést politické filipiky.

Dá se tedy říci, že novináři (s výjimkou Markuse Papeho) zaspali a chytili se až tématu, které za ně otevřel politik. Druhý otazník se vznáší nad způsobem, jakým se média tématu chytila. Čtenář tisku a divák televizí se velmi málo dověděl o táboře samém. O čase a důvodech jeho založení, o struktuře vězňů, kteří jím prošli, o struktuře a národnosti dozorců (nebyli to náhodou Češi?), o metodách, jaké se tam používaly, o práci, která se tam vykonávala atd. Média si většinově vystačila s jednoduchou formulkou „na místě koncentráku je prasečák, a to je nepřijatelné“. Přesně tuto formulku pocházející z politického zájmu jednoho politika pak média předkládala k vyjádření jiným politikům.

Ti odpovídali podle svého naturelu a stupně znalostí o věci. Ze všech politických reakcí se kolem dokola opakují dvě, komunisty Ransdorfa a konzervativce Klause. Obě ta vyjádření relativizují jednoznačnost pohledu na onen tábor a jeho označení slovem koncentrační, které, jak jsme řekli, je opravdu více pomocné než faktické. Při bližším zkoumání se ale zdá, že pro média většinou není až tak podstatné, že si někdo myslí, že letský tábor nebyl koncentrák, nýbrž kdo si to myslí. Klaus a Ransdorf. Zázračně se ocitli v téže mediální škatulce. Což je krásná příležitost otřít si nabroušené pero zejména o Klause. Když sledujete mediální odezvu letského tématu v časovém průběhu oněch pěti let, dojdete k překvapivému poznání, že ne nacisté nebo jejich domácí pomahači za války, nýbrž Klaus dnes je hlavním terčem této mediální aktivity.

A to je špatně nejméně ze dvou důvodů. Pokřivuje to obraz Václava Klause a vyvolává to pochybnosti o nestrannosti těch novinářů, kteří s tématem Lety zacházejí jen jako s klackem na Klause. Ale – a to je neskonale horší – shazuje to samo téma v očích veřejnosti. Kolem letského vepřínu už bylo (a zjevně ještě bude) odehráno tolik rozmanitých politických tanců, že se téma romských galejí buď úplně vytrácí ze zřetele, nebo je znehodnocováno právě tím, že je používáno jen jako politický klacek na politického protivníka. Jednoduše: nikdo z těch, kdo se kolem letského tématu točí, nepřesvědčil veřejnost, že mu opravdu upřímně jde o nápravu křivdy a zalátání děravé historické paměti. Z většiny účastníků veřejné debaty o Letech čouhá jako sláma z bot, že je to jen zástupné téma pro vlastní politické cíle.

To nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo, kdyby se tato politická mlha stala důvodem zapomenutí na Lety. Oběti válečného teroru mají plné právo na pietu, úctu a trvalou vzpomínku. Jsou i novináři, kteří to vědí a kteří velkou část své profesionální dráhy zasvětili právě odhalování zapomenutých nebo skrytých stránek historie. Kromě již řečeného Němce Markuse Papeho je to z českých žurnalistů přinejmenším „lovec nacistů“ Stanislav Motl, který se, pokud vím, tématu druhé světové války věnuje ve všech svých působištích, od Signálu přes Reflex až po TV Nova. Můžete mu vytknout občasnou poplatnost žurnalistickým zlozvykům, nadšeneckou rozdychtěnost, povrchnost, zjednodušování problémů. Ale nikdy ne malou poctivost a nedostatek nestrannosti. Motl (a pár dalších) je živoucí připomínkou toho, že i novinařinu lze dělat korektně, počestně a nelokajsky.

(Děkuji Ivanu Jemelkovi za doplnění věcných údajů, titulek redakce)

5586 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Čtěte také

ePortal.cz

64. pohlaví je lidským právem!Kdovíjak by to v Listopadu asi dopadlo, kdybychom o pravdoláskařích už tenkrát věděli, co o nich víme dnes? Je načase se těmhle hrobařům demokracie se vší vážností postavitNa cestu do nového otroctví se vydáme sami. Extrémní měnová i fiskální expanze umožňují maskovat rozměr hospodářské katastrofy, kterou umělé globální zastavení ekonomiky přineslo a přineseInflace se probouzí pomalu a jistěEU zrušila právní státy

euPortal.cz

Amerika bude ve válce zničena, ví to obyčejní Američané? Rozumí ten pitomec vládnoucí ve Washingtonu tomuto  jazyku?Chcete válku s Ruskem? Chcete islamizaci Evropy? Chcete se stát otroky sluníčkářské diktarury?

Eurabia.cz

Akce Vrbětice byla zřejmě "konzultována" spíše s USA než s EUArgentina spouští výrobu Sputniku

FreeGlobe.cz

Budou nám taky měřit penisy?Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Na co všechno mají propagandisté ČT žaludekMezi morem a covidem, aneb zrození a smrt evropské civilizace

eOdborar.cz

Rusko usilovně buduje výrobny vakcíny proti koronaviruEU kašle na Evropany. Dovoluje vyvážet vakcíny z Evropy pryč a Evropané mají umírat

ParlamentniListy.cz

Takto mluvit s Ruskem nemá smysl, ozvalo se z Moskvy. A to ještě netušili, co schválí český SenátUmělci mluví: „Rusko nás obsadí za 23 minut, do pr...” sekl Ivan Vyskočil. Jiní naženou Kremlu hrůzu
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění