Prasata nahradila Cikány. Nechutné!

Autor: Petr Žantovský | Publikováno: 13.12.2005 | Rubrika: Zamyšlení

Už pět let se v nepravidelných ozvěnách vrací na veřejný přetřes téma vepřínu v Letech. Prasečák stojí v místech, kde za druhé světové války byl pracovní tábor pro romské vězně. Občas se vyskytne označení koncentrační tábor. Historikové by asi trochu kroutili hlavou, protože pojem koncentrační tábor je vžitý ve spojitosti s tábory (většinou) vyhlazovacími, kde byli koncentrováni lidé určení k likvidaci. Pracovní činnost tam buď neprobíhala, nebo nebyla hlavním důvodem existence tábora. Romský tábor byly jakési galeje. Se vším, co k nim patří, tedy s nedůstojným zacházením s vězni a s úmrtími. A samozřejmě započtěme to důležité, totiž vstupenku do tábora v podobě rasové jinakosti. Právě tento aspekt totiž dělá z letského tábora politické téma a odlišuje je od desítek jiných míst, kde za německé okupace probíhaly různé nucené práce, kde také umírali lidé a kde se dnes provozuje nějaká výrobní činnost.

První, kdo na téma letského tábora u nás mluvil veřejně, byl Markus Pape, německý novinář působící v Praze. Soustavně se zabývá problematikou související s rasovou persekucí českých občanů nejen v době nacismu, ale také v současné době. Je autorem knihy A nikdo vám nebude věřit (Dokument o koncentračním táboře Lety u Písku), která vyšla vydal v roce 1997. Teprve později téma letského vepřínu pro naše politické milieu otevřel někdejší ministr pro média ve vládě Josefa Tošovského Vladimír Mlynář. Spolu s ním toto téma zprvu „hrál“ především týdeník Respekt, kde byl Mlynář před nástupem do politických funkcí šéfredaktorem. Je to ostatně téma, které se pro mediální využití přímo nabízí. Na místě někdejšího nacistického tábora dnes chrochtají prasata. V obrazném uchopení: na místě lidského utrpení jen symboly materiálních požitků v podobě plného žaludku. To je do nebe volající cynismus a nemravnost, psaly noviny. A svým způsobem jistě měly pravdu.

Jenže tato pravda má několik záludů, na něž je třeba si odpovědět dřív, než vyslovíme etický soud. Předně: jak to, že si skutečnosti, že na místě toho tábora stojí zemědělské zařízení, nevšiml nikdo dřív, než z toho Mlynář udělal politikum? Proč proti tomu nevystoupili důrazně sami Romové a jejich početné organizace? Odpověď: protože v Letech stojí pomník, připomínající romský tábor, mnohem déle, než Mlynář a s ním mnozí novináři vůbec zjistili, kde ty Lety vůbec jsou. Tento pomník zjevně uspokojoval dlouhý čas veškerou potřebu připomínat někdejší existenci tábora, nebylo třeba kvůli tomu přemísťovat zemědělskou budovu, plnit novinové stránky a vést politické filipiky.

Dá se tedy říci, že novináři (s výjimkou Markuse Papeho) zaspali a chytili se až tématu, které za ně otevřel politik. Druhý otazník se vznáší nad způsobem, jakým se média tématu chytila. Čtenář tisku a divák televizí se velmi málo dověděl o táboře samém. O čase a důvodech jeho založení, o struktuře vězňů, kteří jím prošli, o struktuře a národnosti dozorců (nebyli to náhodou Češi?), o metodách, jaké se tam používaly, o práci, která se tam vykonávala atd. Média si většinově vystačila s jednoduchou formulkou „na místě koncentráku je prasečák, a to je nepřijatelné“. Přesně tuto formulku pocházející z politického zájmu jednoho politika pak média předkládala k vyjádření jiným politikům.

Ti odpovídali podle svého naturelu a stupně znalostí o věci. Ze všech politických reakcí se kolem dokola opakují dvě, komunisty Ransdorfa a konzervativce Klause. Obě ta vyjádření relativizují jednoznačnost pohledu na onen tábor a jeho označení slovem koncentrační, které, jak jsme řekli, je opravdu více pomocné než faktické. Při bližším zkoumání se ale zdá, že pro média většinou není až tak podstatné, že si někdo myslí, že letský tábor nebyl koncentrák, nýbrž kdo si to myslí. Klaus a Ransdorf. Zázračně se ocitli v téže mediální škatulce. Což je krásná příležitost otřít si nabroušené pero zejména o Klause. Když sledujete mediální odezvu letského tématu v časovém průběhu oněch pěti let, dojdete k překvapivému poznání, že ne nacisté nebo jejich domácí pomahači za války, nýbrž Klaus dnes je hlavním terčem této mediální aktivity.

A to je špatně nejméně ze dvou důvodů. Pokřivuje to obraz Václava Klause a vyvolává to pochybnosti o nestrannosti těch novinářů, kteří s tématem Lety zacházejí jen jako s klackem na Klause. Ale – a to je neskonale horší – shazuje to samo téma v očích veřejnosti. Kolem letského vepřínu už bylo (a zjevně ještě bude) odehráno tolik rozmanitých politických tanců, že se téma romských galejí buď úplně vytrácí ze zřetele, nebo je znehodnocováno právě tím, že je používáno jen jako politický klacek na politického protivníka. Jednoduše: nikdo z těch, kdo se kolem letského tématu točí, nepřesvědčil veřejnost, že mu opravdu upřímně jde o nápravu křivdy a zalátání děravé historické paměti. Z většiny účastníků veřejné debaty o Letech čouhá jako sláma z bot, že je to jen zástupné téma pro vlastní politické cíle.

To nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo, kdyby se tato politická mlha stala důvodem zapomenutí na Lety. Oběti válečného teroru mají plné právo na pietu, úctu a trvalou vzpomínku. Jsou i novináři, kteří to vědí a kteří velkou část své profesionální dráhy zasvětili právě odhalování zapomenutých nebo skrytých stránek historie. Kromě již řečeného Němce Markuse Papeho je to z českých žurnalistů přinejmenším „lovec nacistů“ Stanislav Motl, který se, pokud vím, tématu druhé světové války věnuje ve všech svých působištích, od Signálu přes Reflex až po TV Nova. Můžete mu vytknout občasnou poplatnost žurnalistickým zlozvykům, nadšeneckou rozdychtěnost, povrchnost, zjednodušování problémů. Ale nikdy ne malou poctivost a nedostatek nestrannosti. Motl (a pár dalších) je živoucí připomínkou toho, že i novinařinu lze dělat korektně, počestně a nelokajsky.

(Děkuji Ivanu Jemelkovi za doplnění věcných údajů, titulek redakce)

5021 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Čtěte také

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupujeZe zápisníku demonstrantaO co jde v případu Koněv? Veřejná služba? Ne, propaganda!

euPortal.cz

Objevuje se u nás stále větší počet osob zahalených v islámských nikábech?Evropská unie je škůdcem, parazitem, vrahem a rakovinou Evropy. Pokud chceme, aby Evropa přežila, musíme zrušit totalitní neomarxistickou instituci s názvem Evropská unie

Eurabia.cz

Miliardový byznys s ilegální imigrací a uprchlíky. Reportáž italské TV ukazuje pravdu o migraciVzdělání ve Švédsku rapidně upadá. Například mnozí švédští policisté neumějí psát

FreeGlobe.cz

Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?Tyranie pánů sociálních sítí

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Odstranění pomníku maršála Koněva z náměstí Interbrigády je vítězstvím fašizmu v naší zemiLubomír Zaorálek, jedna z nejchmurnějších postav ČSSD, kterého v době jeho ministrování zahraničních věcí nazval lid oranžovým Schwarzenbergem...

eOdborar.cz

Švédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....Agent CIA promluvil: Šokující informace o tom, jak globální elita týrá děti a zneužívá je na satanistické rituály

ParlamentniListy.cz

Koněv? Ovčáček ukázal prstem. A dotyčný drtivě odpovědělMarkéta Šichtařová ztrhala portfolio Jourové: Evropské hodnoty? Na nich se s komunisticko-ekoteroristickou Evropskou komisí vůbec neshodnu
Anketa
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění