Do roku 1938 patřilo tehdejší Československo k nejvyspělejším státům světa, podle některých hodnocení dokonce se dostalo do první desítky. Naše auta, letadla, motorky, strojírenské výrobky atd. tehdy byly v cizině uctívané. Ještě v roce 1948 náležely motocykly Jawa k tomu nejlepšímu co se ve světě vyrábělo, avšak už o deset později musel sám soudruh redaktor Československého filmového týdeníku připustit, že naše motorky na světovou špičku nestačí. Stejně dopadla i naše osobní auta. Značka Škoda se stala na Západě terčem vtipů, například jeden britský: „Víte proč musí škodovka jezdit pořád plně obsazená? Aby v případě, když uvízne v kopci, ji měl kdo tlačit.“ Tato auta se v západních zemích prodávala jen za nízkou cenu, v některých případech dokonce na hranici výrobních základů.

Normální člověk, stát, instituce se orientují na vzory, které něco umí, něco dokázaly. To ale nebyl případ zoufale primitivního bolševického Ruska, kde například ještě v roce 1956 lidé sklízeli obilí pomocí kos a cepů, jak dokazuje brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek, a v sedmdesátých letech tvořily běloruské vesnice zemljanky, tedy něco jako obytné zákopy.

K tomu všemu soudruh masový vrah Stalin prohlásil kybernetiku za buržoazní pavědu a na neštěstí bylo zaděláno. Dohánění Západu se nekonalo, naopak zpoždění se zvláště od sedmdesátých let prohlubovalo. Dříve jsme byli součástí vyspělého světa, v současné době nás berou jako oblast zanedbaného Východu!

I komunistické materiály uvádějí, že produktivita práce byla v socialistickém Československu na 30 – 40% úrovni proti vyspělým západním zemím. Lidově řečeno, československý pracovník toho vyrobil zhruba dvakrát až třikrát méně než jeho kolegové v západních zemích. Také na počet patentů socialistický blok za tím vyspělým kapitalistickým výrazně zaostal.

Nejhorším zločinem komunistů však byla naprostá devastace morálky lidí, protože dali najevo, že krást cizí majetky je dovoleno a zabíjení lidí nesprávného třídního původu rovněž.

Znárodnění bez adekvátní náhrady není ničím jiným než zlodějnou. Není divu, že si mnozí i řekli, že tedy brát z cizího není žádným zločinem. A nebýt komunistických krádeží, nebylo by ani privatizačních problémů. Jak prosté milý Watsone!

Ještě připomenu, že komunisté nechali v letech 1948 – 1989 popravit 250 nevinných odsouzených z politických důvodů, dalších asi osm tisíc zahynulo v důsledku rudých represí a dalších 250 tisíc lidí věznila zločinecká bolševická banda z třídních důvodů. Škody po jejim působení jdou do bilionů korun.

Čtěte také: 

„Bejval jsem úderníkem, členem brigády, měl jsem se dobře. A co mám dneska?“

Po roce 1948 se u nás odehrávala občanská válka

Vyhrožování násilím je dalším pádným důvodem k zákazu KSČM