"Sex by neměla být jen zábava chudých. Přece není v pořádku, aby rodina, která má 10 dětí, z toho 9 po ústavech, nemusela nic dělat.", říká odborník s 12-ti letou praxí ve speciálním školství

Autor: David Horák | Publikováno: 16.12.2012 | Rubrika: Zamyšlení
Rodina

Ve speciálním školství pracuji již více než 12 let a za ty roky jsem nejednou pocítil silnou bezmoc. „Pod rukama mi prošlo“ hodně chlapců, kteří by v ústavní péči vůbec nemuseli být, kdyby systém fungoval trochu jinak. Ze zkušenosti vím, že drtivá většina dětí s nařízenou ÚV se dostanou do výchovných zařízení proto, že jejich rodiče výchovu nějakým způsobem nezvládli. Ať už se jedná o extrémní polohy výchovy jako týrání, hyperprotekce a nebo „jen“ nezájem či nedůslednost.

Rozhodně si nemyslím, že materiální „chudoba“ by měla vést k ústavní výchově. Proč taky? Není důvod. Copak všechny chudé děti někde v Africe, v Nepálu či jinde na světě jsou špatně vychované? Ale zpět do našeho Kocourkova k rodičům a jejich dětem. Čemu nerozumím je postoj našich zákonodárců k této problematice, zaštiťujících se (pseudo)humanismem. Proč za výše popsané chyby rodičů platí jejich děti? Proč za narušené rodinné vazby, výchovnou insuficienci, laxní přístup, nevhodné (někdy až patologické) výchovné styly apod. pykají, těmito způsoby mnohdy doslova zmrzačené děti?

Trochu mi to přijde jako bychom za vraždu soudili smrtící kulku a ne střelce, který ji vypálil. To byl samozřejmě pokus o symboliku vyhnanou do extrému (laskavý čtenář promine). Neustále se potýkám s tím, že v zařízení je umístěn chlapec, který „zlobil“ a který rodičům komplikuje život. A ti jej na vlastní žádost pošlou do ústavní péče, čímž se elegantně zbaví nezvladatelného puberťáka, potížisty, darebáka, spratka a hajzlíka (jak ho mnohdy nazývají). Mnohdy je totiž dítě překážkou v novém partnerském vztahu a taky je to mnohdy slabost, neochota a lenost chodit s potomkem do konfliktu, něco s ním neustále řešit.

Výsledkem je dítě v ústavu, kde se mu věnují speciální pedagogové, etopedi, psychologové a kdoví kdo ještě a doma sedí mnohdy pokuřující rodič na dávkách s ovladačem na televizi v jedné ruce a s flaškou alkoholu v druhé. A je v klidu. Nemusí se rozčilovat se svou malou kopií, nemusí s ním vyvíjet jakékoliv aktivity, nemusí se s ním učit, připravovat se do školy….nemusí zkrátka vůbec nic. Ten, který to většinou způsobil je zkrátka z obliga. Z čeho vycházím? Z faktů! Minimálně takových 80 % (ale v některých zařízeních je to hodně přes 90%) rodičů, kteří mají děti s nařízenou ústavní výchovou (a někteří rodiče mají těch potomků v ústavní péči i daleko víc než jednoho), neplatí ústavu ani korunu. Proč? Nemají z čeho. Jsou na dávkách. Ústavům pak chybí peníze na provoz.

Samozřejmě, že i dobrým a snaživým rodičům se může jejich dítě dostat až takhle daleko, že skončí s nařízenou ústavní výchovou. Ale pokud má dobré základy z útlého dětství (je všeobecně známo, že to nejdůležitější období je od narození do 3 až 6tilet věku dítěte), je velká pravděpodobnost nápravy. Ať chceme nebo ne, ať jsme sebelepšími rodiči, tak náš vliv na děti je jen částečný. Velkou část tráví ve škole, kde jsou pod vlivem učitelů, spolužáků, velkou část tráví venku s kamarády, v kroužcích…apod. No, a když se takový človíček v období nastupující puberty chytne závadové party, škobrtne, může se leccos stát. Nicméně pokud jsou dobře položené základy z onoho útlého dětství, tak je na čem stavět a je velká šance vrátit se do těch správných kolejí. Zde je ovšem předpoklad, že rodiče chtějí a udělají pro záchranu dítěte vše. Ale co s těmi rodiči, kteří si děti kolikrát berou, jen když jim je „vnutíme“? Kteří doma pokuřují a nad flaškou alkoholu lamentují, že nemají na to, aby dítěti zaplatili kroužek.

Co s rodiči, kteří když si dítě vezmou na víkendovou dovolenku domů (po tom co je přemluvíme a vše za ně zařídíme, veškerou agendu vypíšeme), jej vidí až při nedělním obědě před návratem na zařízení a to ještě jenom když se zadaří. Jinak se nestarají o to kde a s kým je. O společné smysluplné aktivitě ani nemluvě. V tom lepším případě prosedí jejich potomek do rána u počítače bez jakékoliv korekce. A stávají se i případy, kdy ratolest na cestu do zařízení „nafasuje“ od svého rodiče pár krabiček cigaret. A jede se dál!

A já se znova ptám proč? Proč je to tak těžké zastavit? Proč děti pikají za chyby svých rodičů potažmo dospělých?

Jistě si dovedete spočítat jaká je efektivita takové nejednotné péče. Dítě se vrací do prostředí, které je „zmrzačilo“ a které se nemění. Jen si zkuste představit situaci, když byste se od malička učili jíst rukama. Všichni kolem vás by jedli rukama. 13 let vám říkali, že jíst rukama je normální. Pak by přišel někdo, kdo vás z tohoto prostředí vyjme (a v pravidelných krátkých intervalech vás tam pouští) a začne vás učit jíst příborem. Po relativně krátkém čase se to, díky různým způsobům motivace, s největší pravděpodobností naučíte. A pak vás vrátí zpět. Do prostředí, které tak dobře znáte, ve kterém jste vyrostli, ve kterém jste se naučili tak dobře orientovat, ve kterém máte i svou roli a pozici, ve kterém všichni jedí rukama….

Zkrátka kde se nic, ale lautr nic nezměnilo. Jediné co se změnilo, jste vy. A to jenom částečně. Co se stane?... Ano přesně tak! - Nadprůměrně intelektuálně obdaření jedinci si uvědomí, co je správné, prozří a posunou se na vyšší level.  …A ta zbývající většina vezme sousto do rukou a zapadne na své chvilku opuštěné místo. Jaká by asi byla efektivita v případě, že donutíme ke změně i to prostředí? Ostatně kde je ona zodpovědnost za človíčka, kterého přivedli na svět? Co navrhuji? Pokud by dítě šlo do ústavní (nebo jakékoliv jiné péče), proč by rodič měl sedět doma a být zproštěn zodpovědnosti za jeho další vývoj?

Podle mne by rodičům měla být státem (soudem) nařízena nějaká rodinná terapie (samozřejmě státem certifikovaná), kam by pravidelně docházeli a kterou by si, pokud by měli z čeho, platili. Mají-li zaměstnání, mají z čeho platit. A docházet na sezení mohou o víkendech. Nemají-li zaměstnání, mohou docházet přes týden po skončení směny přidělených veřejně prospěšných prací. Na terapeutických sezeních by se učili, co dítě potřebuje, jak s ním jednat, jak z něj vychovávat zdravou osobnost apod.. O tom, že si takový rodič dá na výchově záležet, aby nemusel o víkendech někam docházet a ještě si to platit, se zmiňovat raději ani nebudu. Ba co víc, pokud dojde k nápravě a vše se bude vyvíjet tak jak má, poplatky za absolvované terapie by mohl stát rodičům zpětně odečíst z daní. Opravdu je to tak těžké jít cestou zodpovědnosti a morálních povinností, než kráčet bezbřehou benevolencí? Někdy mi přijde, že jsme víc socialistický stát než za doby komunistů. Všem rozdáváme miliardy a za nic. Kde na to my daňoví poplatníci pořád máme brát?? Živit všechny ty nahoře a ty dole!

Přece si nemůžu pořídit dítě a čekat, že jej za mě někdo zdarma vychová. Dítě je zodpovědnost, kterou rodič přivedl na svět, a i kdyby to mělo být cestou veřejně prospěšných prací či dokonce „nucených“ prací, tak se o jeho materiální (finanční) zabezpečení musí postarat. Sex by neměla být jen zábava chudých, jak se často říká. Plození dětí je naše budoucnost a zároveň velká odpovědnost. A tím, že přivedeme dítě na svět, to nekončí. Tím to teprve začíná.

Výše popsané je však jen střípek opatření v systému, který by mohl fungovat. Mezi další kroky by mohlo přijít přidělování dětských přídavků v návaznosti na pravidelnou školní docházku, na povinnou volnočasovou (jakoukoliv smysluplnou) aktivitu v určitém rozsahu atd. atd. těch opatření by se dala vymyslet určitě celá řada. Přece není v pořádku, aby rodina, která má 10 dětí, z toho 9 po ústavech, nemusela nic dělat. Zatím nejsme v pozici jako Čína, abychom omezovali rodinu na jedno dítě.

Ať si má kdo chce, kolik chce dětí. Pro mě za mě, klidně 20. ovšem pod jednou/dvěma podmínkami. Že je uživí a vychová ve zdravé osobnosti (respektive, že pro to udělá všechno, co bude v jeho silách).

Čtěte také: 

7691 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Čtěte také

ePortal.cz

64. pohlaví je lidským právem!Kdovíjak by to v Listopadu asi dopadlo, kdybychom o pravdoláskařích už tenkrát věděli, co o nich víme dnes? Je načase se těmhle hrobařům demokracie se vší vážností postavitNa cestu do nového otroctví se vydáme sami. Extrémní měnová i fiskální expanze umožňují maskovat rozměr hospodářské katastrofy, kterou umělé globální zastavení ekonomiky přineslo a přineseInflace se probouzí pomalu a jistěEU zrušila právní státy

euPortal.cz

Piráti v sombrerech: Transgender exempláře obsazují pozice. Budou si depilovat nohy? Revoluce žere vlastní děti. Feministky ostrouhajíPodpořte prosím EUportal.cz

Eurabia.cz

Premiér Orbán vyzval v 7 bodech reformě EU!Jak si s námi vytřel Západ zadek a okradl nás o naše zlato

FreeGlobe.cz

Budou nám taky měřit penisy?Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Na co všechno mají propagandisté ČT žaludekMezi morem a covidem, aneb zrození a smrt evropské civilizace

eOdborar.cz

Rusko usilovně buduje výrobny vakcíny proti koronaviruEU kašle na Evropany. Dovoluje vyvážet vakcíny z Evropy pryč a Evropané mají umírat

ParlamentniListy.cz

„Migranta do každé rodiny!“ Babiš a Piráti. Soudem rozdmýchané téma. Jak to může skončit? Cyril Svoboda tušíPoslanec Španěl z volebního výboru: Odpovím bez vytáček, změny v ČT budou nutné!
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění