V listopadu 1940 napadli Angličané z letadlové lodě italskou válečnou flotilu kotvící v přístavu Tarent. Italští admirálové sice dávali přednost leštění děl než vojenskému nadšení, ale pro anglické loďstvo byly italské válečné lodě i tak trvalým nebezpečím. Útok měl nečekaný úspěch a významně ovlivnil vývoj ve Středozemním moři. Zde je zárodek útoku na Pearl Harbor. Nebyla to novátorská myšlenka. Japonci pouze útok pečlivě studovali a rozvinuli pro svoje cíle.

Přesto měl plán admirála Jamamota několik vážných trhlin a ve prospěch Američanů zahrála i náhoda. V době útoku nebyly v přístavu nejdůležitější jednotky, letadlové lodě. Potopené a poškozené lodě byly zastaralé a nemohly se japonským rovnat. Většina však byla vyzdvižena, zmodernizována a postupně se v požadované síle zapojovala do vojenských operací.

Přestože byl přístav a základna silně poškozeny, zůstaly nedotčené zásoby nafty. Zničením pohonných hmot by císařská armáda odvrátila americkou ofenzivu v Pacifiku minimálně o půl roku a možná by americké loďstvo donutila stáhnout se na západní pobřeží Ameriky.

Hlavní a zásadní chybou ale bylo, že Japonci vzbudili spícího tygra a doposud převažující hnutí za izolaci přestalo mít jakýkoliv vliv na veřejné mínění. Když prezident Franklin Delano Roosevelt vyhlásil Japonskému císařství válku, kromě jediného hlasu byly obě komory Kongresu pro.

Ekonomickému potenciálu světové velmoci se země vycházejícího slunce nemohla rovnat. Amerika převedla průmyslové kapacity na vojenskou výrobu a výsledek se začal projevovat. O výkonosti jasně svědčí i skutečnost, že i když byla Amerika zaměstnána válkou v Pacifiku, do Evropy neustále proudila pomoc, která Anglii držela nad vodou. A nejen do Anglie. Dodávky zbraní a techniky putovaly také do Sovětského svazu. I když bývalý výklad dějin hovořil o nepodstatném příspěvku, neni to pravda. Některé sovětské divize byly vybaveny převážně nebo zcela americkou technikou.

Účet za vstup do války zněl...2400 padlých, 350 zničených nebo poškozených letadel, 8 bitevních a 14 dalších potopených nebo poškozených lodí. Pro Anglii i celou Evropu cena velice přijatelná.

V roce 1966 si Američané připomínali 25.výročí útoku. Ceremoniálu se zúčastnil také Micuo Fučida. Velitel japonského leteckého útoku se modlil nad potopeným vrakem bitevní lodi Arizona, který Američané přebudovali na památník.

Kdyby všichni lidé včas pochopili, že pokud se nebudou mezi sebou zabíjet, mnoho památníků, modliteb a slz budou zbytečných.

Další články najdete také na blogu autora

Čtěte také: 

Pearl Harbor i 11. září naplánovali sami Američané, tvrdí vědci

 

Pearl Harbor, vražda Kennedyho, 11. září: co je spojuje