Případ generála Heliodora Píky: Gottwald původně přislíbil Svobodovi omilostnění Píky (2/2)

Autor: Milan Vyterna | Publikováno: 8.10.2012 | Rubrika: Historie
Bolsevici

 

Pozadí těchto událostí absurdně vyplynulo na povrch po zatčení a výsleších B. Reicina i jeho oddaného služebníka dr. Vaše (a mnoha dalších komunistických zločinců, i jejich zfanatizovaných, naivních přisluhovačů, spadlých do mlýnku na maso který sami roztočili) v létě 1953. „Reicin oznámil Vašovi, že 15 let nestačí. Soudit ho budeme, až to bude na provaz!“ Vaš : „Kolik tedy potřebuješ Bedřichu, 15 nebo provaz? Podle toho udělám obžalobu!“ Dále Vaš popisoval, jak mu Reicin předal „práci na Píkovi“ : „Strana a Sověti mají veliký zájem na příkladném odsouzení Píky!“.O své práci vypověděl : „Na případu jsem pak pracoval se sovětským poradcem Chazanovem. Jemu jsem odevzdával všechny kopie materiálů a po vynesení rozsudku mi tlumočil vysoké ocenění od nadřízených v Moskvě. Reicin dále nadto vyžadoval zmapování veškerých Píkových styků a tedy odhalení jeho dosud skrytých informátorů a spolupracovníků. Reicin se v té době choval alibisticky. Při pravidelných projednáváních vývoje v procesu řekl soudci „Je to vaše věc,vy jste soudcové!“

 

Vaš uvalil na svého vězně tříměsíční samovazbu a dal také jako spoluviníka zatknout Píkova syna Milana. Účinek však stále nebyl žádoucí. V protokolu z 14. října 1948 Píka přiznal “některá možná pochybení“, která hodlá vysvětlit vzhledem ke konkrétním situacím a okolnostem. S generálem Davidsonem se v Londýně např. skutečně setkal, ale žádné velezrady ani vyzrazování vojenských tajemství se nedopustil, tím spíše, že se jednalo o generála spojenecké země. Při rozhovoru s Davidsonem chválil sílu, morálku a bojovou připravenost sovětských divizí a nedoporučoval zostřování napětí mezi spojeneckými mocnostmi. Přesto tuto výpověď Vaš v procesu použil jako přiznání Píkovi velezrady – „vyzradil“ sílu sovětské armády!

 

Celá Píkova výpověď při tomto a zvláště při následujících výsleších byla dr. Vašem pečlivě přepracována. Podle nového znění Píka obviňoval londýnskou vládu ze sabotování válečného úsilí Sovětského svazu(!) a sám zde proti sobě svědčí, jak podle pokynů exilové vlády a presidenta Beneše brzdit formování a nasazení čsl.armádního sboru, jeho zásobování a vyzbrojování, nasazování parašutistů, zvláště před SNP. Následně prý také usiloval o nasazení sboru v nejtěžších válečných střetech, aby zde vykrvácel, což se mu díky komunistům ve velitelském sboru nepodařilo (!).

 

Dále také „škodil“ válečnému úsilí Sovětského Svazu předáváním „bezvýznamných a nepřesných“ informací zpravodajského charakteru z Londýna. Zvláštní úsilí Vaš v „Píkově výpovědi“ věnoval maximálnímu očernění presidenta Benešovi. I přes mnichovskou zradu“ lpěl na anglo-francouzských „zrádných spojencích“ a trvale Píku instruoval ke „škození“ Sovětskému svazu, čsl. komunistům a všemožnému upřednostňování odboje na Západě. „V protisovětské a protikomunistické činnosti“ Píka pokračoval podle rozkazů presidenta i po válce v osvobozené vlasti. Tyto rozkazy byly „cíleny“ k odstranění komunistů z důležitých postů bezpečnosti a armády až rovnou k přípravě „vojenského převratu v ČSR za podpory západních zpravodajských služeb“ Vaš do těchto výpovědí neopomněl vpravit desítky jmen nekomunistických vojáků a civilistů, které bylo třeba v duchu doby kompromitovat zapojení do této „velezrady“.

 

Píka se tedy „dobrovolně“ „sám“ „usvědčil“ z „velezrady“ tím, že i v této zrežírované a přepracované „vlastní“ výpovědi“ poslouchal svého vrchního velitele a presidenta republiky, uznaného i Sovětským svazem. To ovšem bylo zoufale nedostatečné i strůjci celého procesu Reicinovi. Musely se objevit další „důkazy“ Píkovy ryze osobní „velezrádnosti“. Svědčili tedy „obyčejní vojáci“ z východní fronty. Píka tak ve své „nepřátelské činnosti“ jak zavaloval sovětské orgány „zbytečnými“ žádostmi a výzbroj a výstroj, tak zároveň všemožně brzdil tyto dodávky čsl.armádnímu sboru. Jen když se podařilo Píku obejít a ignorovat, sovětští soudruzi ihned dodali vše, co bylo požadováno. Také se obsáhle „svědčilo“ o podezřelých stycích Píky v Moskvě se „známými anglickými špiony(!). Tito „angličtí špioni“ byli „známí“ zejména tím, že se trvale pokoušeli z vojáků vymámit nějaká strategická a vojenská tajemství Sovětského Svazu, a gen. Píka je zásoboval „celými aktovkami tajných dokumentů.“

 

Píka dále „trvale znevažoval a urážel špatné velení plk. L.Svobody“, zvláště v souvislosti s operací na Dukle. Píka „vyžadoval donášení o činnosti komunistů ve sboru“. Nechyběla ani neuvěřitelně směšné svědectví, kterak Píka usiloval o návštěvu sovětské továrny na nákladní automobily, aby Londýn mohl informovat o takovýchto „vojenských tajemstvích“ Sovětského Svazu. Píka také „pomlouval Rudou armádu“ v souvislosti s varšavskou operací, tvrzením, že byly záměrně obětovány desetitisíce polských nekomunistických povstalců. „Urazil Sovětský svaz“ zvoláním „Dej Pánbůh ať do Prahy dorazí dříve Američané!“ a později také „Rusové s pomocí Praze nijak nespěchají!“ . Vašovi svědkové své výpovědi zčásti činili dobrovolně a ochotně ze stranického uvědomění, za sliby služebního postupu či jiných výhod, je ale známo, že dr. Vaš se v případě nespolupráce svědků pravidelně uchyloval k bití a mučení podbarvenému nejbrutálnějšími hrozbami nejen k vyslýchanému, ale k celé jeho rodině.

 

Mimořádná svědectví poskytli i představitelé komunistické moci, jako Z. Fierlinger, náměstek předsedy vlády (bývalý čsl.velvyslanec v Moskvě za války). Samozřejmě potvrzoval všechna absurdnější obvinění proti Píkovi a zvláště zdůrazňoval jeho „protilidové, reakční“ (protikomunistické) smýšlení. Zvláště pikantní bylo svědectví jistého A. Partuse, touto dobou INTERNOVANÉHO NA NEZNÁMÉM MÍSTĚ V SSSR. Ve výpovědi se sovětskou důkladností dosvědčoval nepřetržitou, celoživotní záštiplnou, zrádnou a nenávistnou činnost gen. Píky, proti sovětskému lidu, proti jeho komunistické straně, proti vítězství sovětského lidu nad německými agresory. Podrobně popisoval, jaké „důležité strategické informace a vojenská tajemství“ Píkova protisovětská spiklenecká buňka předala „anglickým špionům“ v Moskvě. Tato věru originální výpověď není ani podepsána.

 

Absurdních svědectví o Píkově „velezrádné činnosti“ bylo dr.Vašem nasbíráno skutečně obdivuhodné množství. Často si protiřečí a odporují, Píka podle těchto svědectví často „škodil a zrazoval“ ve stejnou dobu na vícero místech, jeho „podezřelé styky“ se „špiony západních velmocí“ se odehrávaly za dojemně stejných nejkonspirativnějších okolností jak v Istanbulu r. 1941, jako v Moskvě r. 1943 či v Londýně r. 1946. Kdykoliv se snad Píka někde s někým sešel (i nesešel), tito svědci alespoň „dosvědčili“ že tato osoba byla „podezřelá“ a MOHLA být západním špionem. „Konspirativní činnost“ mělo dokazovat například také svědectví, že Píka na jednom „tajném setkání“ s „anglickým špionem“ hovořil francouzsky (!)

 

Tato vynucovaná a vyráběná svědectví došla občas i ke zcela nežádoucím „odhalením“. Píka si tak prý v Moskvě vyžádal klíče od jistého soukromého apartmá, kde se prý potřebuje mimo půdu mise setkat s „jistými osobami“. Jiné svědectví ovšem následně odhalilo, že do tohoto apartmá několikrát vstoupil pobočník generála, později maršála SSSR Žukova, jindy zase pracovníci sovětské národní bezpečnosti. Nepříjemné „odhalení“. Nu což, Píka měl tajný konspirační byt v Moskvě, kterého používal k „jistým“ tajným schůzkám, a více nebylo pro potřeby procesu zapotřebí

 

Hlavní přelíčení se konalo ve dnech 26. – 28. ledna 1949. Heliodor Píka vyslechl celou rozsáhlou obžalobu klidně a prohlásil, že se cítí nevinen ve všech jejích bodech. Při následném křížovém výslechu, kdy dr. Vaš také zdůraznil, že Píkův syn Milan je ve vazbě „pro pokus o otcův únos“, generál znovu opakoval okolnosti a fakta, za jakých pracoval podle instrukcí své vlády a presidenta v Rumunsku, Turecku, Jugoslávii a konečně za jakých byla ve spolupráci se sovětskými orgány zřízena a provozována čsl. vojenská mise v Moskvě.

 

SSSR v těžkých válečných letech nikterak nepomlouval ani neurážel, nedostatek proviantu, zbraní, střeliva, výstroje, pohonných hmot či léků, potíže se zásobováním vojska i civilního obyvatelstva ve svých depeších do Londýna zdůrazňoval jen v zájmu rychlé a maximální spojenecké pomoci Sovětům. Na žádost z Londýna skutečně zhodnotil činnost velvyslance Z. Fierlingra jako protibenešovskou. Vzrůstající napětí mezi Fierligrem a svojí vojenskou misí však vždy pokládal za nešťastné pro zájem spojeneckého válečného úsilí a snažil se jej mírnit. K výpovědi poručíka A. Partuse dodal, že ten mu skutečně referoval o činnosti čsl.komunistů v Moskvě, šlo však o subjektivní sdělení soukromé povahy, k žádnému spiknutí, tajným setkáním a protisovětské činnosti se však s ním, ani s nikým jiným nedopustil.

 

Po projednání těchto svědectví, ze kterých byla vyloučena všechna sebeméně objektivní hodnocení Píkovy předválečné, válečné i poválečné činnosti byl přečten „odborný posudek“ soudního „znalce“ plk. Zadiny. Největší část posudku obsahoval rozsáhlý tendenční popis a ideologická dekapitace britské Intelligence Service, proložená citáty z Marxe a Lenina. Ve strhujícím závěru posudek proklamuje vinu generála Heliodora Píky v prozrazování státních a vojenských tajemství pracovníkům této cizí (!) mocnosti ohledně čsl. vojenské jednotky v SSSR, ohledně vojenské,ekonomické a společensko-sociální situaci SSSR a konečně ohledně situace v osvobozené ČSR, konkrétně v její armádě a v Jáchymovských uranových dolech. Důležitost těchto vyzrazovaných zpráv předávaných Píkou mělo dokazovat, že jej v roce 1946 v Londýně osobně vyhledal sám velitel britské IS, generál Davidson jehož „zachycená zpráva vysoce hodnotící a také jmenovitě vypočítávající tajné informace předané gen. Píkou“ je přiložena k „důkazům“.

 

Celá zpráva se hemží stranickou frazeologií, frenetickými výkřiky a věčným konfliktem „buržoazního, imperialistického, prohnilého Západu s „pokrokovým, lidovým, dělnickým bojem proletariátu vedeného KSSS a KSČ“. To „reakčních západní kruhy a představitelé rozpoutali válku podporováním a posilováním Adolfa Hitlera, přiměli jej k útoku na Sovětský Svaz aby tak dosáhli vykrvácení nejpokrokovějších sil porobených národů Evropy - pracujícího lidu vedenému komunisty! Reakční imperialistické síly poté ztěžovali pomoc Sovětskému svazu a sráželi jeho válečné úsilí, oddalovali invazi aby Sovětský svaz vykrvácel a západní vojska již nastoupila proti poraženému nepříteli! Vítězem nad hitlerovskou tyranií neměl být socialistický Sovětský Svaz a demokratické, národněosvobozenecké síly porobené Evropy,ale ŽOLDÁCI WALL STREETU A LONDÝNSKÉ CITY! To byly cíle W. Churchilla a západních imperialistů !“ Závěr – „Ve všech bodech obžaloby se obviněný dopustil vědomého vyzrazování státních a vojenských tajemství, poškozování válečného úsilí a napomáhání nepříteli a způsobil ČSR škody trvalého a nedozírného rázu“

 

Obhajoba požadovala povolání nových svědků, jakož i svědků jejichž svědectví byla pouze čtena, k výslechu před soudem. Požadavek byl smeten ze stolu stejně jako požadavek na přečtení všech originálních Píkových moskevských depeší z archívů generálního štábu, nikoliv pouze účelově vybraných, u kterých nelze nijak ověřit jejich pravost. Stejně skončila i žádost, aby byly dotázány sovětské orgány k náležitému objasnění údajných Píkových konspirativních jednání a schůzek v Moskvě. Stížnost na „znalecký“ posudek, který kromě obecných prohlášení vůbec nesděluje v čem se měl generál Píka dopustit velezrádné činnosti soudce označil za bezpředmětnou. Prokurátor pak ve svém proslovu požadoval uznání viny ve všech bodech obžaloby. Dr. Váhala požadoval zproštění obviněného obžaloby v plném rozsahu či minimálně překlasifikování celé obžaloby na zanedbání služebních předpisů.

 

28. ledna byl přečten rozsudek. Generál Heliodor Píka JE VINEN jak velezrádnou činností – spoluprací s cizí tajnou službou v předválečném, válečném i poválečném období, dále uváděním nepravdivých informací o situaci a poměrech v Sovětském svazu během své moskevské mise a konečně systematickým poškozováním vojenského úsilí jak Sovětského Svazu, tak tamější československé jednotky, čímž SPÁCHAL zločin velezrady (a to hned podle dvou paragrafů - spolupráce s cizí zpravodajskou službou a škození válečnému úsilí republiky a jejích spojenců ) a také zločin zneužití služební moci a proto se odsuzuje k vyloučení z čsl. armády, ztrátě hodnosti, odznaků a vyznamenání, ke ztrátě práv občanských a konečně k trestu smrti provazem.

 

Naprosto klidný Heliodor Píka po krátké poradě s obhájcem podal zmateční stížnost proti rozsudku a rovněž odvolání. Nezasvěceným, zejména dr. Váhalovi otřesný rozsudek vyrazil dech. Z výpovědí řady svědků je dnes známo, že po vynesení rozsudku Reicin navštívil v cele Píku a zdržel se tam 2 hodiny. Pak přikázal odsouzenému donést papír a psací pomůcky. Po několika dnech Reicin dostal celý Píkův rukopis a zlostně jej odhodil s prohlášením „Nenapsal tam nic“. Zjevně za slib milosti, nebo na obnovení procesu po generálovi požadoval „upřímné doznání“ a hanopis zejména na presidenta Beneše, celou londýnskou vládu a také jmenovité označení všech svých „zrádných“ spolupracovníků a kompliců. Generál se však držel pravdivého vylíčení své role v celém protinacistickém odboji. Zmateční stížnost tedy Nejvyšší soud v Brně zamítl 8. dubna 1949 a 19. června 1949 president Gottwald rovněž odmítl žádost o milost a rozsudek potvrdil..

 

Rozsudek po zveřejnění vyvolal vlnu pobouření v celé Evropě. Četné osobnosti politického a veřejného života, včetně např. levicově a prosovětsky orientovaného francouzského generála Fauchera, žádaly o revizi procesu či alespoň o milost pro Píku. Bedřich Reicin totiž ještě před vynesením rozsudku sepsal pod pseudonymem nestoudný dokument o generálu Píkovi, nazvaný „Cesta až na dno zrady“, převzatý i četnými západoevropskými levicovými novinami, ve kterém fantazií překonal dokonce i svého pilného výrobce „důkazů“ dr. Vaše.  Faucher protestoval, že proti Píkovi byly použity lživé důkazy a svědectví, ve kterých nalezl i své vlastní jméno! Je-li jedno ze svědectví, vedoucí k trestu smrti provazem zcela vylhané, je nutno brát v potaz věrohodnost i dalších podobných svědectví! Samozřejmě, že tyto protesty nikdo ze strůjců ostudného procesu nehodlal brát na vědomí.

 

Díky otci Píkovy manželky Marie, vysoce postavenému členu Slovenské komunistické strany a členu vlády plk. Polákovi se rodina obrátila rovněž na ministra národní obrany L.Svobodu. Ten vskutku vymohl propuštění Milana Píky z vazby a přislíbil intervenovat u presidenta Gottwalda. Příbuzným tak svitla jistá naděje. Polákovi Svoboda dokonce slíbil že „Píku zachráníme, na přechodnou dobu však musí zůstat zavřen“.Skutečnost ovšem byla jiná a její pozadí vyšlo najevo až po 20ti letech.

 

Rozsudek byl vykonán ve věznici Na Borech v Plzni 21. června 1949. „Umírám jako voják v poli“ řekl Píka dr. Váhalovi. „Až nastane příznivější doba, očistěte mne, jsem nevinen!“ Otřesná byla zášť arogantní moci, která zamítla žádost o vydání Píkových pozůstatků rodině k důstojnému pohřbení - „z důvodů ohrožení veřejného pořádku“. Až po téměř 20ti letech se dr. Váhalovi podařilo zjistit, že Píkovo tělo bylo převezeno do plzeňského ústavu patologie, nebylo však díky věrným vlastencům rozřezáno a zhanobeno při pokusech a pitvách. 10 let zůstalo nabalzamováno a skryto ve sklepích ústavu, než bylo novým vedoucím ústavu náhodně objeveno a okamžitě zpopelněno z obavy před hněvem Stb a ÚV KSČ. Popel pak zřejmě skončil jako ostatní „znehodnocený“ odpad z patologického ústavu kdesi na smetišti..

 

Kola smrtící komunistické mašinérie se rozjela a nabírala prakticky den za dnem na obrátkách. Po nekomunistech přišla řada na „nepřátele“ i v řadách KSČ a s bývalým generálním tajemníkem KSČ R:Slánským šel na popraviště i Píkův skutečný kat Reicin. Mnohem pomaleji se od druhé poloviny 50tých let rozbíhaly rehabilitace, které do r. 1968 rozhodně ani skutečnými rehabilitacemi nebyly. Vězni z řad komunistů, odsouzení k dlouholetým trestů vězení nikoliv za své skutečné zločiny na spoluobčanech, ale za zločiny stejně absurdní, za jaké dříve oni odsuzovali v zinscenovaných procesech čestné a nevinné lidi, byli po jednotlivcích omilostňováni a propouštěni, nejčastěji „ze zdravotních důvodů“. Ostatní oběti komunistické vražedné zvůle si většinou odseděly své absurdní tresty v plné výši. Skutečné rehabilitace a obnovená procesní řízení započala až na jaře 1968.

 

President L. Svoboda přijal 25. května 1968 Milana Píku a souhlasil s důsledným očištěním památky jeho otce. Prozradil, že Gottwald mu sice v květnu 1949 přislíbil omilostnění Píky, ale po následném “setkání“ politbyra ÚV KSČ v Lánech názor změnil :“Všichni byli proti, zvláště Zápotocký!“ Již v této době také Svoboda také s rostoucím znepokojením pozoroval, jak jsou zatýkáni, obviňováni a k drastickým trestům odsuzováni stále další vojáci z východní i západní fronty. Osobně nevěřil, že se Píka provinil velezradou, za kterou by měl skončit na šibenici. Měl ke generálovi věcný a korektní vztah a ač se vždy všem neshodli, oceňoval jej jako příkladného vlastence a svědomitého a statečného vojáka. Až při této příležitosti vyšlo také najevo, že L. Svoboda ještě před setkáním s Gottwaldem nejprve kontaktoval sovětské představitele (ať již z jakýchkoliv pohnutek) s žádostí o vyjádření k procesu. Když Sověti Svobodovi sdělili, že proces s Píkou je zcela v moci čsl. úřadů, napsal přípis k soudu, ve kterém kladně hodnotil veškerou činnost gen Píky, zpochybňoval jeho údajnou velezradu, a zdůrazňoval, že vykonání rozsudku smrti si nepřeje ani president Gottwald. Tento Svobodův dopis se v protokolech z procesu nikdy neobjevil

 

První návrh na obnovu procesu podal dr. Váhala jménem pozůstalých již 10. září 1967, doplněný podrobným podáním 16. ledna 1968. Až po Svobodově (novém) přípisu se 13. května 1968 věci konečně daly do pohybu. Hlavní přelíčení po novém shromáždění důkazního materiálu proběhlo ve dnech 8 - 10. října 1968. Znovu vypovídal jak dr. Vaš, tak Z. Fierlinger, a další osoby které ať již dobrovolně či pod nátlakem lživě svědčily proti Píkovi. Konečně byli také povoláni i další svědkové. Přes alibistické výmluvy spolustrůjců ostudného procesu byla potvrzena naprostá nestrannost, profesionální nezávadnost, odborná způsobilost a příkladná vlastenecká, protifašistická činnost generála Heliodora Píky. Pozoruhodné bylo zejména skutečné vyjasnění Píkových styků se sovětskými zpravodajci nebo s pobočníky velících sovětských generálů. Sověti za války opakovaně vysoce hodnotili práci generála Píkou, zásadní význam předávaných zpravodajských informací ze Západu jakož i významnou pomoc při dodávkách rozsáhlé materiální a vojenské pomoci SSSR ze Západu.

 

Při závěrečném jednání ve dnech 3. – 5. prosince 1968 byl zejména zdůrazněn zcela zásadní „přínos“ dr. Vaše, který kromě výroby zfalšovaných a vynucených svědectví o generálových „proviněních“ ještě zcela přepracoval generálovu vlastní výpověď o všech těchto událostech , aby mohla být považována za jisté doznání viny. Podrobně byl popsán styl Vašových výslechů : „Setkal jste se s osobou XY? Hovořil jste s ním o československé armádě, o Sovětském Svazu? Ano nebo ne?“ Ve výpovědi se následně objevilo : „setkal jsem se se známým anglickým špionem Gibsonem(!), spolupracoval jsem s generálem britské IS Davidsonem a předával jsem jim zpravodajské informace(!)“

 

Zcela zamítnut byl také „znalecký posudek“ plk. Zadiny, který na jaře 1968 z obav před trestem spáchal sebevraždu. Vyžádaný nový znalecký posudek vojenských historiků dr. Benčíka a dr. Navrátila konstatuje nezákonnost celého zatčení, přípravy a průběhu procesu z r. 1949. Na politickou objednávku byl při absenci jakýchkoliv důkazů použit zmanipulovaný protokol „Píkovy výpovědi“ jakož i četná zcela zfalšovaná, upravená a často násilně vynucená svědectví nebo zřejmé podvrhy. Např. s generálem Davidsonem při jediném, zcela oficiálním setkání nehovořil Píka prokazatelně o žádných jiných skutečnostech, včetně názorů a domněnek, probíraných v dobovém československém i světovém tisku. Zpráva o sovětských „poradcích“ v jáchymovských dolech nemohla být rovněž „zrádně prozrazena“ Píkou, obšírně se o ní psalo v západním tisku již před tímto inkriminovaným setkáním. V závěrečném slovu se prokurátor i obhájce vyslovili pro plné zproštění viny.

 

13. prosince 1968 soud zprostil posmrtně generála Heliodora Píku obžaloby v plném rozsahu. Dr. Rastislav Váhala pracoval aktivně v rehabilitačních poradnách až do r. 1971, kdy normalizace jejich „protisocialistickou a reakční“ činnost rázně ukončila. Jako přesvědčený demokrat a milovník svobody a spravedlnosti byl i na zaslouženém odpočinku vzorem a moudrým a zkušeným rádcem tisícům politicky pronásledovaných nových obětí komunismu po celé normalizační období a díky tomu také význačným středem zájmu komunistické Stb. Ještě 14 dní před smrtí (zemřel 2. prosince 1988) byl na několikahodinovém „pohovoru“ ve smutně proslulé kachlíkárně v Bartolomějské ulici. Pravdivý příběh Helidora Píky předal své dceři v roce 1984 k uschování, dokud nebude moci být představen široké veřejnosti. Bohužel se této doby již nedočkal.

 

Čtěte také: 

 

 

Případ generála Heliodora Píky: Psychopat a sadista dr. Vaš začíná "úřadovat" (1/2)

 

7675 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Čtěte také

ePortal.cz

64. pohlaví je lidským právem!Kdovíjak by to v Listopadu asi dopadlo, kdybychom o pravdoláskařích už tenkrát věděli, co o nich víme dnes? Je načase se těmhle hrobařům demokracie se vší vážností postavitNa cestu do nového otroctví se vydáme sami. Extrémní měnová i fiskální expanze umožňují maskovat rozměr hospodářské katastrofy, kterou umělé globální zastavení ekonomiky přineslo a přineseInflace se probouzí pomalu a jistěEU zrušila právní státy

euPortal.cz

Podpořte prosím EUportal.czPohroma se podle všeho blíží... Nemůže být vítězství Pirátů přece jen k něčemu dobré?

Eurabia.cz

Vzpomínky na Sýrii od českého diplomataVyhlazeni Evropanů je OK. Prostě jedna tlupa té druhé pobije samce a unese samice

FreeGlobe.cz

Budou nám taky měřit penisy?Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Na co všechno mají propagandisté ČT žaludekMezi morem a covidem, aneb zrození a smrt evropské civilizace

eOdborar.cz

Rusko usilovně buduje výrobny vakcíny proti koronaviruEU kašle na Evropany. Dovoluje vyvážet vakcíny z Evropy pryč a Evropané mají umírat

ParlamentniListy.cz

„Rusko ovlivnilo volby v USA? Někomu hrabe!“ Advokát si vyšlápl proti JourovéA dost! U Pirátů bouchli do stolu: Babiš je estébák. Sám je migrant a dováží ekonomické migranty do svých drůbežáren!
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění