Pro posuzování jeho konkrétního případu je úplně jedno, zda má Kubice ve svém věku velký dům za miliony, nebo zda sedí či nesedí Parkanová, Vondra, Kalousek, Háva, Šulc, nebo kdokoli jiný. Je jedno, jak velká vznikla škoda v jiných případech, neboť jejich posuzování nemá a nesmí mít vliv na kauzu Davida Ratha – a platí to samozřejmě i opačně. David Rath byl zkrátka jediný ze všech, o kterých je řeč v různých korupčních kauzách, který šel se sedmi miliony v hotovosti. Je sice více než pravděpodobné, že je v porovnání s jinými skutečně jen čudlou, alespoň co se velkých malých domů týče, nicméně jiní byli také zjevně o mnoho chytřejší, když se moc nevykecávali do telefonů a místo peněz v hotovosti mají anonymní firmy či účty v zahraničí, zatímco v České republice tak farizejsky prosazují akcie na majitele a omezení hotovostních plateb.

Z pátečního vystoupení Davida Ratha považuji za nejdůležitější tyto věty: „Dámy a pánové, já teď před volbami pomáhat proti levici, proti sociální demokracii Petrovi Nečasovi, panu Kalouskovi, panu Kubicemu prostě nebudu. Já s nimi tuto podlou zákeřnou hru hrát nebudu. Já nejsem žádný donašeč a nezlomí mě ani vazba! (...) Mě nezlomíte! Mě nezlomíte, abych s vámi začal spolupracovat, ani penězi, ani vazbou! S tím nepočítejte, i kdybyste mě tam nechali sto let!“. Všechno ostatní byla omáčka, jakkoli musím uznat, že ve sněmovně včera mluvil opět starý Rath, který mluvit, alespoň v porovnání s drtivou většinou ostatních poslanců, umí. Disidenti v Číně? Pomsta opozičnímu politikovi? Timošenková? Mlha. Že máme v roce 2012 katastrofální vazbu? Jo, je opravdu katastrofální. Chtěl jsem svého času zaměstnávat vězně a pár nápravných ústavů jsem si osobně prošel. Když vezmu v úvahu, že ve vazbě jsou neodsouzení a mnohdy doposud netrestaní lidé, a že dostat se do ní dnes není opravdu žádný velký problém (stačí, když policajt chce a státní zástupce  a soudce bere svojí práci a lidské osudy jen jako čárky v seznamu), jsou vazební podmínky opravdu děsné. Jenže takové byly celou dobu a nestaly se takovými až kvůli Davidu Rathovi - a prošly jimi tisíce lidí u nás neprávem a tento stát už jim nikdy skutečně nenahradil ztrátu zaměstnání, přátel, kamarádů a mnohdy i rodiny a dětí. To totiž peněžní náhradou nahradit nejde.

Zaujal mě v pátek také ten jeho konečně věrný popis reality života u nás. Té reality, kterou do teď nechtěl slyšet a vidět ze svých kožených anatomických křesel nejen David Rath, ale ani nikdo z těch nahoře, když šlo o lidi dole a jejich životy. Ta kritika současného systému a nerovného zacházení v trestním řízení, když se sám návodně tázal, zda je možné se v České republice domoci spravedlnosti. „Žijeme v zemi, kde je spravedlnost a represe uplatňována naprosto selektivně. Jenom tam, kde se hodí a kde je politická vůle. (…) Žijeme ve světě, který je horší, než popsal Georg Orwell v jeho knize 1984. My už v něm žijem.“

Před časem jsem napsal (zde), že mlčení Davida Ratha bude stát nejen ČSSD ještě hodně peněz bokem. Jeho včerejší vystoupení mě v tomto přesvědčení utvrdilo ještě víc. Pokud tu u nás navíc zůstane díky voličům plus mínus vše při starém, tak za devět let, až ho pustí za slušné chování, a dost možná ještě dřív, když bude třeba „chytře“ nemocnej a aktuální vláda vděčných socialistů na to uslyší, se z něj může stát odborník na vězeňskou problematiku a za veřejné peníze bude moci v klidu, jako nepřeberná řada dalších loajálních uklizených, něco „řešit“.    

Čtěte také: 

 

David Rath – lump nebo obětní beránek?

Český Robin David Rath Hood bral všem a dával sobě

Dr. David Rath není zdaleka největším viníkem