Tereza Pergnerová: Jaká je barva jejích vlasů? Ptejte se podplacených novinářů!

Autor: Petr Žantovský | Publikováno: 21.8.2005 | Rubrika: Zamyšlení

Reality show, která se rozbíhají paralelně na dvou soukromých televizích, vyvolala mimovolně do života jeden okruh problémů, který je dlouhodobě považován pro prostředí českých médií za kruciální. A to je vztah tzv. seriózních médií ke komerci a obecně byznysu. Stačí otevřít denní tisk, a jsme zaplaveni podrobnostmi o soutěžích Big Brother a VyVolení, detaily ze životů jejich moderátorů (později soutěžících), v podstatě bulvárními klípky, jimž patří maximálně tam společenská rubrika, když už seriózní média cítí potřebu takovou rubriku mít.

Vedle toho se vyrojila též pěkná a zdá se po celou dobu trvání soutěže nekončící řádka tzv.odborných zamyšlení – žurnalistů, sociologů, suchých expertů i emocemi zmítaných laiků. Jejich společným jmenovatelem je zpravidla etická stránka těch reality show, zjednodušená do věty: je, či není reality show podvod na lidi? Nu a celá tato dvojí plejáda vytváří stále pevnější veřejné vědomí, že reality show jsou fenomén, který je pro naše životy důležitý, k němuž je třeba zaujmout stanovisko, s nímž je třeba se naučit žít a nacházet v něm smysl. Což je přesně to, co si promotéři podobných televizních formátů mohou jedině přát. Protože – a v tom je podstata problému – je to pro ně neplacená reklama.

O podobné případy neplacené reklamy (resp. reklamy nezaplacené podle ceníku inzertnímu oddělení, nýbrž o řád nižším honorářem do kapsy příslušného žurnalisty) tu a tam v našich médiích zakopneme. Asi nejblíže má k tomuto fenoménu televizní technologie, protože má nejvíc diváků, a tedy je nejzajímavější z hlediska působnosti takového reklamního sdělení. O tom, jak který reportér točí na objednávku či na jinou objednávku nechává natočené reportáže v šuplíku, se tradují až báje. Jeden bývalý televizní ředitel se kvůli takovému nařčení (z „mediálního raketýringu“) s jedním bývalým novinářem i soudil. Jenže v této věci se cokoli špatně dokazuje, stejně jako v případech korupce. Na podobné úmluvy bývají jen dva, ten, kdo objednává a platí, a ten, kdo vykonává a bere. Svědci jsou navíc. Proto by musel s pravdou ven jeden z těch dvou. Jenže oběma hrozí vážný trestněprávní nebo aspoň profesionální postih. Tak se neděje nic. Jen dále narážíme v médiích na sdělení, která víc než publicistiku připomínají reklamu.

Není to tak dávno, co denním tiskem proběhla nápadná série článků o bývalém šéfovi Konsolidační banky Kamilu Zieglerovi (v pořadí: bankéř hledá místo – bankéř má hromady nabídek – bankéř nastoupil do velké investiční společnosti – bankéř pro nového chlebodárce uskutečnil první velký byznys). Podobně, ale mnohem déle a masověji se odehrávaly kdovíjak honorované propagační kampaně na druhdy slavného majitele cestovky Václava Fischera – ovšemže na redakčních stránkách. A tak by se dalo pokračovat. Zdaleka ne každý kapitalista je ochoten, když chce pošpinit konkurenci či protivníka, zaplatit si velké explicitní inzeráty jako kdysi Lauder proti Železnému či divadelní producent Kratochvíl proti divadelní kritice. Většinou je meziřádkové reklamní sdělení mnohonásobně levnější a také co do účinu na veřejnosti efektivnější (protože důvěryhodnější), než plošná inzerce. Obě strany, zadávající kapitalista i službukonající zkorumpovaný novinář, toho využívají.

Je to otázka etiky obou profesí: Objednatel podobné akce nenapravitelně kazí a balkanizuje svobodné tržní vztahy, a zhotovitel špiní profesionální čest novinářského cechu. Nicméně děje se to.

Do jaké míry se to děje okolo akcí typu reality show, se můžeme jen domnívat. Uvedu příklad z nedávné minulosti. Před rokem se odehrál první ročník soutěže Česko hledá superstar. Provozovatel – TV Nova – měl mezi svými mediálními partnery deník Mladá fronta Dnes. Bylo to veřejné a transparentní. Deník se podílel na masové propagaci soutěže, a to především na redakčních stránkách. Zahlcoval čtenáře klípky a rozhovory se soutěžícími. Posílal zaměstnance – píšící novináře i fotografy – na superstarovské akce. Nechal – což bylo obzvlášť děsné jak co do věci samé, tak zpravidla do jejího faktického provedení – redaktory listu (a to nejen z kulturní, ale i politické rubriky) zpovídat finalisty soutěže před televizními kamerami. Vznikala tak jakási reality show na druhou. Zadavatel sledoval jasný cíl: vytvořit ve veřejnosti dojem, že Česko hledá superstar je solidní, seriózní záležitost, žádná pastva pro hanbaté magazíny. Mladá fronta Dnes tím sledovala zatraktivnění svého obsahu a zvýšení prodaného nákladu. V obou případech je to záměr legitimní, a jak bylo řečeno, transparentně prováděný.

Ne tak v případě Big Brother či VyVolených. Opět se vyvolává dojem, že jde vlastně o sociologický jev, o psychologickou studii, o průzkum životních hodnot. A tedy i o produkt, který zasluhuje zkoumání též z pozice etika: u sociologického či psychologického experimentu nesmí přece míra manipulace s účastníkem ani divákem přesáhnout klinickou, předem přijatou laboratorní mez. Mravokárci ve svých analýzách zpravidla přehlížejí nebo marginalizují, že v těchto formátech jde jen o peníze: provozovateli (televizi), soutěžícím, potažmo inzerentům, kteří si na to do vysílacího prime time navěsili své dámské vložky a prací prášky. Jde tedy paradigmaticky o jev v jiné sféře etického nazírání.

Estéty, hořekující nad nelidskostí či dokonce nemravností reality show, můžeme s klidem odmávnout, protože nic nepochopili. Jak se ale vyrovnat s rolí médií, potažmo seriózních médií, která se do propagace těchto show tak horentně vkládají? Máme snad podezřívat vydavatele novin píšících o barvě vlasů Terezy Pergnerové z úmyslu vyvolat odbornou debatu na téma freudovská rezidua ve společenském vědomí postmoderní doby? Jinými slovy: je to práce patřící do informační povinnosti média, nebo jen součást jeho jistě počestného a k obživě vedoucího byznysu? A proč si takovou otázku vůbec musíme klást? Proč na ni předem neznáme odpověď – ne z obsahu jednotlivých článků, nýbrž z jejich množství, poměru a skladby?

Obecně se domnívám, že česká média téměř 16 let po zrodu svobodných poměrů v naší postsocialistické zemi ještě v mnoha směrech trpí starými návyky a předsudky. Předně mají za to, že v jejich povinnostech či aspoň pravomocech je vyučovat, poučovat, šířit osvětu, být nositelem jediných přípustných pravd. Třeba té o míře manipulace dobrovolným divákem reality show. Média, a spíše jednotliví novináři trpí utkvělou myšlenkou, že mají správné estetické recepty a často také že jsou nositeli a soudci morálky. To je ovšem naprosté nepochopení povahy a smyslu novinářské práce. Ta má poskytovat informace, sloužit svému čtenáři, nikoli být jeho karatelem a pánem.

Toto nepochopení se promítá i do vztahu médií (a opět hlavně jednotlivých novinářů) ke komerční sféře a hmotným statkům obecně. Z minulého režimu mají mnozí za nehty zadřený předsudek, že bohatství je špatné a spokojenost podezřelá. Přesto právě tito by chtěli být bohatší a spokojenější, než sami sebe shledávají. Je to podobné jako s umělci: všichni by rádi tvořili svobodně jako Van Gogh, ale chtěli by mít tržby jako Kristián Kodet. Ale ono to nejde. Funguje totiž elementární ekonomická logika, pracující na principu poptávky a nabídky. A to v umění, byznysu, i novinařině. Pokud si tuto jednoduchou parolu uvědomíme, pak si velice usnadníme život.

4871 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Čtěte také

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupujeZe zápisníku demonstrantaO co jde v případu Koněv? Veřejná služba? Ne, propaganda!

euPortal.cz

Studenti na výzvu švédské fanatické aktivistky Grety Thunbergové „stávkují za klima“. Kdyby šli raději vysazovat stromky či uklízet ulice a parky! Migrační vlna nabírá na síle. Na řecké ostrovy, jejichž infrastruktura už teď praská ve švech kvůli náporu migrantů, se v blízké době chystá doplout z Turecka až několik tisíc dalších lidí

Eurabia.cz

Proud uprchlíku/imigrantů z Řecka přes Balkán směrem k nám zesiluje! Poděkujte Němcům a EU, kteří vyzývají k nebránění migraciNeziskovky v Německu zuří. Odmítají, aby byli uprchlíci vyšetřování kvůli věku. 40 % uprchlíků lže o tom, že jsou děti

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

„Západ se bál našich výrobků.“ Herec, kterému budou nadávat, o 30 letech po sametu. A o jiných hercíchHnusný! Pitomost, Babiši. Aňa Geislerová se neudržela
Anketa
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění