Původní rezoluce OSN z roku 1947 počítala se vznikem dvou států v Palestině - židovského a arabského. Zatímco představitelé Židů s tímto plánem souhlasili, tak Liga arabských států jej odmítla. V krátké válce o rok později pak Izrael odrazil agresivní útoky mnohonásobné arabské přesily, a uhájil tak právo na svoji existenci. Území, kde měli vládnout palestinští Arabové, pak okupovaly Egypt a Jordánsko. Nebylo tedy vinou Izraelců, že rezoluce OSN nebyla naplněna.

V současné době by bylo vyhlášení samostatného palestinského státu nic neřešící partyzánskou akcí. V našem životním zájmu je hlavně podpora demokratického Izraele, který je přirozeným euroamerickým spojencem a ctí zásady judaistickokřesťanské civilizace. Řešením krize na Středním Východě je trpělivé jednání a dohoda mezi židovskými a arabskými představiteli.

V situaci, kdy část budoucí samostatné Palestiny ovládají teroristé z Hamánu, je uznání arabské Palestiny nepřijatelné. Bylo by v rozporu se zásadami slušnosti a mezinárodních zvyklostí potvrdit stát, na jehož území vládnou násilníci, kteří útočí na své sousedy a sami vyhrožují zničením slušné zemi, která je členem OSN a mezinárodně uznávaná. Česká republika musí dát důrazně najevo, že Izrael má právo na existenci, její zpochybňování je nepřijatelné a toto je pro nás prvořadým cílem.

Dát zelenou samostatné Palestině by navíc bylo stejnou chybou jako uznání odtržení Kosova od Srbska, tedy podporou zločinců.