Ronald Reagan, symbol konzervatismu, zemřel

Autor: Martin Fott | Publikováno: 21.6.2004 | Rubrika: Politika

1. ODKAZ RONALDA REAGANA

Pátého června odešel z našeho světa jeden z velkých politiků 20.století, prezident U.S.A. z let 1981-1989 Ronald Reagan. Jestliže on sám si již vinou zlé nemoci nevzpomínal na nic ze své prezidentské funkce ani na členy své rodiny, my bychom na něho zapomenout neměli, zvláště my v postkomunistických státech. Je totiž jedním z lidí, kterým vděčíme za svobodu získanou v roce 1989. Reagan se stal jedním z vítězů studené války, když spolu s Margaret Thatcherovou utvořil konzervativní dvojblok, který ovlivnil porážku komunistického Sovětského svazu. Reagan se podílel i na zmrtvýchvstání konzervatismu a oslabení levicově-liberálních idejí, které v 70.letech pronikaly Evropou i Amerikou.

Demokrat Jimmy Carter se svojí měkkou a ústupnou politikou nebyl mužem, který by mohl zastavit Sovětský svaz. V roce 1981 převzal post prvního muže v Americe Ronald Reagan z konkurenční Republikánské strany. Okamžitě uvalil na SSSR a Polsko sankce za potlačení Solidarity v Polsku a označil Sovětský svaz za „říši zla“. Tyto kroky pochopitelně vedly k ochlazení vzájemných vztahů a k dalším obavám z budoucího vývoje. Zvláště západ Evropy se již od konce druhé světové války obával vojenské síly SSSR, hovořilo se dokonce o možné expanzi této země do západní Evropy, která samotná na komunistického obra vojensky nestačila. Sověti zase spekulovali o hrozbě západního jaderného útoku.

Na sklonku roku 1983 tato obava ještě zesílila v souvislosti s pohybem sil vojsk Severoatlantické aliance. Republikánská exekutiva v USA navíc prosadila rozmístění jaderných raket Pershing a Cruise v západní Evropě, což vyvolalo další vlnu obav na sovětské straně. Ze strany Západu šlo ovšem hlavně o reakci na předchozí instalaci sovětských hlavic. Ohlas na očekávané rozmístění raket v západní Evropě nebyl jednotný. Levicové síly rozpoutaly mohutné mírové a pacifistické tendence a vyvolaly fámu, že Američané chtějí v Evropě zahájit jadernou válku.

2. REAGAN A EKONOMIKA

Působení Ronalda Reagana, který se sám hrdě prohlašoval za konzervativce a stál tak u znovuvzkříšení této doktríny, je vnímáno často velmi odlišně podle politického názoru hodnotitele. V roce 1980 byl zvolen těsnou většinou 50,7 % a stal se nejstarším prezidentem USA v historii (narodil se v roce 1911). Hned v březnu roku 1981 se mohl stát po J.F.Kennedym další zavražděnou hlavou Spojených států v 20. století, ale atentát naštěstí přežil. Kdo ví, jak by se vyvíjely americko-sovětské vztahy, kdyby vražedný pokus byl úspěšný. Reagan ovšem pokračoval ve své politice. Po těžkém poklesu z let 1981-82 se mohl konečně v roce 1983 radovat z hospodářských úspěchů. Podařilo se mu snížit nezaměstnanost i inflaci. V souladu s konzervativní politikou také razantně zvýšil výdaje na obranu, přičemž záminkou se stala invaze SSSR do Afghánistánu. Že rostoucí zbrojení mělo být signálem pro Sověty, bylo nasnadě. Projekt hvězdných válek, jehož cílem bylo vyčerpat Sovětský svaz po hospodářské i „psychické“ stránce, se rozjel na plné obrátky.

Současně se snižováním daní měl také tento projekt paradoxně za následek situaci, kdy se americká ekonomika zadlužila neskutečných způsobem. Dluh narostl postupně výše desítek a stovek miliard dolarů. Paradoxně proto, že právě republikáni jsou charakterističtí svým voláním po vyrovnaném rozpočtu, který chtěl dokonce sám Reagan původně uzákonit. Také program omezené vlády, který obvykle republikáni hlásají, nebyl díky běhu okolností uskutečněn. Objem rozpočtu stoupl z 699,1 miliardy dolarů v roce 1980 na 859,3 miliardy o sedm let později. Dokonce i odmyslíme-li si výdaje na obranu, tak se objem rozpočtu zvýšil. V roce 1986 dosáhl deficit státního fisku dokonce rekordních 221 miliard amerických dolarů. Způsobily to nižší daně, díky čemuž byly okleštěny příjmy státu. Daně z příjmu klesly až o čtvrtinu. Důsledkem toho bylo značné „ořezání“ výdajů na sociální sféru, které se ovšem nedotklo střední třídy, ale jen těch nejchudších. Systém důchodových a zdravotních pojištění zůstal nedotčen.

Ekonomika orientovaná na stranu nabídky (tzv. reaganomika) znamenala prudký obrat od keynesiánských myšlenek, které měly od Rooseveltova New Dealu v Americe i celém západním světě v poválečných letech navrch. Reagan tak reagoval na ekonomické problémy ze sedmdesátých let, které se projevily mimo jiné velmi nepříjemným jevem zvaným stagflace. Stagflace, jev dříve neznámý, se projevuje hospodářskou stagnací a navíc inflací, což vytváří dohromady velmi nevítaný koktejl potíží. Reagan reagoval snížením daní, které mělo podpořit právě nabídkovou stranu. Nižší státní příjmy byly kompenzovány sociálními škrty, které se dotkly hlavně nejchudších a nejhůře organizovaných skupin obyvatelstva, které nebyly schopny své zájmy účinně hájit. Reaganovým jednoznačným úspěchem bylo snížení inflace z třinácti procent na tři a vzestup hrubého národního produktu o třetinu (za dobu jeho vlády). Bylo vytvořeno 18 miliónů nových pracovních míst, ovšem většina z nich byla z těch nejméně kvalifikovaných. Federální výdaje poklesly z 24,4% národního produktu na 22,1%.

Reagan inicioval přijetí zásadních zákonů jako byl zákon o dani k hospodářskému oživení a zákon o daňové reformě. Rázně zlomil stávku leteckých dispečerů. Jeho působení nelze jistě ovšem hodnotit pouze kladně. Vysoká očekávání vkládaná do ekonomiky orientované na nabídku se zcela nesplnila. Důsledkem byl výrazný deficit rozpočtu, na kterém nemělo podíl pouze zvýšení výdajů na obranu.

3. REAGAN A PROJEKT „HVĚZDNÝCH VÁLEK“

Během svého druhého volebního období začal americký prezident jednat se Sověty z pozice síly, což si vzhledem k výzbroji své země a rozmístění raket středního doletu v západní Evropě v roce 1983 mohl dovolit. Sovětům docházel dech, americké tempo zbrojení jejich ekonomika nebyla schopna vydržet. Američané roztočili kolotoč zbrojení, jehož součástí byla i tzv. Strategic Defense Iniciative (SDI), ve velkém stylu a na plné obrátky. Jejich projekt počítal i s „bojištěm“ mimo naši planetu, totiž s vesmírným prostorem. Američané se zaměřili na výzkum protibalistického raketového systému se základnou na oběžné dráze kolem Země, který byl sestrojen v reakci na vznik mezikontinentálních raket Svazu sovětských socialistických republik. SDI, která stála u zrodu zbrojní spirály zvané populárně hvězdné války, byla významnou částí amerických vojenských projektů. Sovětská ekonomika nebyla schopna udržet s americkými výdaji na obranu krok. Tím byl učiněn první impuls k odzbrojovacím iniciativám a vyjednáváním, kterým se Reagan nebránil.

Potíže však měla i silná ekonomika americká, která čelila rostoucímu zadlužení. Masivní projekt zbrojení postupně od roku 1982 začala blokovat demokratická většina v Kongresu, která se obávala právě neúnosného zadlužení země. V této souvislosti někteří teoretici tvrdí, že Reaganovi nešlo ani tak o uzbrojení Sovětského svazu jako spíše o likvidaci sociálního státu v USA. Prezidentovo vládnutí je nutné hodnotit střízlivě. Pozitiva jeho působení jsou nesporná: ať je to zásluha na pádu komunismu ve východní Evropě, zlepšení ekonomiky nebo „oprášení“ některých konzervativních myšlenek, podporovaných tzv.morální většinou v čele s populárními televizními kazateli. Přitom Reagan nikdy nešel zcela do krajnosti a například v otázkách možného zakázání interrupcí byl v praxi poměrně zdrženlivý. Když bereme v úvahu všechny prezidentovy proklamace, je nutno si povšimnout, že jeho rétorika se mnohdy lišila od skutečných činů. Počet zaměstnanců federace se nejenže nesnížil, nýbrž dokonce zvýšil. Místo omezení vládních nákupů přišlo obrovské zbrojení. Federální vláda nezůstala na zamýšlených jedenácti ministerstvech, ale rozrostla se na čtrnáct.

Dalším z mnoha paradoxů Reaganovy éry je fakt, že za jeho vlády se navzdory silně antikomunistickému cítění prosadila později vzhledem k Východu politika uvolnění. Zvláště poté, kdy dosáhl vítězství nad SSSR. V roce 1985 nastoupil do čela Sovětského svazu umírněný Gorbačov, jenž pod tlakem okolností rezignoval na expanzionistickou politiku své země a započal reformy, které vedly ve svém důsledku k rozpadu SSSR, komunismu a Varšavského paktu.

4. KONEC STUDENÉ VÁLKY

Gorbačov chápal vnitřní reformy systému jako nezbytné, pokud chtěli Sověti uspět v mocenském soupeření. Ačkoliv to sám zřejmě původně nezamýšlel, učinil po objektivním zhodnocení hospodářské situace své země několik dříve nemyslitelných ústupků. V roce 1985 sdělil Reaganovi, že jejich prvořadým úkolem je zabránit další hrozbě války. Postupně přistoupil na zásadní ústupky, které se projevily ve Washingtonské smlouvě z prosince roku 1987. Jejím jádrem bylo stažení raket středního doletu z Asie a Evropy. V listopadu 1990 pak byla sjednána Pařížská deklarace, podle níž její signatáři nejsou nadále protivníky. Mezitím provedl Západ (v čele s USA, kde v té době vládl již jiný republikán George Bush) agresi proti Iráku, s níž po jistém váhání souhlasil i Sovětský svaz. Obr na hliněných nohou již neměl peníze na podporu komunistických režimů v zahraničí, a počítalo se s postupným stahováním sovětských vojsk z ciziny domů. Studená válka skončila, a komunismus ve Východní Evropě postupně padl. 13.května roku 1992, po vydání třiceti miliard amerických dolarů, Pentagon oznámil přerušení dalšího výzkumu v oblasti Strategické obranné iniciativy (SDI). Hvězdné války dospěly definitivně ku svému konci a svět se pomalu vracel k normálu.

Mnoho faktorů mělo vliv na ukončení této války neválky, jejímž charakteristickým rysem byly hlavně obavy ze spuštění jaderné apokalypsy, která smete lidstvo z povrchu zemského. Proto lze pochopit postoj levicových stran, které se snažily o umírněnou politiku ústupků a odzbrojování. Přesto se nakonec ukázala efektivnější razantní politika konzervativních stran, v čele s Reaganem a Thatcherovou, které přispěly k pádu sovětského impéria i k pádu komunistických režimů ve východní Evropě.

V roce 1994 oznámil ex-prezident Reagan, že trpí Alzheimerovou chorobou, rozloučil se a stáhl se nadobro z veřejného života. Dalších deset let pak postupoval postupný rozklad jeho nervového systému, přestal poznávat lidi kolem sebe, i jejich hlasy. 5.června 2004 oznámila média, že Reaganovi zbývá pravděpodobně pouze několik týdnů života. Ve 22.09 téhož dne, v předvečer oslav v Normandii, kde před dvaceti lety, v roce 1984, přednesl slavný emotivní projev, Ronald Reagan zemřel.

Použitá literatura:
Fajmon, Hynek: Margareth Thatcherová a její politika, Barrister a Principal, Brno 1999
Heideking, Jürgen (ed.): Američtí prezidenti – 41 portrétů od George Washingtona po Billa Clintona, Prostor, Praha 1999
Hýbnerová, Stanislava: Mezinárodní vztahy po roce 1945, Karolinum, Praha 1999
Nisbet, Robert: Konzervatismus: sen a realita, Občanský institut, Praha 1993
Purvis, Thomas C.: Encyklopedie dějin USA, Ivo Železný, Praha 2000

6463 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Čtěte také

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupujeZe zápisníku demonstrantaO co jde v případu Koněv? Veřejná služba? Ne, propaganda!

euPortal.cz

Je třeba, aby nyní promluvil Putin – a to ještě dříve, než promluví děla. A to proto, že je jen malá naděje na to, že se Rusko bude moci budoucímu střetu vyhnout. Jinak hrozí ArmageddonTakovéto děsivé věci se opravdu dějí v českém zdravotnictví... Čtěte příběhy konkrétních lidí

Eurabia.cz

Poslanec SPD a zkušený ex-diplomat Kobza analyzuje krizi kolem útoků na saúdskoarabskou rafineriíDnešní Londýn - dav v černém zahalených muslimek oslavuje multikulturalismus

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

eOdborar.cz

Švédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....Agent CIA promluvil: Šokující informace o tom, jak globální elita týrá děti a zneužívá je na satanistické rituály

ParlamentniListy.cz

Historik: Protektorát se vrátí? Nechtějí si to připustit. Ale...Horší než Esmeralda! Výbuch ČT se show o ,,fake news": Trošku jde o Zdeňka Trošku
Anketa
Žádné aktivní ankety nebyly nalezeny
Články autora
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění