Mám rád konzervativce Kurase a jeho provokativní texty s příměsí svěžího břitkého humoru. Chápu, že nekritičtí stoupenci multi kulti tedy všeobjímajícího avšak falešného všelidského bratrství odsoudí Kurase jako xenofoba a náboženského nesnášenlivce, aniž by se zamysleli nad jeho texty.

Cílem fanatických stoupenců Mohamedova učení je Džihád čili svatá válka proti nevěřícím. Oni také věří tomu, že když padnou v boji s „ďaury“, dostanou se navěky do ráje. Muslimové se již dvakrát pokusili násilím ovládnout Evropu, naštěstí v obou případech se jim to nepovedlo. Poprvé je zastavil franský vojevůdce Karel Martel, který Arabům uštědřil tvrdou porážku v roce 732 v jižní Francii v bitvě u Poitiers. V roce 1683 pak u Vídně rozdrtila rakousko-polská vojska osmanské agresory, kteří pro změnu přitáhli od východu.

Souhlasím s Kurasem v tom, že mnoho muslimů žijících v Evropě nepřijalo za své hodnoty euroamerické civilizace s kořeny v judaismu a křesťanství a netají se touhou ovládnout a islamizovat náš kontinent a zavést právo šária. Oni pouze chtějí zneužít názorové tolerance ke které dospěla naše křesťanská civilizace, aby nás a naši kulturu zničili. To dokazují i dokumenty těchto radikálů zabavené policií mnoha evropských zemí a koneckonců to tady částečně dosvědčil i kolega bloger Lhoťan.

Kuras ve své knize perfektně rozpracoval problém tolerance a odkazuje na skvělé osobnosti jakými byly například německý spisovatel Thomas Mann či rakouský filozof Karl Popper. Ti upozorňovali na to, že toleranci k odlišnosti, není možné uplatňovat vůči těm, kteří jsou ke svému okolí netolerantní, protože pak bude tolerance zničena. A takovým nebezpečím je radikální a bojovná wahhábistická odnož k islámu, která je právem přirovnána k nacismu a komunismu, protože je nepřátelská k druhými lidem a upírá jim práva, která požaduje pro sebe.

Je ovšem smutné, že mnohé evropské vlády to nechápou a lidi, kteří na toto nebezpečí upozorňují, jako například nizozemského senátora Geerta Wilderse, pronásledují. Kuras má pro tento jev název dhimikracie, což znamená kapitulaci před islámem v evropských zemích.

Zlínskému rodákovi právem vadí, že Evropa není schopna rozlišit mezi nesnášenlivými a slušnými muslimy a obecně odsuzuje každou i pravdivou kritiku islámu. Kuras se například zcela správně podivuje nad tím, proč byla odsouzená jistá Evropanka za urážku náboženství, jenom proto, že o Mohamedovi prohlásila, že byl pedofil, když v koránu je jasně psáno, že tento prorok měl poměr se devítiletou dívkou. To je ovšem projev falešné tolerance, která přehlíží i negativa a v zájmu pokrytecky pojaté snášenlivosti zakazuje pravdivý nepříjemný názor.

Naši kulturu si musíme chránit už z toho důvodu, že je snášenlivá a nejvyspělejší na světě. Nezpochybňuji historické úspěchy muslimů v matematice, astronomii, lékařství a dalších vědách. Nicméně zhruba od 18. století se celková kulturní a vědecká převaha přesunula na stranu Západu. V islámských zemích je problém v tom, že náboženství je těsně spjato se státem a společnost de facto ovládají imámové, kteří si osobují právo rozhodovat o všem. Tam se nekonalo oddělení sakrální a profánní sféry jako u nás, a to vedlo k muslimskému zaostávání. Proto zhruba od ranného novověku nevznikl v arabském světě žádný významný vědecký objev.

Bohužel spojenci fanatických muslimů jsou levičáci všeho druhu, ať už tak činí z hlouposti coby oni pověstní Leninovi užiteční idioti nebo snad úmyslně s touhou spáchat harakiri. A tak vytrubují do světa nesmysly typu, že nejhoršími vražedníky jsou Američané apod., přičemž přehlížejí muslimský terorismus, vražděni křesťanů v islámských zemích atd. Páchají tak zločin srovnatelný s vlastizradou a genocidou a pro náboženské fanatiky jsou pouze dočasnými spojenci. Tito ateisté by se pak hrozně divili, až by je jejich bývalí kámoši nechali popravit kamenováním jako rouhače proti Alláhovi.

Kuras však přesto zůstává optimistou, protože přece jenom většina evropských muslimů si za tu relativně dlouhou dobu, kterou na našem kontinentě žijí, přisvojila evropské hodnoty. Ano, muslimové u nás žijí, žít budou, těší se náboženské svobodě a nikdo jim nechce ubližovat. Ale oni musí jako důkaz vstřícnosti vůči ostatním Evropanům dát jasně najevo, že hodlají respektovat evropskou kulturu a zřící se hlásání džihádu, tedy náboženských válek proti nevěřícím a práva šárija připouštějícího útlak nemuslimů. Není to tedy o nenávisti vůči slušným vyznavačům islámu, je to pouze o varování před fanatiky, kteří nerespektují práva druhých lidí.

Knihu Jak zabít civilizaci všem doporučuji a autorovi jsem za ní dal mimořádně výborné hodnocení - 90%.